Valdemarové
Valdemarové byla vedlejší větev rodu Estridsenů, jež v letech 1157-1241 dovedla Dánsko k výraznému politickému a hospodářskému rozmachu. Prvním z rodu byl Valdemar I. Veliký, který se stal jediným dánským králem v roce 1157.
| Valdemarové | |
|---|---|
| Země | Dánsko, Šlesvicko |
| Mateřská dynastie | Estridsenové |
| Tituly | dánský král, šlesvický vévoda |
| Zakladatel | Valdemar I. Veliký |
| Rok založení | 1157 |
| Konec vlády | 1412 |
| Poslední vládce | Markéta I. Dánská |
Valdemar IV. Dánský, poslední mužský člen rodu, zemřel 24. října roku 1375. V okamžiku jeho smrti z jeho šesti potomků byla naživu již jen jediná jeho dcera, nejmladší Markéta. Dánské stavy se sešly v Odensee, aby vybraly nového dánského krále. Velmožové měli volit mezi synem starší dcery Valdemara IV. Ingeborg, meklenburským vévodou Albrechtem a Markétiným synem Olafem, dědicem norského trůnu. Další možností byla nová dynastie.
Volba nakonec přinesla vítězství Olafovi a Markétě. Za krále Dánska byl tedy v roce 1376 vybrán Markétin syn jako Olaf II. s Markétou jako regentkou. Tou zůstala i po Olafově předčasné smrti.