Kryštof II. Dánský

Kryštof II. Dánský (29. září 12762. srpna 1332) byl dánský král v letech 13201326 a 13291332. Je považován za jednoho z nejhorších panovníků v historii této země.

Kryštof II. Dánský
Narození29. září 1276
Úmrtí2. srpna 1332 (ve věku 55 let)
Sorø
Místo pohřbeníKlášter Sorø
Povolánípanovník
Nábož. vyznáníkatolicismus
ChoťEufemie Pomořanská
DětiErik Dánský
Ota Lollandsko-Estonský
Valdemar IV. Dánský
Markéta Dánská
Anežka Dánská
Hedvika Dánská
RodičeErik V. Dánský a Anežka Braniborská
RodEstridsenové
PříbuzníMarkéta Dánská, Richenza Dánská, Erik VI. Dánský a Jan III. Holštýnský (sourozenci)
Niels Eriksen Løvenbalk (vnuk)
Funkcedánský král (1320–1326)
dánský král (1329–1332)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Biografie

Původ a mládí

Náhrobek krále Kryštofa II. a jeho manželky Eufemie Pomořanské v Sorø.

Kryštof II. se narodil jako syn dánského krále Erika Klippinga a jeho manželky Anežky Braniborské (zm. 1304), dcery braniborského markraběte Jana I. (jejím druhým nanželem se po smrti Erika Klippinga stal Gerhard II. Šlesvicko-Holštýnský). Jeho starším bratrem byl Erik Menved.

Již v roce 1315 musel Kryštof prchnout ze země, neboť vyšly najevo jeho snahy o získání trůnu. Přesto po smrti svého staršího bratra, krále Erika Menveda (13. listopadu 1319), který ještě na smrtelné loži varoval před tím, aby mu byla předána vláda, se v roce 1320 stal – jako jediný právoplatný následník – panovníkem zadlužené a vnitřními rozpory zmítané země. Aby toho dosáhl, musel podepsat závazek, kterým většinu reálné vlády předal do rukou bohaté šlechty a biskupů a zavázal se splatit dluhy vzniklé za Erika Menveda.

Svými značnými aktivitami v severním Německu si Kryštof zajistil silný politický vliv. Získání pozice leníka bylo však tak nákladné, že král musel (nelegálně) stanovit v zemi nové daně. Vedlo to ke vzpouře a povstání v Jutsku a na ostrově Fyn. V té situaci roku 1326 se musel Kryštof opět zachránit útěkem z Dánska. Přes obrovskou půjčku a ozbrojený pokus navrátit se král odpor nepřekonal a musel se vrátit do Německa; jeho vláda byla přerušena na tři roky. Na trůn dočasně nastoupil jedenáctiletý Valdemar III.

V roce 1329 využiv neshod mezi jinými uchazeči o vládu se Kryštof vrátil na trůn. Byl však králem pouze podle jména, reálnou vládu nikdy nezískal – ta zůstala v rukou věřitelů (především holštýnských hrabat Gerharda a Johanna) – a nezbavil se ani svého obrovského dluhu.

Po Kryštofově smrti 2. srpna 1332 započalo v Dánsku 8 let trvající bezvládí (interregnum), v historické literatuře zvané dobou Gerharda a Johanna.

Manželství a potomci

Před rokem 1307 se oženil s Eufemií Pomořanskou, dcerou pomořanského knížete Bohuslava IV. Z jejich manželství vzešlo šest potomků, jen tři se však dožili dospělosti:

Král Kryštof II. zemřel 2. srpna 1332. Byl pochován po boku své manželky v klášterním kostele cisterciáckého kláštera v Sorø, kde se zachoval jejich náhrobek.

Externí odkazy

Předchůdce:
Valdemar III. Dánský
Norský král
13291332
Nástupce:
Valdemar Atterdag
(po 8 letech bezvládí)
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.