Valdštejnsko (zámecký komplex)

Valdštejnsko (též Valdštýnsko nebo Valdštýn,[1] německy Waldsteinruhe[1][pozn. 1]) je převážně zaniklý zámecký komplex valdštejnské eremitáže (poustevny) pro odpočinek hostí při honech v okrese Mladá Boleslav. Leží asi 4 km západně od města Bělá pod Bezdězem, na katastrálním území obce Březovice 3 km severně od ní. Budova čp. 80 je od roku 1967 jako „areál hájovny - zámeček“ spolu se sochami granátníků zapsána jako kulturní památka České republiky.[2]

Valdštejnsko
Bývalé lovecké pavilony na Valdštejnsku
Účel stavby

myslivna

Základní informace
Slohbarokní
Výstavba1720–1729
Zánik1904 (zboření většiny budov)
StavebníkMarie Markéta z Valdštejna / František Arnošt z Valdštejna
Další majiteléValdštejnové
Současný majitelLesy ČR
Poloha
Adresa38 34, 294 24 Březovice, Březovice, Česko Česko
Souřadnice50°29′8″ s. š., 14°44′9″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky44584/2-1521 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Komplex byl vystavěn v první polovině 18. století Marií Markétou z Valdštejna, nebo jejím synem, Františkem Arnoštem z Valdštejna.

Zámeček obklopovala obora s jelení a dančí zvěří a tetřevy. Kolem roku 1885 dosáhly stavy zvěře až 257 kusů.[3]

Dne 17. října 1804 byl na Valdštejnsku jako hraběcí host císař František I. s chotí. Na památku návštěvy byl v kapli umístěn chronogram. Poslední významnou návštěvou na zámečku byl roku 1842 jako host Kristiána z Valdštejna rakouský arcikníže Štěpán.[1] V roce 1854 byly již budovy sešlé.[4]

Roku 1904 byla většina budov rozhodnutím Valdštejnů zbořena a materiál použit na štět silnice z Bezdědic na nádraží Bezděz.[5] Chov daňků a tetřevů v oboře pokračoval až do první světové války[1]

Popis

Komplex loveckého zámečku se rozkládá na okrouhlé mýtině o průměru asi 260 metrů, ze které paprskovitě vybíhá do lesa 8 cest, původně průseků.[4] Uprostřed mýtiny je uměle navršený podsklepený pahorek, tzv. Růžový kopeček[1], na kterém stávala dřevěná besídka. Od něj se rozbíhalo 8 cest lemovaných lipovými alejemi navazujících na 8 lesních průseků. Lipové aleje prošly mezi lety 2016–2019 revitalizací, v rámci níž bylo 22 havarijních dřevin pokáceno a vysázeno 60 nových lip.[6] Na konci alejí stálo 6 pavilonů, kaple, budovy pro služebnictvo, stáje, kuchyně apod. Dochoval se jeden pavilon a část druhého, přestavěná na stáj.[4] Mimo okruh budov při okraji mýtiny se dochovala také hájovna (Jägerhaus).

Pavilony

Pavilony určené k ubytování nesly jména podle rodové příslušnosti hostů:

  • Pavilon č. 80, Aueršperský, dochovaný, slouží jako myslivna
  • Pavilon č. 81, pavilon hraběnky, po roce 1904 přestavěn na stáj, dochovaný, slouží jako skladiště
  • Pavilon č. 82, pavilon hraběte, sloužil jako herna a knihovna, zbořen 1904
  • Pavilon č. 83, Schwarzenberský, zbořen 1904
  • Pavilon č. 71, Černínský, zbořen 1904
  • Pavilon pro letní ubytování (Sommerhaus), zbořen zřejmě 1904

Kaple Panny Marie

Vlastní kaple se nacházela ve střední části pavilonu. Po stranách k ní přiléhaly světničky pro kněze a kostelníka s vlastními vchody. Na hřebeni střechy byla vyzdvižena věžička s lucernou krytá cibulovitou bání.[4] Vysvěcena byla 4. května 1725 prelátem strahovských premonstrátů Mariánem Herrmannem.[3]

Sochy granátníků

Dvojice soch granátníků stojí při cestě směrem k samotě Pankrác. Nechal je postavit František Arnošt z Valdštejna jako upomínku na valdštejnskou kompanii granátníků z válek o rakouské dědictví. Kompanie, které velel František Hochberg, vydržovaná z peněz hraběte, byla však Prusy rozehnána, a mnozí vojáci zajati.[1] Sochy jsou částečně z pískovce, částečně ze dřeva, 2,9 m vysoké, polychromované, umístěné pod dřevěnými stříškami. Na čepicích nesou valdštejnský erb.

V únoru 2016 byly ukradeny dřevěné hlavy obou soch.[7] V květnu téhož roku byly policií objeveny a z krádeže obviněni dva pachatelé.[8] Hlavy byly vráceny na svá místa.

Socha sv. Jana Nepomuckého

Roku 1792 ji dala v jednom z průseků, asi 700 metrů od mýtiny, postavit hraběnka Žofie z Valdštejna, rozená ze Šternberka, manželka Vincence z Valdštejna.

Na stupni elipsovitého tvaru, který obíhá balustráda, stála na podstavci s nápisovou deskou světcova socha v životní velikosti. Po stranách byly vztyčeny tři korintské sloupy nesoucí baldachýnový oblouk nad sochou. Na vrcholu oblouku byla umístěna socha Panny Marie s Ježíškem. Celková výška dosahovala asi 6 m.[4] Chronogram na čelní straně podstavce zní:[9]

DIese BILDsäVLe errIChtete

fraV fraV SophIa
GräfIn Von WalDsteIn

gebohrene GrafIn Von Sternberg

Po roce 1945 byla socha poškozena. V roce 1965 byla již socha z velké části zřícena.[9] Na místě se dochoval elipsovitý stupeň s částí balustrády a podstavec sochy s nápisem.

Přístup

Na místo loveckého komplexu se dá dostat lesními cestami z šesti stran (původní průseky), čtyři z nich v rámci modré a zelené turistické trasy. Mýtinou prochází cyklotrasa 0060. Platí sem zákaz vjezdu motorových vozidel.

Galerie
  • Vpravo dochovaný pavilon č. 80 (Auersperský), vlevo pozůstatek pavilonu č. 81, přestavěný po roce 1904 na stáj
  • Centrální podsklepený pahorek, tzv. Růžový kopeček
  • Původní lipová alej
  • Revitalizovaná lipová alej. Uprostřed Růžový kopeček. V pozadí Jägerhaus.
  • Dochovaná hájovna stojící mimo okruh pavilonů. Pohled od soch granátníků
  • Dvojice soch granátníků s přístřešky
  • Socha granátníka bez hlavy v červenci 2016
  • Torzo sochy sv. Jana Nepomuckého z roku 1792 nedaleko mýtiny

Odkazy

Poznámky
  1. V mapě I. vojenského mapování název Wallenstein Ruhe, ve II. vojenském mapování Waldsteinruh.

Reference
  1. SELLNER, Karel. Samota Valdštýn. Boleslavan. Vlastivědný sborník Mladoboleslavska a Benátecka. 1935-1936, roč. X, čís. 2–3, s. 50–52.
  2. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-10-22]. Identifikátor záznamu 156950 : myslivna. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .
  3. MÜLLER, Josef. Valdštejnové a lov. Bělá pod Bezdězem: Městská kulturní zařízení Bělá pod Bezdězem, 2013. 53 s. S. 15–21.
  4. ŠIMÁK, Josef Vítězslav. Soupis památek historických a uměleckých v republice Československé. A. Země Česká. XLVI, Okres Mnichovohradišťský. Díl I.. Praha: Archeologická komise při České akademii věd a umění, 1930. 648 s. S. 586–594.
  5. SELLNER, Karel. Krušina–Jitrava. Boleslavan. Vlastivědný sborník Mladoboleslavska a Benátecka. 1935–1936, roč. X, čís. 1, s. 14.
  6. https://lesycr.cz/rady-a-osveta/informace-o-financni-podpore-z-evropske-unie/dokoncene-projekty/revitalizace-hvezdice-lipovych-aleji-u-hajovny-brezovice-34/
  7. RŮŽKOVÁ, Lucie. Vandalové utrhli hlavy dvěma granátníkům z Valdštejnska. Boleslavský deník. 2016-02-13. Dostupné online [cit. 2021-02-10]. (česky)
  8. REDAKCE. Hlavy granátníků z Valdštejnska nalezeny. Policie dopadla zloděje. Pražský deník. 2016-05-17. Dostupné online [cit. 2021-02-10]. (česky)
  9. sousoší sv. Jana Nepomuckého - Památkový Katalog. www.pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2021-02-10]. Dostupné online.

Literatura
  • Zuman, F. Lovčí zámek Valdštejn. Časopis Společnosti přátel starožitností, roč. 25, 1917, s. 41-48

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.