Vakufský mrakodrap

Vakufský mrakodrap (bosensky Vakufski neboder,[1] podle vakufislámská nadace) je modernistická budova v centru metropole Bosny a Hercegoviny, Sarajeva.

Vakufský mrakodrap
Základní informace
ArchitektMuhamed and Reuf Kadić
Poloha
AdresaStari Grad, Bosna a Hercegovina Bosna a Hercegovina
Souřadnice43°51′30,95″ s. š., 18°25′21,05″ v. d.
Další informace
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Výšková budova vznikla hned po druhé světové válce na místě původní mešity,[2] která byla v havarijním stavu. Vlastník pozemku, kterým bylo islámské společenství, se jej rozhodl využít efektivněji, než prostřednictvím náboženské budovy. Vzhledem k tomu, že se jednalo o velmi atraktivní místo, připadala v úvahu výstavba výškové budovy. Objekt tvoří čtyřpatrový blok orientovaný do ulic Ferhadija a Maršala Tita. Nápadným prvkem je potom věž se čtvercovým půdorysem, kde byly svislé vysoké stěny rozděleny řadou balkonů. Stavba patřila ve své době k prvním vyšším objektům v metropoli Bosny. Navíc byla vybudována v samém centru města, kde okolní zástavbu tvoří budovy z konce 19. století. Ve své době se jednalo o velmi reprezentativní objekt v centru města.[3]

Návrhu dvanáctipatrové stavby se zhostil bosňácký architekt Reuf Kadić.[4] Bratři Kadićové patřili do generace jugoslávských architektů, která své řemeslo studovala v Praze. Stavení práce byly zahájeny ještě před vypuknutím druhé světové války, nicméně kvůli konfliktu musely být rychle přerušeny. Budova byla dokončena v roce 1947. Po nějakou dobu se na budově nacházel reklamní poutač jugoslávských aerolinií (JAT), a v dobách socialismu tak byla stavba známá také jako mrakodrap JAT.[5] Později bylo přízemí stavby využito pro islámské kulturní centrum, které provozuje republika Írán. Vyšší patra slouží jako hotel.

V roce 2012 byla budova zapsána na seznam kulturních památek Bosny a Hercegoviny.

Reference

  1. R. DONIJA, Robert. Sarajevo: biografija grada. Sarajevo: Izdavač za istoriju, 2006. 462 s. Dostupné online. ISBN 9958-9642-8-7. S. 190. (bosenština)
  2. Článek na portálu dialogos.ba (bosensky). www.dialogos.ba [online]. [cit. 2020-04-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-04-06.[nedostupný zdroj] Článek na portálu dialogos.ba (bosensky)
  3. Článek na portálu bnn.ba (bosensky). bnn.ba [online]. [cit. 2020-04-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-04-28.
  4. Článek na portálu sarajevo.travel (bosensky)
  5. Článek na portálu avaz.ba (bosensky)

Externí odkazy


This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.