Vaginální napařování

Napařování je v současnosti popisováno jako tradiční korejské léčení nemocí pohlavních orgánů.[8] Bylinná napářka je dle gynekoložky Zuzany Čepické Líbalové zmiňována ve starých porodnických knihách a knihách domácího léčitelství.[7]

Podle studie Světové zdravotnické organizace o vaginálních praktikách, která byla zveřejněná v roce 2011, je jedním ze způsobů, jak ženy provádějí péči o pochvu, „vaginální napařování nebo zakuřování: ‚napařují‘ nebo ‚zakuřují‘ pochvu tím, že sedí nad zdrojem tepla (oheň, uhlí, horké kameny), na který se umisťuje voda, byliny nebo oleje, aby se vytvořila pára nebo kouř.“[9] V rámci této studie bylo na vaginální péči dotazováno více než 4 000 žen v Tete (Mosambik), KwaZulu-Natal (Jižní Afrika), Jogjakarta (Indonésie) a Chonburi (Thajsko). O vaginálním napařování či zakuřování byly získány velmi odlišné výsledky a získána velmi rozdílná odůvodnění: u Chonburi 67 % žen uvedlo praktikování vaginálního napařování či zakuřování, „což spojovaly s udržováním celkové kondice a ženské identity“, zejména po porodu (85,5 %). V Tete pouze 10 % žen praktikovalo napařování nebo zakuřování, „většinou mělo za cíl zvýšit sexuální potěšení mužů vyvoláním zúžení pochvy (64,1 % praktikujících) a vysušením (22,9 %)“. Ve dvou afrických lokalitách 37–38 % žen uvedlo, že napařování praktikovalo pro posílení „mužské sexuální rozkoše“; ve dvou asijských lokalitách stejně odpovědělo 0 % žen. Naopak z asijských žen 26 % uvedlo, že důvodem napařování je jejich „ženská identita“, ve srovnání s 0 % afrických žen.[9]

Pravidelné podstupování vaginálního napařování může údajně zbavit nepříjemných menstruačních bolestí v podbřišku, křečí, premenstruačního syndromu a celkově zlepšit průběh cyklu. Praktikující mají prý přesnou menstruaci vždy po 28 dnech, z těla jim odchází pouze čirá krev bez zbytků sliznice či krvavých hlenů. Napářka údajně podporuje i plodnost, pomáhá po porodu a od zánětů.[7] Rituál může pomoci k urychlení porodu, protože otevírá porodní cesty.[7] Napařování je nabízeno pro vyrovnání ženských hormonů, čištění pochvy a obnovu dělohy.[2][13][5] Je uváděna též detoxikace, zdravé poševní prostředí bez zápachu a vyrovnané pH v pochvě.[5]

Západní lékařství je vůči vaginální napářce skeptické,[7] protože nejsou známé žádné věrohodné důkazy potvrzující prospěšnost vaginálního napařování pro zdraví.[13] Západní medicína vnímá napařování jako pouhé rizikové prohřátí pánevní oblasti, které nanejvýše působí na pohlavní orgány zvenku.[7] Mezi vedlejší účinky a možná nebezpečí patří alergické reakce či popáleniny druhého stupně, je-li pára příliš blízko.[2][13][7] Gynekologové zdůrazňují, že pochva ani děloha nepotřebují vůbec žádné „čištění“.[13] V pochvě jsou přítomné bakterie, které ji chrání; napařování by mohlo zdravou bakteriální rovnováhu a hladinu pH narušit a způsobit podráždění, popř. zvýšit riziko infekce spojené s výtokem či zánětem.[13][8][14] Samočistící funkce pochvy, chránící celé pohlavní ústrojí, zajišťuje, že se skrz pochvu do dělohy nic nedostane.[13] Není-li pára zaváděna do pochvy pod vysokým tlakem, před čímž gynekoložka Jen Gunterová důrazně varuje,[15] nedostane se z pochvy do dělohy.[13] Gynekolog Erik Dosedla varuje před zvyšováním teploty v pochvě, které je vyloženě nevhodné.[13] Profesorka gynekologie a porodnictví Deborah Batesonová varuje, že pára má negativní vysušující účinek na pochvu.[13] Podle gynekologa Pavla Turčana může hrát ve vnímání účinků napářky roli placebo efekt.[7]

Gynekoložka Jen Gunterová domnělé přínosy bylinného napařování shrnuje: „ať už napařujete vulvu či napařujete poševně čímkoliv, nemůže to vyvážit žádné reprodukční hormony, usměrňovat menstruační cyklus, léčit depresi nebo vyléčit neplodnost.“[15] Gynekolog David L. Finke doplňuje, že podle způsobu napařování mohou být účinky podobné jako v běžné sauně.[15]

Bylinné napařování dle gynekoložky Zuzana Čepické Líbalové není vhodné při probíhající zánětlivém onemocnění či nezhojeném poranění v oblasti pánve, hráze, při krvácení neznámého původu, na počátku šestinedělí či po komplikovaném porodu.[7] Vynechat by se měla u nádorových nemocí, epilepsie, po dobu 3 měsíců po hluboké žilní trombóze atd.[7] Podle gynekoložky Marie Strunové nelze napářku v domácím prostředí doporučit.[7]