V Říši stříbrného lva

Na románu je velmi dobře vidět zlom v autorových názorech, ke kterým došlo během jeho cesty po Orientu. První dva díly románu napsal totiž Karel May ještě před touto cestou. V těchto dvou dílech prožívá hlavní hrdina románu Kara ben Nemsí svá dobrodružství ještě obvyklým "supermanským" způsobem, což se však ve třetím a čtvrtém dílu zásadně změní.

První dva díly románu vycházely nejprve na pokračování v katolickém týdeníku Deutscher Hausschatz z Řezna, první díl po názvem Die Rose von Schiras (Růže ze Šírázu) roku 1897 a druhý jako Am Turm zu Babel (U babylónské věže) v letech 1897–1898. Oba díly pak vyšly roku 1898 knižně jako dvacátý šestý a dvacátý sedmý svazek Mayových spisů v nakladatelství Friedrich Ernst Fehsenfeld ve Freiburgu. Třetí a čtvrtý díl dopsal May až po návratu ze své orientální cesty a tyto díly vyšly jako dvacátý osmý a dvacátý devátý svazek Mayových spisů v nakladatelství Friedrich Ernst Fehsenfeld ve Freiburgu roku 1902 a 1903.

Čtyřdílného vydání románu se drží i nakladatelství Karl-May-Verlag, které román v rámci Sebraných spisů Karla Maye vydává rovněž pod pořadovým číslem dvacet šest až dvacet devět. Jednotlivé svazky mají tyto názvy:

• Der Löwe der Blutrache (Lev krevní msty),
• Bei den Trümmern von Babylon (U trosek Babylónu),
• Im Reiche des silbernen Löwen (V Říši stříbrného lva) s podtitulem Die Schatten des Ahriman (Ahrimanovy stíny), díl první,
• Das versteinerte Gebet (Zkamenělá modlitba) s podtitulem Die Schatten des Ahriman (Ahrimanovy stíny), díl druhý.

Příběh začíná v Americe těsně po smrti Vinnetoua. Old Shatterhand se vrací k Apačům, aby jim tuto smutnou zprávu sdělil. Na cestě se seznámí s Peršanem Džafarem, kterého zachrání ze zajetí Komančů. Děj se pak přenáší do Bagdádu a do okolí starověkého Babylónu, kudy Kara ben Nemsí, doprovázený jako vždy věrným Hadží Halefem Omarem, putuje do Persie do města Šírázu. Na cestě pomáhá osvobodit tajemnou kurdskou princeznu a svou přítelkyni Maru Durimeh a postupně se seznamuje s tajemnou zločineckou organizací tzv. sillů (stínů), boj proti kterým je obsahem dalších dvou dílů.

Ve třetím a čtvrtém díle románu se Kara ben Nemsí v podstatě stává obyčejným člověkem. Nechá si od stínů ukradnout koně i zbraně a nasypat do kávy opium. Stává se jejich zajatcem a ze zajetí musí být zachráněn. Nakonec nakažen tyfem upadá do spánku podobnému smrti. Znovuzrozený pak navždy zapuzuje svého individualistického ducha a vzdává se svých válečných jmen Kara ben Nemsí i Old Shatterhand. Společně s Halefem, který rovněž onemocní tyfem, jsou v ošetřování kmene Džamikuniů, který vede moudrý a ušlechtilý Ustad. Ten stojí v protikladu proti místnímu fanatickému pojetí islámu, a proto je stíny a jejich vůdcem, zločinným Ahrimanem Mirzou, nenáviděn. Ustad zná nejen Maru Durimeh, ale také Džafara, který je v Persii významným mužem a kterého chtějí stíni také zavraždit. Závěr románu je věnován konečnému střetnutí se stíny, jejichž velitel Ahriman Mirza po porážce zešílí.

Příběh je protkán filozofickými úvahami nad otázkami lidského bytí a posmrtného života v Evropě i v Orientu, čímž román nabývá společensky a lidsky závažnějšího charakteru. Velkou myšlenkovou silou působí v románu, mimo jiné, také scéna prohlídky tajemného zatopeného podzemí pod údolím Džamikuniů, ve kterém Kara ben Nemsí nachází sochu, působící na něj svou uměleckou silou jako zkamenělá modlitba.

První české vydání se datuje do let 1905–1906 a pochází z pražského nakladatelství Josef R. Vilímek. Zde román vyšel ve čtyřech dílech v překladu Emila Musila-Daňkovského a s ilustracemi Josefa Ulricha. Jednotlivé díly mají tyto podtituly:

• Vězeň Bagdadský,
• Tajemství věže babylonské,
• Kníže temnot,
• Vítězství světla.

Další české vydání pochází z let 1937–1938, kdy román vyšel v překladu Stanislava V. Jizery a s ilustracemi Zdeňka Buriana, Clause Bergena a Josefa Ulricha v dalším pražském nakladatelství Toužimský a Moravec v rámci tzv. Malé řady románů Karla Maye. V tomto svém vydání však vydal nakladatel jako jeden osmidílný cyklus pod společným názvem V říši stříbrného lva nejen tento román ale i bezprostředně dějově navazující Mayovo dílo Ardistan a Džinistan. Jednotlivé díly mají tyto podtituly:

• V zemi černých stanů (1937),
• Vězeň bagdadský (1937),
• Tajemství věže babylonské (1937),
• V propastech Stínů (1937),
• Ahriman Mirza (1938),
• Růže ze Širázu (1938, zhruba od poloviny jde již o román Ardistan a Džinistan),
• V bažinách Ardistanu (1938),
• Na hoře Alláhově (1938).

Další české vydání mohlo vyjít až po padesáti pěti letech, roku 1992, protože komunistickým cenzorům se nemohl líbit náboženský náboj díla a jeho mystika. V tomto roce jej opět společně s románem Ardistan a Džinistan a v rozdělení do osmi dílů dle nakladatelství Toužimský a Moravec vydalo plzeňské nakladatelství Laser (stejným způsobem vyšel román i roku 2000 v nakladatelství Levné knihy KMa, Praha).

Samostatně román vyšel v sedmi svazcích v letech 1996–1998 v brněnském nakladatelství Návrat, v rámci jeho projektu Souborné dílo Karla Maye (překlad E. M. Daňkovský a Vladimír Šunda, ilustrace Josef Pospíchal).

V roce 1965 vznikl stejnojmenný film, který režíroval Franz Josef Gottlieb a kde hlavní roli hrál Lex Barker a roli Halefa Ralf Wolter, dějem se ale od románu značně liší.