Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava

Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava (VŠB–TUO) navazuje na činnost Báňské akademie (pozdější Vysoké školy báňské) v Příbrami, která byla v roce 1945 přesunuta z Příbrami do Ostravy. VŠB-TUO propojuje technické, ekonomické, přírodovědné a umělecké obory v moderních studijních programech, reagujících na skutečné problémy současnosti. Rektorem je od 1. září 2017 prof. RNDr. Václav Snášel, CSc.

Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava (VŠB – Technická univerzita Ostrava)
Vysoká škola báňská v Ostravě
Rektorát VŠB-TUO
ZkratkaVŠB–TUO[1]
Rok založení1849
Typ školyveřejná[2]
Vedení
Rektorprof. RNDr. Václav Snášel, CSc.
Prorektorka pro studiumIng. Zdeňka Chmelíková, Ph.D.
Prorektorka pro vědu a výzkumprof. Mgr. Jana Kukutschová, Ph.D.
Prorektor pro strategii a spoluprácidoc. Ing. Igor Ivan, Ph.D.
Prorektor pro kvalitu a investiční výstavbudoc. Ing. et Ing. František Kuda, CSc.
Kvestorka Ing. Gabriela Mechelová
KancléřkaIng. Daniela Vedrová
Předsedkyně ASIng. Kateřina Kashi, Ph.D.
Počty akademiků (k roku 2020[3])
Bakalářských studentů6749
Magisterských studentů3263
Doktorandů1075
Akademických pracovníků956
Vědeckých pracovníků517
Další informace
Počet fakult7
SídloOstrava
Adresa17. listopadu 2172/15, Ostrava, 708 00, Česko
Zeměpisné souřadnice49°50′1,26″ s. š., 18°9′48,96″ v. d.
https://www.vsb.cz/
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Související informace naleznete také v článku Vysoká škola báňská (Příbram).
Nová aula VŠB-TUO

Vznik školy spadá do poloviny 19. století, kdy vyvrcholily dlouholeté snahy o  zřízení učiliště, které by sloužilo k výchově báňských odborníků. Montánní učiliště v  Příbrami (Montan-Lehranstalt in Příbram) bylo zřízeno na základě císařského dekretu z  23. ledna 1849 a  první studijní ročník byl slavnostně zahájen 10. listopadu téhož roku. Od doby založení bylo možné na škole studovat dva kurzy, a to hornický nebo hutnický. V roce 1865 přijala škola název báňská akademie v  Příbrami (Bergakademie in Příbram). Přestože soukromé horní závody vysokoškolské vzdělání v  báňských oborech podceňovaly, jeho význam se v důsledku stále častějších důlních katastrof zdůrazňoval. Podle statutu z roku 1895 za vedení báňské akademie, stejně jako na ostatních vysokých školách, odpovídal rektor volený členy profesorského sboru. Profesoři příbramské báňské akademie tak byli zrovnoprávněni s profesory vysokých škol technických, avšak k jejímu dobudování jako plnoprávné vysoké školy došlo až na základě nového statutu vydaného v roce 1904, který byl společný pro báňské akademie v  Leobenu a Příbrami. Nově vydaná legislativa změnila také název báňské akademie v Příbrami na Vysoká škola báňská v  Příbrami (Montanistische Hochschule in Příbram).

Významným mezníkem pro další vývoj školy bylo vyhlášení samostatného Československa v  roce 1918 a zavedení českého vyučovacího jazyka o rok později. Mezi nejzávažnějšími otázkami, kterými se v  meziválečném období zabývali všichni rektoři, bylo prosazení požadavku na přeložení VŠB z Příbrami jako samostatné vysoké školy do Prahy, k čemuž ovšem během celého prvorepublikového období nedošlo. Přesto VŠB v Příbrami získala v tomto období v systému vysokoškolského technického vzdělávání významné postavení a podstatným způsobem přispěla k rozvoji vědeckého poznání nejen v tradičních báňských oborech, ale také v oblastech strojnictví, elektrotechniky a přírodních věd. Uzavřením českých vysokých škol v  listopadu 1939 skončila etapa VŠB v jejím příbramském období, a to právě v době, kdy se připravovala na oslavy 90. výročí svého vzniku.

Po osvobození Československa v roce 1945 obnovila VŠB v Příbrami svou činnost hned v květnu, ale na základě dekretu prezidenta republiky Edvarda Beneše z 8. září 1945 byla přeložena z Příbrami do Ostravy. Výuka zimního semestru studijního roku 1945/1946 byla v Ostravě zahájena v listopadu 1945. Další vývoj VŠB v Ostravě, stejně jako celého československého vysokého školství, byl ovlivněn vydáním nového zákona o vysokých školách v roce 1950. Nový zákon představoval zásadní změnu dosavadní struktury vysokoškolského vzdělávacího systému. Ve svém důsledku podřídil vysoké školy státnímu dohledu a fakticky zrušil akademické svobody. Nová zákonná úprava z  roku 1950 změnila zásadním způsobem také vnitřní strukturu VŠB v Ostravě. Od studijního roku 1951/1952 byly zřízeny fakulty hornická a hutnická. Přičleněním Vysoké školy strojní v Brušperku vznikla na VŠB Fakulta báňského strojnictví (od roku 1968 Fakulta strojní). V roce 1953 byly zřízeny ještě další dvě fakulty, a to Fakulta ekonomicko-inženýrská (zrušena v  roce 1959) a Fakulta geologická (roku 1959 sloučena s Fakultou hornickou). Od padesátých let 20. století postupně docházelo ke vzniku nových studijních oborů a  specializací, v  reakci na požadavky průmyslové praxe vyvolané výrazným rozvojem nejen v  tradičních báňských disciplínách, ale rovněž v oblasti strojních oborů a elektrotechniky. Významným momentem ve vývoji školy bylo zahájení její činnosti v nově vybudovaném areálu v Ostravě-Porubě v roce 1973. VŠB v Ostravě se postupně přeměnila z klasické montánní školy na vysokou školu polytechnického charakteru, k čemuž napomáhal rozvoj disciplín a oborů, které ve stále vyšší míře využívaly výpočetní techniku. Rozvoj ekonomických oborů na VŠB v Ostravě vyústil v roce 1977 ve zřízení ekonomické fakulty. Téhož roku došlo současně k přejmenování Fakulty strojní na Fakultu strojní a elektrotechnickou, což bylo vyvrcholením dlouholetého vývoje a  postupné profilace vědecko-pedagogické činnosti fakulty na elektrotechnické obory.

Celospolečenské události v listopadu 1989 a následný politický vývoj znamenaly pro československé vysoké školství opětovný návrat k autonomii a akademickým svobodám. V  první polovině devadesátých let 20. století prošla VŠB v Ostravě rozsáhlou transformací. Změna studijních oborů byla vyvolána restrukturalizací hutních odvětví a  útlumovým programem v  hornictví. Při zachování tradičních oborů, v  nichž si VŠB v  Ostravě po desetiletí udržovala výhradní postavení, bylo nutné zaměření na další obory využívající nové technologie a materiály. Fakulty tak v náplni jednotlivých studijních programů musely reagovat na aktuální potřeby pracovního trhu. Pozitivním důsledkem revolučních událostí bylo otevření hranic, což umožnilo navázání kontaktů a  uzavření smluv se zahraničními univerzitami a výzkumnými pracovišti a zapojení školy do mezinárodních vědecko-výzkumných programů. Přeměna školy na polytechnickou univerzitu byla završena vznikem samostatné Fakulty elektrotechniky v roce 1991 a rozšířením jejího názvu na Fakultu elektrotechniky a informatiky roku 1993. Změna tradičního názvu Hutnické fakulty na Fakultu metalurgie a  materiálového inženýrství v  roce 1991 souvisela s její novou koncepcí a zaměřením vědecko-pedagogické činnosti do oblasti materiálových věd.

V roce 1994 byl tradiční historický název školy doplněn na VŠB - Technická univerzita Ostrava. Dlouholetá tradice výuky oborů v oblasti stavitelství a geotechniky se stala základem pro zřízení samostatné Fakulty stavební v roce 1997. Více než třicetiletý rozvoj oboru technika požární ochrany a  bezpečnost v  průmyslu spolu s  požadavky praxe na přípravu vysokoškolsky vzdělaných odborníků v  oblasti bezpečnostního inženýrství zapříčinil vznik Fakulty bezpečnostního inženýrství v roce 2002. Se vznikem dalších odborných pracovišť bylo v  rámci univerzitního kampusu v  Ostravě-Porubě vybudováno kvalitní zázemí odpovídající jejich potřebám. Svou úspěšnou vědeckou činnost zde vyvíjí Výzkumné energetické centrum, Centrum nanotechnologií, vysokoškolský ústav ENET (Energetické jednotky pro využití netradičních zdrojů energie), dnes Centrum energetických a ennvironementálních technologií. Na základě dlouholetých vědecko-výzkumných aktivit v  oblasti informačních technologií vzniklo v  roce 2015 Národní superpočítačové centrum IT4Innovations. V současné době provozuje dva superpočítače: Barboru (zprovozněný na podzim 2019) a Karolinu, a také specializovaný systém pro výpočty umělé inteligence NVIDIA DGX-2 (spuštěn na jaře 2019).

V roce 2021 byla v rámci kampusu VŠB-TUO zahájena výstavba nové budovy Ekonomické fakulty a výstavba Centra energetických a environmentálních technologií.

Vývoj názvu:

·        1849 - Montánní učiliště v Příbrami

·        1865 - Báňská akademie v Příbrami

·        1904 - Vysoká škola báňská v Příbrami

·        1945 - Vysoká škola báňská v Ostravě

·        1995 - Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava


Jaký je správný název univerzity:

Oficiální název: Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava

Zkratka: VŠB – Technická univerzita Ostrava, nebo VŠB-TUO


V současnosti VŠB-TUO směřuje mezi přední české a evropské univerzity nabízející technické, přírodovědné a ekonomické vzdělání, produkující aplikovaný i základní výzkum a zajišťující potřebný odborný poradenský, konzultační a expertizní servis průmyslu, bankovnímu i podnikatelskému sektoru včetně nabídky celoživotního vzdělání. Absolventi univerzity si najdou práci často již během studií, školu každý rok úspěšně absolvuje v průměru 3117 studentů. Univerzita podporuje studentské aktivity - vlastní podnikání, studium v zahraničí či studentské organizace. VŠB - Technická univerzita Ostrava spolupracuje s řadou českých a zahraničních univerzit a také s firmami.

Fakulty

Hlavní areál univerzity v Ostravě-Porubě

VŠB-TUO poskytuje vzdělání v rámci sedmi fakult:

Výzkum a vývoj

VŠB-TUO patří mezi přední vědecko-výzkumná pracoviště v České republice s výrazným dopadem na rozvoj a inovace v oblastech IT, energetiky, nových materiálů a environmentálního inženýrství. VŠB-TUO je důležitou součástí rozvoje a inovačních aktivit Moravskoslezského kraje i České republiky. Výsledky a hodnocení univerzity svědčí o kvalitě a síle odborného lidského kapitálu.

Strategické oblasti výzkumu:

  • IT
  • Energetika
  • Materiálové vědy
  • Environmentální inženýrství

Dílčí vědecko-výzkumné směry:

  • Inženýrství a technologie: elektrotechnika, strojní inženýrství, materiálové vědy a inženýrství, stavební inženýrství, bezpečnostní inženýrství, biomedicínské a biomechanické inženýrství, ochrana životního prostředí a brownfield management, chemické inženýrství, geologické inženýrství, geodézie a geoinformatika, automobilové a dopravní inženýrství, akustické inženýrství, nanotechnologie, aditivní technologie
  • Počítačové vědy a kyberneticko-fyzikální systémy: umělá inteligence, strojové učení, počítačové vidění a zpracování obrazu, softwarové a procesní inženýrství, vysoce výkonné počítání, vysoce výkonná analýza dat, výpočetní a aplikovaná matematika, průmysl 4.0, robotika
  • Energetika a suroviny: energie z obnovitelných zdrojů, akumulace energie, vysokokapacitní systémy pro ukládání energie, řízení energie s využitím metod umělé inteligence, energetická diagnostika, elektromobilita, zpracování energetických surovin
  • Ekonomické a finanční procesy: ekonomika, finance, manažerská věda, obchodní správa

Základní i aplikovaný výzkum na špičkové úrovni se provádí na sedmi fakultách a ve dvou výzkumných centrech: IT4Innovations národním superpočítačovém centru a Centru energetických a environmentálních technologií. Ta se zabývají nejen realizací výzkumných a vývojových aktivit v oblasti základního a aplikovaného výzkumu, ale také následnou komercializací jejich výsledků. VŠB – Technická univerzita Ostrava podporuje vznik nových technologií a inovačních strategií.

Díky tradici a spolupráci s průmyslem i řadou domácích a zahraničních univerzit v široké škále odvětví VŠB-TUO poskytuje inovativní řešení v řadě oborů.

Seznam rektorů[4]
Do roku 1945 Vysoká škola báňská v Příbrami
Jméno
(narození – úmrtí)
Nástup do úřadu Opuštění úřadu
prof. Dr. mont. Ing. František Čechura, DrSc.
(1887–1974)
1945 1949
prof. RNDr. Rudolf Rost
(1912–1999)
1949
(pověřen vedením)
1950
prof. Dr. techn. Ing. Vladimír Mydlarčík
(1911–1974)
1950 1955
prof. Ing. Bohumil Kaňkovský
(1904–1959)
1955 1959
prof. RNDr. Teofil Chlebovský
(1917–1973)
1959 1963
prof. RNDr. Bohuslav Růžička, CSc.
(1921–1978)
1963 1969
prof. RNDr. Oldřich Hajkr, DrSc., dr.h.c.
(1919–1991)
1969 1985
prof. Ing. Vladimír Mynář, DrSc.
(* 1929)
1985 1990
prof. Ing. Tomáš Čermák, CSc., dr.h.c.
(* 1943)
1990
2003
1997
2010
prof. Ing. Václav Roubíček, CSc., dr.h.c.
(1944–2010)
1997 2003
prof. Ing. Ivo Vondrák, CSc.
(* 1959)
2010 2017
prof. RNDr. Václav Snášel, CSc.
(* 1957)
2017 dosud

Významní absolventi

  • Karel Heyrowský (1802–1863), profesor těžby, těžních zařízení a důlního měření 1849–1863
  • Josef Theurer (1862–1928), profesor matematiky a fyziky 1895–1926, rektor Vysoké školy báňské v Příbrami
  • František Mařík (1884–1966), profesor větracích zařízení
  • Bohuslav Stočes (1890–1969), profesor geologie, rektor ve 30. letech, známý v Česku i zahraničí
  • František Čechura (1887–1974), profesor důlního měření, rektor v letech 1945–1950
  • Alois Řiman (1896–1966), zakladatel důlního plánování
  • Richard Doležal (1921–2005), profesor důlního procesního inženýrství
  • Karel Mazanec (* 1925), vysokoškolský pedagog, odborník v oboru nauky o kovech
  • Petr Šnapka (* 1943), profesor ekonomie a managementu
  • Jan Světlík (* 1958), podnikatel, mecenáš, vlastník
  • Daniel Beneš (* 1970), manažer, generální ředitel a předseda představenstva ČEZ

Další významné osobnosti

Další informace

  • Art & Science - Unikátní festival (spojení vědy a techniky) každoročně pořádaný univerzitou.
  • Nová aula

Odkazy

Reference

  1. Přehled vysokých škol v ČR – 1. Veřejné vysoké školy. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky - MŠMT.cz [online]. Dostupné online.
  2. Příloha č. 1 k zákonu č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, ve znění pozdějších předpisů. - Veřejné vysoké školy v České republice. Zákon o vysokých školách, ve znění pozdějších předpisů - Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky via ZakonyProLidi.cz [online]. Dostupné online.
  3. Výroční zpráva o činnosti VŠB – TUO za rok 2020 [online]. Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava [cit. 2021-10-29]. Dostupné online.
  4. Osobnosti a rektoři VŠB-TUO [online]. Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava [cit. 2018-01-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-01-09.

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.