Dolní Věstonice (archeologické naleziště)

Zdaleka nejslavnějším věstonickým nálezem je 11,5 cm vysoká soška nahé ženy se silně zvýrazněnými povislými prsy a velmi širokými boky. Je zhotovena z pálené hlíny a patří k nejstarším keramickým nálezům vůbec. Podobné sošky zhruba z téže doby a z různých materiálů (kámen, kost, keramika) se nalezly na různých místech na Moravě, ve Francii, v Itálii, v Německu, v Rakousku, v Polsku, na Slovensku, Ukrajině a v Rusku. Nejtypičtější a věstonické sošce nejbližší je rovněž hliněná Willendorfská venuše z nedalekého naleziště v Rakousku. Archeologové soudí, že se patrně jednalo o symbol plodnosti, o jejím použití v paleolitické společnosti se lze jen dohadovat.

V roce 1937 zde byl nalezen vlčí radius, radiální kost mladého vlka s pravidelnými zářezy pazourku, což mohlo naznačovat rané pokusy o měření a počítání. Tato kost má 57 zářezů, z nichž prvních 25 je seskupeno po pěti do 5 zářezů stejné délky. To může mít vztah k počítání s pěti prsty na ruce.[2]

Tři obyvatelé Dolních Věstonic, kteří zde žili před 31 115 lety (datum kalibrace), měli mitochondriální U haploskupinu[3] a jednu mitochondriální U8 haploskupinu.[4][5] Ve vzorku Vestonice 13 byla stanovena chromozomální Y haploskupina Y (ne IJK), u vzorku Vestonice 15 to byla haploskupina Y chromozomu Y a ve vzorku Vestonice 43 haploskupina Y chromosomu F. Ve vzorku Vestonice 16 byla haploskupina Y chromozomu C1a2.[6]