Věž Jana Nebojácného

Věž nechal postavit v letech 1409–1411 burgundský vévoda Jan I. k obraně své pařížské rezidence. Válka mezi Armagnaky a Burgunďany byla v té době v plném proudu. 23. listopadu 1407 nechal Jan Nebojácný zavraždit svého bratrance, Ludvíka I. Orleánského, bratra krále Karla VI. Aby se ochránit před odvetou, nechal u svého paláce vybudovat opevněnou věž vysokou 21 m.

Palác původně postavil Robert II. z Artois na konci 13. století u hradeb Filipa II. Augusta. V roce 1369 se stal pařížskou rezidencí Burgunďanů jako výsledek spojení mezi rodinami Artois a Burgundských. Po zavraždění Jana Nebojácného v Montereau v roce 1419 palác zůstal v majetku burgundských vévodů do roku 1477, kdy zemřel Karel Smělý. Věž a palác poté zpustly.

V 17. století se do paláce nastěhovala divadelní společnost. V letech 1866–1868 byla při stavbě ulice Rue Étienne-Marcel věž znovuobjevena jakožto jediný pozůstatek původního paláce. Od 29. září 1884 je chráněná jako historická památka a v roce 1893 byla restaurována. Od roku 1999 je věž přístupná veřejnosti.

Klenba nad schodištěm

• slavnostní schodiště inspirované schodištěm, které nechal postavit Karel V. v Louvru (dnes zaniklé)
• výzdoba klenby schodiště představující kamenné větve dubu a úponky chmele spojené větvemi hlohu
• rekonstruovaná latrína, které byly v každém pokoji. Na rozdíl od předchozího období nevedly mimo vnější zdi, ale potrubím ve stěně a končily v jámě ve sklepě. Byly vyhřívány stranou krbu v místnosti
• trůn a zasedací sál Jana Nebojácného