Vítové ze Rzavého

Vítové ze Rzavého (ve starší podobě Vítové ze Rzawe) byl starý český vladycký rod, který se kolem roku 1400 vydělil z rozrodu Těmínů. Ve druhé polovině 17. století byli povýšeni do stavu svobodných pánů, ale již roku 1675 vymřeli.

Vítové ze Rzavého
Erb Vítů ze Rzavého
ZeměČeské království České království
Mateřská dynastieTěmínové z Těmic
Tituly
ZakladatelVít ze Rzavého
Rok založení14. století
Vymření po meči1675
Poslední vládceMikoláš Aleš Bohuslav Vít ze Rzavého
Současná hlava- (rod vymřel)
Větve rodu

Původ a historie

Vítové ze Rzavého, podobně jako další větve rodu Těmínů z Těmic (Lapáčkové z Vrážného, Sádlové z Vrážného, či Chrtové z Ertína, s nimiž měli společný základ erbu), pocházela z Táborska, nemají však jedno společné rodové jméno (jako např. Hrabišici, Ronovici, Drslavici apod.). Rod se později usadil v Povltaví jižně od Prahy (okolí Neveklova, Suchdol, Křečovice ad.)

Prvním doloženým předkem původně jihočeského rodu Těmínů z počátku 14. století byl jistý Jan Těmín z Těmic, původ rodu je však starší. Jan byl prvním, kdo použil tohoto jména, avšak pocházel z rodu neznámého jména, který již před rokem 1400 používal týž rodový erb, společný pro shora uvedené rody.

Vítové

Ves Rzavá, původní sídlo rodu

Na konci 14. století se objevuje první zmínka o Vítovi ze vsi Rzavá (Rzawa) či Rzavé na Táborsku. Ten byl od roku 1414 purkrabím na Choustníku, jehož jméno se později stalo jménem rodovým. Měl tři syny: Mikuláše, jenž byl purkrabím na Zvíkově, Lipolta (Lipolda), taktéž činného na Zvíkově a od roku 1446 v Dobronicích, a nejmladšího Víta, rovněž purkrabího na Choustníku.

V další generaci se rod Vítů silně rozrostl a rozdělil. Vítové drželi několik panství, mezi která patřila Želeč či Stádlec, a jeden z potomků, Zdeněk, byl hejtmanem v Jindřichově Hradci. Později se do jejich držby dostala také panství Dub, Dobřejovice, Houžná, Mezná, Opařany, Pacov (Padov) či hrad Dobronice, Vodlochovice a další.

Mikoláš Aleš Bohuslav byl hejtmanem Bechyňského kraje a stejně tak jeho syn. Kromě toho zastával též úřad pražského malostranského hejtmana a v roce 1652 byl povýšen do stavu svobodných pánů. Od roku 1658 byl hejtmanem Nového Města pražského. Byl dvakrát ženatý, poprvé s Eliškou Jitkou Benedovou z Nečtin a podruhé s Kateřinou Příchovskou z Příchovic. Mikoláš Aleš Bohuslav zemřel v roce 1675 jako poslední příslušník tohoto rodu.

Erb

Rodový erb Vítů ze Rzavého tvořilo červené břevno pokosem přes stříbrný štít. V klenotu erbu seděl chrt na červenozlatém polštářku.[1]

Příbuzenství

Vítové ze Rzavého se spojili s Popely z Lobkovic, Příchovskými z Příchovic, Kotvici z Kotvic ad.

Reference

  1. Historie rodu Těmínů [online]. Dostupné online.

Literatura

  • HÁS, Jiří. Šlechtické rody na Rychnovsku. Praha: Onyx, 2001. ISBN 80-85228-68-8.

Externí odkazy

Kronika rodu Zrzavých

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.