Vírský oblastní vodovod

Zásobování Brna vodou bylo v polovině 70. let 20. století vyřešeno stavbou II. březovského vodovodu. Protože však byl předpokládán další růst spotřeby pitné vody ve městě, bylo zapotřebí najít další vhodný zdroj.[3] Vodní nádrž Vír I byla již od svého dokončení využívána pro dodávky vody do Žďáru nad Sázavou, Nového Města na Moravě a jejich okolí.[4] Vznikl tak projekt stavby Brněnského oblastního vodovodu (BOV), který by přiváděl pitnou vodu z vírské nádrže do jihomoravského krajského města. Úkol byl rozpracován v průběhu 80. let, samotná stavba byla zahájena v roce 1988 a až do roku 1993 byla financována ze státního rozpočtu.[2] Po roce 1989, v době výrazných společenských změn, ale začala spotřeba vody silně klesat, což bylo mimo jiné zapříčiněno i privatizací vodohospodářského majetku a deregulací vodného a stočného, přesto však bylo rozhodnuto o dokončení vodovodu. Na konci roku 1993 vzniklo zájmové sdružení právnických osob s názvem „Vírský oblastní vodovod – sdružení měst, obcí a svazků obcí“, které se stalo majitelem stavby a pokračovalo v její realizaci.[5] Členy sdružení jsou města Brno (49 %), Modřice (11 %) a Rajhrad (6,2 %) a další obce, z nichž většina je sdružena v několika svazcích obcí.[6] Do roku 2000 bylo proinvestováno 4,3 miliardy korun.[5]

V roce 1997 byla trasa II. březovského vodovodu propojena u Čebína s realizovanou trasou Vírského oblastního vodovodu. Ke zprovoznění prvního úseku došlo v roce 1998, kdy byla otevřena trasa Moravany (sem byla voda provizorně čerpána ze sítě města Brna) – Rajhrad. Hlavní trasa z Víru do Čebína byla uvedena do zkušebního provozu roku 2000 (trvalý od 2002[7]). O rok později byla dána do provozu jižní větev z Rajhradu do Těšan a v roce 2002 byla otevřena trasa Čebín – Brno-Bosonohy.[2] Roku 2008 bylo dokončena boční větev vedoucí do Dolních Louček,[8] k propojení dvou dosud samostatných hlavních úseků došlo roku 2010 (úsek Brno-Bosonohy – Moravany)[5] a o dva roky později byla zprovozněna vedlejší trasa z Rajhradu do Židlochovic.[9] Od roku 2008 jsou také napojovány některé další obce ležící na trase vodovodu.[8] Do budoucna jsou připravována i další prodloužení Vírského oblastního vodovodu.[10]

Úpravna vody ve Švařci

Voda pro Vírský oblastní vodovod je odebírána ve třech výškových úrovních na návodní straně přehradní hráze nádrže Vír I. Vodovod je veden přes jednu Francisovu turbínu o výkonu 1,15 MW s průběžným provozem.[11] Voda je dále trasována potrubím směrem k obci Vír a do tlakové štoly o délce 4691 m podcházející masiv se zříceninou hradu Zubštejna a končící u Švařce, kde se nachází areál úpravny vody.[2] Ta má celkovou kapacitu 2300 l/s, která je vzhledem ke klesající tendenci spotřeby dočasně snížena na hodnotu 1150 l/s. Přitom ani této hodnoty není zdaleka dosahováno, reálně se průtok pitné vody pohybuje okolo 50 l/s. Surová voda je do úpravy přiváděna přes Francisovu turbínu o výkonu 210 kW, která zajišťuje část potřebné elektrické energie pro celý areál.[12] Nádrž ve Švařci má objem 20 000 m³.[2] Z ní vede jednak odbočka do Švařce a Štěpánova nad Svratkou,[13] jednak hlavní potrubí do tlakové štoly Švařec – Běleč I (délka 10 830 m), ze které vychází boční štola, na niž je napojeno potrubí pro Nedvědici, Černvír a Doubravník. Hlavní trasa vodovodu dále podchází krátkým potrubím Křeptovský potok a vede tlakovou štolou Běleč II – Štěpánovice (délka 5015 m) a následně sklolaminátovým potrubím kolem Tišnova do vodojemu v Čebíně (objem 8500 m³), kde se mísí vody Vírského a II. březovského vodovodu, přičemž jejich část je dále odváděna březovskou a část vírskou trasou. U obce Lomnička se odpojuje boční větev, která míří do vodojemů Dolní Loučky, Horní Loučky, Kaly a Újezd u Tišnova. Z Čebína míří potrubí kolem Jinačovic na kraj Brna-Bystrce, kde vstupuje do průchodní štoly pod masivem Holedné o délce 4160 m, která ústí v Brně-Bosonohách do vodojemu Bosonohy (objem 6550 m³) s napojením na brněnskou síť.[2]

Vodojem Rajhrad II

Na následující hlavní jižní větvi (potrubí z tvárné litiny v trase Bosonohy – Nebovidy – Rajhrad – Rajhradice – Telnice – Žatčany – Těšany) se nachází dále vodojemy Nebovidy (objem 4100 m³[14]), Rajhrad I (objem 2×450 m³) a Těšany (objem 2×250 m³). Před Rajhradem se nachází odbočka vedoucí do vodojemu Rajhrad II (objem 2×1000 m³), odkud je potrubí trasováno jižním směrem do Židlochovic.[2] Celková délka Vírského oblastního vodovodu činí přibližně 100 km, z čehož zhruba 20 km se nachází v tlakových štolách.[15] Z Vírské přehrady je voda po celé hlavní trase až do Těšan dopravována gravitačně.[8][13]

Před vodojemem Čebín je voda z VOV dodávána do Švařce (části obce Koroužné), městyse Štěpánov nad Svratkou, Chlébského (části obce Skorotice), obce Černvír, městyse Doubravník, obcí Štěpánovice, Dolní Loučky, Újezd u Tišnova a Kaly a částečně též do Tišnova, Drásova a Malhostovic.[7] Pod Čebínem jsou napojeny např. Rozdrojovice, hlavním odběratelem je však město Brno. Díky jižní větvi je vírská voda dodávána také do obcí jižně od Brna (Rajhrad, Želešice, Žatčany, Těšany, Židlochovice a další).[16]