Lomnička

První písemná zmínka o obci Lomnička pochází z roku 1235, kde byla uvedena pod názvem Lomnice; názvy se postupně měnily – Lominiz, Lomniczka, Lomnitschka, od roku 1924 platí oficiální název Lomnička.

Dějiny Lomničky jsou spojeny s cisterciáckým klášterem Porta coeli založeným královnou Konstancií Uherskou, vdovou po Přemyslu Otakarovi I. Konstancie věnovala klášteru listinou vydanou 6. června 1235 v Brně ves Lomnici; obdařila ji také stejnými právy, jaká měl sám klášter od svého založení. Aby se příliš nezmenšil majetek moravského markraběte Přemysla, přijal za tuto ves Přemysl od své matky 100 hřiven stříbra. Tuto donaci pak v dodatku listiny potvrdili král Václav I. (bratr Přemysla) i olomoucký biskup Robert. Lomnička byla v držení kláštera až do jeho zrušení roku 1782. Slavnostní listina o vlastnictví Lomničky klášterem byla vydána 27. srpna 1235 v Perugii – vesnici potvrdil jako klášterní statek sám papež Řehoř IX., který vyňal klášter a jeho statky z pravomoci diecézního biskupa a osvobodil je od jakýchkoliv desátků. Tím pádem se ves, vlastnictví kláštera, stala zcela nezávislou vrchnosti a podléhala pouze klášteru.

Ačkoliv je v originále výše zmíněné listiny jmenována Lomnice, je předmět darování všeobecně ztotožňován se vsí Lomničkou. Lomnička leží dva kilometry severně od Tišnova; Lomnice leží severně od Lomničky, osm kilometrů severně od Tišnova, a patřila do 17. století pánům z Lomnice.

V letech 1980–1990 byla Lomnička součástí Tišnova.[3]

• Kaple blahoslaveného Bedřicha na návsi
• Boží muka na kopci Čimperka

V obci působí Sokol Lomnička a sbor dobrovolných hasičů.