Jinačovice

První písemné zmínky o obci pocházejí z roku 1358, tehdy měla 11 stavení.[3] Ve středu návsi se nachází dominanta obce z roku 1854, kaple svaté Maří Magdalény, postavená zde namísto staré sešlé dřevěné kapličky.[4] Celkově byla opravena v roce 1997. Ke svátku Maří Magdalény 22. července se každý rok konají krojované mladé hody.

Hrabětem Řehořem Ypsilantim, manželem majitelky veverského panství, byla v roce 1856 zavedena tradice „Zeleného stolu“. Tradice se vyznačovala tím, že při honu obědval a odpočíval se svou družinou v lese u rozcestí cest do Moravských Knínic a do Jinačovic. Tradice trvala až do roku 1881 a v současné době je místo udržováno. Roku 1866 byl postaven kamenný kříž, u něhož se odbývalo symbolické poslední rozloučení zesnulých občanů s obcí při jejich poslední cestě na kuřimský hřbitov. Kříž se nacházel na tehdejším konci vesnice při cestě ke Kuřimi (v dnešní době se nachází před školní budovou). Další památkou je kamenný kříž při polní cestě „Na Skalkách“, který nechala postavit roku 1886 občanka Josefa Pláteníková na svůj náklad za 240 zlatých. Tento kříž tam stojí dodnes. Na památku tragédie, kdy byl 13. ledna 1903 zastřelen hajný Richard Kučírek, byl téhož roku postaven pomník mezi obcí Jinačovice a Řečkovicemi. Pomník se nachází v lese na místě zvaném „Pod Borkami“. Hajný, který bydlel v hájovně v dnešní České, byl zastřelen pytláky, bratry Kocourkovými z Řečkovic.

Památní deska s oběťmi druhé světové války

Za přispění TJ Sokol a Sboru dobrovolných hasičů na výstavbu pomníku byl 30. července 1922 poprvé odhalen nový pomník na paměť obětem první světové války. Později byl rozšířen i o oběti druhé světové války. Avšak při taneční zábavě v hostinci „Jednota“ roku 1958 někteří návštěvníci pomník pobořili. Tento pomník byl původně umístěn u boku obecní budovy, po tomto incidentu musel být však odstraněn. Následující rok byl proto postaven před školní budovou nový pomník na paměť občanům Jinačovic, kteří padli během obou světových válek. Na černé mramorové desce jsou vyryta jména: Antonín Cibulka, Jan Dvořáček, Adolf Hrabal, Antonín Jebáček, František Kazda, Hynek Krejčí, Alois Kříž, Antonín Kučera, Antonín Kučera, Pavel Lazar, Hynek Málek, Leopold Ondráček, Čeněk Pospíšil, Karel Sládek a Rudolf Stodůlka. Jsou to jména občanů, kteří položili své životy jako vojáci rakouské armády na bojištích první světové války. Na desce z bílého mramoru jsou též uvedena jména občanů, kteří zahynuli během druhé světové války: obchodník Pavel Hornoch, který umřel v koncentračním táboře a mladík Jaroslav Jebáček, který umřel jako letec v Anglii.[5] Dále jsou zde uvedena jména občanů, kteří zahynuli v Jinačovicích během válečných událostí na konci války: František Böhm, Marie Dohnalová, Anička Dvořáčková, manželé Antonín a Antonie Chlubní, Alois Chrápavý, Jan Pláteník, Kateřina Pospíšilová a František Vojta.

Na počátku 17. století měla obec 24 domů, po třicetileté válce byly 4 z nich pusté. V roce 1790 měla obec 40 domů a 240 obyvatel, roku 1834 48 domů a 280 obyvatel.[6]

Obec Jinačovice byla v roce 2004 začleněna do Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje (IDS JMK). Během dne jezdí přes Jinačovice regionální autobusová linka 302, která je provozována v trase Brno-Bystrc – Kuřim (některé spoje končí přímo v Jinačovicích). V nepracovních dnech je obec obsluhována nočními spoji linky 302 do Brna-Kníniček, kde je možnost přestupu na městskou noční autobusovou linku N89.

Budova obecního úřadu se nachází na náměstí Jinačovic (čp. 83). V téže budově se nalézá i místní pobočka České pošty nebo Mateřská škola Jinačovice, která přijímá především děti z obce a okolí. Funguje zde Obecní knihovna Jinačovice, která má jak vlastní výtisky, tak provozuje i výměnný fond s Městskou knihovnou v Kuřimi. Dále v obci působí TJ Sokol, který má svůj vlastní fotbalový tým a současně se podílí na většině sportovních i kulturních akcích v obci.

Do blízkého přírodního parku Baba s nejvyššími vrcholy Velká Baba a Sychrov vedou turistické značené cesty, po kterých turista může dojít například do Kuřimi, České nebo Řečkovic.[8]