Václav Suk

Od roku 1873 studoval na Pražské konzervatoři hru na housle a kontrapunkt. Ve skladbě byl soukromým žákem Zdeňka Fibicha. Po absolvování konzervatoře v roce 1880 působil krátce jako houslista ve Varšavě. Ještě téhož roku odešel do Ruska a stal se koncertním mistrem charkovské opery a od roku 1882 houslistou moskevského Velkého divadla.

V roce 1885 se vrátil do Charkova, tentokrát jako operní a symfonický dirigent. V následujících letech vystřídal řadu scén, operních společností i symfonických orchestrů. Působil v Kyjevě, Oděse, u Ceterelliho společnosti v Petrohradě, v Kazani i v Saratově. Konečně v roce 1906 byl jmenován dirigentem Velkého divadla v Moskvě, kde setrval až do své smrti. Kromě toho se v roce 1924 stal šéfem operního studia Konstantina Sergejeviče Stanislavského a řídil letní koncerty v sovětských lázních.

Ve Velkém divadle se dočkal zaslouženého uznání a poct. V roce 1922 byl jmenován Zasloužilým umělcem republiky a v roce 1925 Národním umělcem Sovětského svazu. Po jeho smrti byl k uctění jeho památky ve Velkém divadle zřízen zvláštní foyer nesoucí jeho jméno.

Ačkoliv skladatel zcela splynul s ruským prostředím a měl i sovětské státní občanství, trvale udržoval styky se svou původní vlastí. Jeho opera Lesův pán byla uvedena v Národním divadle v Praze 5. dubna 1903 za osobního řízení autora. Neměla však velký úspěch.