Kopidlanští z Kopidlna

První známí předci, Zdeněk ze Střevace a jeho syn Jan, žili v první polovině 14. století. Další Zdeněk zakoupil Kopidlno a jeho čtyři synové založili vlastní větve rodu, patřili k nim majitelé Kopidlna a Loučně i tzv. Stráníkové z Kopidlna, kteří drželi menší statky v okolí Studence a Městce Králové.

Roku 1506 se Jan z Kopidlna při výročním trhu v Praze dostal do sporu se zemanem Janem Cukrem z Tamfeldu, kterého při následné potyčce usmrtil, přestože během trhů měl být zachováván klid a mír. Pražští konšelé vraha ihned zatkli a rychle odsoudili k trestu smrti, ačkoli podle tehdejších zákonů nesměl být šlechtic odsouzen k trestu smrti. Rozsudek byl navíc vykonán tak rychle, že Janovi nebylo umožněno ani učinit zpověď před popravou. Tato událost mezi šlechtici vyvolala rozruch. Janův bratr Jiří jej chtěl pomstít, proto prodal majetek a shromáždil a ozbrojil své příznivce, kteří následně přepadávali kupce, zapalovali domy a dvory pražských i jiných měšťanů, olupovali trhovce, řezali jim nosy či usekávali ruce, či zabíjeli. Jiří se skrýval na hradech svých stoupenců a díky své obratnosti nebyl nikdy chycen. Podle dobových zvyklostí nesměli měšťané odsoudit šlechtice k smrti, proto se nakonec museli s Kopidlanskými smířit a poskytnout jim zadostiučinění za smrt jejich příslušníka.[1]

Kopidlanští vymřeli v první polovině 17. století, Stráníkové koncem 18. století.

Znak města Kopidlna, který je odvozen od erbu rodu Kopidlanských

V modrém štítě měli černobílou hlavu kozla.

Spojili se s většinou místních vladyckých či měšťanských rodů.^[zdroj?]

• KAPLICKÝ, Václav. Škůdce zemský Jiří Kopidlanský. 1. vyd. Praha: Československý spisovatel, 1976. 207 s. (Žatva).