Václav Švéda

Narodil se v Pivíně u Prostějova jako prvorozený syn drobným zemědělcům Františku Švédovi a Hedvice, rozené Adamcové. Jeho mladšími bratry byli Zdeněk (*1922) a Vratislav (*1927) a i přes skromné poměry mu rodiče umožnili studovat - nejprve v Olomouci a poté gymnázium v Kolíně, kde žila jeho teta.

Na začátku 2. světové války se chtěl připojit k československým jednotkám v zahraničí. Nicméně při pokusu o překročeni hranic Protektorátu byl zatčen gestapem a poté, co v roce 1940 uprchl a pod falešnou identitou se skrýval v Německu, aby původní plán naplnil cestou přes Švýcarsko, byl opět zadržen a v roce 1942 odsouzen berlínským soudem na 15 let vězení. Zde se také v roce 1945 dočkal konce války. Po návratu do Československa dokončil gymnázium. V Kolíně se usadil a seznámil se zde se svojí budoucí manželkou Ludmilou; Ludmila byla adoptovanou dcerou příbuzných Josefa Mašína staršího, kteří vlastnili statek v nedalekých Lošanech. Ihned v roce 1946 se vzali a v následujícím roce převzali správu nad hospodářstvím. Ve stejném roce se rovněž při příležitosti odhalování pomníku Josefa Mašína st. v Lošanech seznámil s jeho syny Ctiradem a Josefem.

Po komunistickém převratu bylo Švédům hospodářství v roce 1950 v rámci kolektivizace zkonfiskováno, v roce 1952 byli i se dvěma dětmi jako kulaci nuceně vystěhováni a uchýlili se do Pivína k Václavovým rodičům. Mezi lety 1950 a 1953 (před odchodem na Západ) vystřídal několik krátkodobých zaměstnání - pracoval jako krmič vepřů, závozník, na dole Kaňk u Kutné Hory nebo jako dělník na pile. Do tohoto období rovněž spadá jeho činnost v rámci skupiny bratří Mašínů.

Během odchodu skupiny bratrů Mašínů na Západ přes NDR v roce 1953 byl u Waldowa postřelen – střela mu rozdrtila kost v předloktí a silně krvácel. S bratry Mašínovými a Milanem Paumerem, kteří jej neměli čím ošetřit a ani by jej nedokázali dostat z obklíčení, se dohodl, že zůstane na místě. Tam jej také zatkli příslušníci Volkspolizei.

Později byl předán do Československa, kde byl 1. února 1955 se Zbyňkem Janatou odsouzen k trestu smrti. Popraven byl téhož roku hned po prvomájových oslavách na Pankráci. Ve Švédově ohledacím listě je uvedena jako příčina smrti strangulace.[1] Byl popraven společně se Zbyňkem Janatou a se strýcem bratří Mašínových Ctiborem Novákem. Janata ani Švéda nesměli být pohřbeni. Urna s popelem Václava Švédy byla uložena v pankrácké věznici. Dne 26. května 1961 tam byla neznámým způsobem zničena.[2] Na Čestném pohřebišti na pražském Ďáblickém hřbitově se nachází Švédův symbolický hrob. Tamní symbolické náhrobky odkazují na zemřelé politické vězně bez ohledu na jejich skutečné místo pohřbení.[3] Také jeho bratři, Vratislav Švéda a Zdeněk Švéda, byli odsouzeni k vysokým trestům odnětí svobody (22 let, podmínečně propuštěni až v roce 1964).

• Václav Švéda
• 
  Ohledací list popisující stav těla po popravě
• 
  Symbolický hrob na Čestném pohřebišti na Ďáblickém hřbitově v Praze