Václav Lucemburský

Václav Lucemburský, někdy zvaný Český (25. února 1337 Praha8. prosince 1383 Lucemburk) byl vévoda lucemburský (od 1353), brabantský a limburský (od 1355). Proslul jako dlouholetý mecenáš kronikáře a básníka Jeana Froissarta a také sám jako básník. Skládal milostnou trubadúrskou poezii – je autorem 79 básní. Český překlad jeho lyrických básní od Gustava Francla nese název Netoužím po ráji.

Václav Lucemburský
vévoda lucemburský, brabantský a limburský
Václav Lucemburský, busta v triforiu svatovítské katedrály.
Narození 25. února 1337
Praha
Úmrtí 8. prosince 1383
Lucemburk
Pohřben klášter Orval
Manželka Johana Brabantská
Dynastie Lucemburkové
Otec Jan Lucemburský
Matka Beatrix Bourbonská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Narodil se jako třetí syn českého krále Jana Lucemburského a jeho druhé choti Beatrix, dcery Ludvíka Bourbonského a to císařským řezem,[1] který přežila i jeho matka Beatrix, a hovoří o něm vlámská kronika Brabantsche Yeesten. Snad jako poděkování za tento zázrak dostal jméno Václav, jméno zemského patrona obvyklé v přemyslovské dynastii.

Otec jej chtěl oženit s dcerou římského císaře Ludvíka IV. Bavora, ale z plánovaného sňatku sešlo z důvodu vzájemného rozkolu obou panovníků. Druhé zásnuby sjednala již ovdovělá Václavova matka Beatrix s brabantským vévodou Janem III. Zásnuby s poněkud starší ovdovělou Johanou Brabantskou, dědičkou Brabantska a Limburska, proběhly ve Václavových deseti letech (snoubence bylo pětadvacet). 17. května 1351 byla podepsána sňatková dohoda a samotný obřad se konal v březnu 1352. Ačkoliv se Václav stal otcem několika levobočků, s Johanou děti neměli, byť jejich manželství zřejmě bylo harmonické.

...milý, galantní a šlechetný, miloval turnaje, tanec a veselou pohodu a svou štědrostí k sobě poutal mnoho rytířů a jiných urozených osob.
 Jean Froissart[2]

Dle dobové klášterní kroniky platil za:

šlechetného a vcelku velmi štědrého prince, jenž nicméně nebyl nejšťastnější ve svém podnikání.
 [2]

Měl dobrý vztah se svým starším bratrem Karlem IV., navzájem se podporovali a stejně tak pomáhali svým francouzským synovcům, synům Jitky Lucemburské v době po bitvě u Poitiers. Zemřel údajně na lepru a pochován byl v klášterním kostele cisterciáckého kláštera Orval v nynější Belgii, kde je dodnes zachován jeho náhrobek. Posledním přáním lucemburského vévody bylo, aby jeho srdce poslali manželce.

Václavovým dědicem v Lucembursku se stal jeho synovec Václav IV. V Brabantsku a Limbursku nadále vládla Johana, která pod tlakem burgundského vévody Filipa Smělého přijala za dědice svého prasynovce (a Filipova syna) Antonína.

Vývod z předků

 
 
 
 
 
Jindřich V. Lucemburský
 
 
Jindřich VI. Lucemburský
 
 
 
 
 
 
Markéta z Baru
 
 
Jindřich VII. Lucemburský
 
 
 
 
 
 
Balduin z Avesnes
 
 
Beatrix z Avesnes
 
 
 
 
 
 
Felicita z Coucy
 
 
Jan Lucemburský
 
 
 
 
 
 
Jindřich III. Brabantský
 
 
Jan I. Brabantský
 
 
 
 
 
 
Adéla Burgundská
 
 
Markéta Brabantská
 
 
 
 
 
 
Vít z Dampierre
 
 
Markéta z Dampierre
 
 
 
 
 
 
Matylda z Béthuné
 
Václav Lucemburský
 
 
 
 
 
Ludvík IX. Francouzský
 
 
Robert z Clermontu
 
 
 
 
 
 
Markéta Provensálská
 
 
Ludvík I. Bourbonský
 
 
 
 
 
 
Jan Burgundský
 
 
Beatrix Burgundská
 
 
 
 
 
 
Anežka z Dampierre
 
 
Beatrix Bourbonská
 
 
 
 
 
 
Jan I. z Avesnes
 
 
Jan II. Holandský
 
 
 
 
 
 
Adéla Holandská
 
 
Marie z Avesnes
 
 
 
 
 
 
Jindřich V. Lucemburský
 
 
Filipa Lucemburská
 
 
 
 
 
 
Markéta z Baru
 

Odkazy

Reference

  1. Objev českých expertů může přepsat historii porodnictví
  2. LUCEMBURSKÝ, Václav. Netoužím po ráji. Praha: Odeon, 1975.

Literatura

  • FANTYSOVÁ-MATĚJKOVÁ, Jana. Rezidence Václava Českého, vévody lucemburského a brabantského, jejich funkce a úloha v ‚mezinárodních‘ vztazích. In: BOBKOVÁ, Lenka; KONVIČNÁ, Jana. Korunní země v dějinách českého státu. III. Rezidence a správní sídla v zemích České koruny ve 14.–17. století : sborník příspěvků z mezinárodního kolokvia konaného ve dnech 19.–31. března 2006 v Clam-Gallasově paláci v Praze. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta ve vydavatelství Togga, 2007. ISBN 978-80-7308-188-1. S. 527–573.
  • FANTYSOVÁ-MATĚJKOVÁ, Jana. Lucembursko mezi Francií a Římskou říší: cesta Václava I. k moci (1334–1354). In: BOBKOVÁ, Lenka. Korunní země v dějinách českého státu. I. Integrační a partikulární rysy českého státu v pozdním středověku : sborník příspěvků přednesených na kolokviu pořádaném dne 4. června 2002 na FF UK. Praha: Ústav českých dějin FFUK ve spolupráci s Hist. ústavem AV ČR, 2003. ISBN 80-86067-85-8. S. 293–353.
  • FANTYSOVÁ-MATĚJKOVÁ, Jana. Václav Český, lucemburský a brabantský vévoda mezi Francií a Římskou říší. Východiska, metody, bibliografie. In: KARLOVÁ, Štěpánka; LIŠKOVÁ, Veronika; STOČES, Jiří. Historická dílna I: sborník příspěvků přednesených v roce 2006. Plzeň: Západočeská univerzira, 2006. ISBN 80-7043-503-8. S. 23–43.
  • ČECHURA, Jaroslav; ŽŮREK, Václav. Lucemburkové : životopisná encyklopedie. České Budějovice: Veduta, 2012. 260 s. ISBN 978-80-86829-69-2.
  • GADE, John Allyne. Luxembourg in the Middle Ages. Luxembourg: E. J. Brill, 1951. 251 s. (anglicky)
  • HOENSCH, Jörg Konrad. Lucemburkové. Pozdně středověká dynastie celoevropského významu 1308–1437. Praha: Argo, 2003. 304 s. ISBN 80-7203-518-5.

Externí odkazy

Předchůdce:
Karel IV.
Lucemburský vévoda
Václav I.
13531383
Nástupce:
Václav IV.
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.