Beatrix z Avesnes

Beatrix se narodila jako dcera Balduina z Avesnes a Felicitas z Coucy. Její rodina patřila ke straníkům flanderského hraběte Víta z Dampierre, který byl s lucemburským hrabětem Jindřichem V. ve sporu o namurské hrabství. Mezi oběma protivníky bylo dojednáno dvojité sňatkové propojení obou rodin a lucemburský hrabě se vzdal nároku na Namur. Isabela Lucemburská se stala chotí Víta z Dampierre[2] a Beatrix byla provdána za Jindřicha VI.[3]

Lucemburské hrabství Jindřich VI. převzal po otcově skonu na vánoce roku 1281. Téhož roku vymřel po meči rod limburských[5] a o uvolněné hrabství se přihlásilo velké množství zájemců, včetně samotného Jindřicha. Spor se vyostřil roku 1288, kdy se 5. června odehrála bitva u Worringenu, považovaná za jedno z posledních velkých rytířských střetnutí středověku,[5] kde Jindřich společně se svými třemi bratry Walramem, Jindřichem a Balduinem zahynul. Prohrou této bitvy ztratili Lucemburkové Limbursko. Lucemburské hrabství převzal oficiálně syn zesnulého hraběte Jindřich, ale regentkou byla s podporou lucemburského panstva,[pozn. 1] svého otce[7] a poté flanderského hraběte Víta z Dampierre až do roku 1294[8] vdova Beatrix.[5]

Roku 1310 se zúčastnila svatby svého vnuka Jana s Eliškou Přemyslovnou[9] a roku 1313 se ujala doprovodu synovy snoubenky Kateřiny Habsburské do Itálie.[10] Na místo určení však průvod nedojel, protože mezitím obdržel zprávu o Jindřichově smrti. Beatrix z Avesnes zemřela o osm let později v klášterním ústraní a byla pohřbena v chóru kostela kláštera Beaumont[1], který sama založila.