Určení pohlaví
Určení pohlaví organismu bývá během vývoje ovlivněno působícími faktory, buď genetickými, nebo jinými. Některé případy určení pohlaví ovšem stále nejsou prozkoumány. V případě genetického určení je většinou rozlišeno pohlaví se stejnými pohlavními chromozomy (samice savců, samci ptáků) a pohlaví s různými pohlavními chromozomy (samci savců, samice ptáků). Toto určení však někdy může být převáženo jinými vlivy, například hormonální nerovnováhou.
Typy
Chromozomální určení
Vykazují teoretický poměr pohlaví 1:1, odpovídající výsledkům křížení homozygotně recesivního jedince a jedince heterozygotního. Tyto organismy mají pár pohlavních chromozomů, takzvaných heterochromozomů.
Typ Drosophila
Typ Drosophila je typicky savčí typ určení pohlaví. Samice mají dvě kopie stejného pohlavního chromozomu (XX) a nazývají se proto homogametické pohlaví. Samci mají chromozomy různé a nazývají se heterogametické pohlaví (XY). Toto určení pohlaví se vyskytuje u lidí, většiny dalších savců, většiny hmyzích řádů, některých plazů a převážné většiny dvoudomých rostlin.
Vývoj samčího pohlaví bývá spuštěn aktivací jednoho, nebo více genů ležících na chromozomu Y – případě lidí jde o gen SRY. V některých případech (Drosophila) jsou ovšem určující dvě kopie X dávající vzniku samice. Pokud nemá organismus dvě stejné kopie pohlavního chromozomu, vyvine se z něj samec. K tomuto typu určení pohlaví se přiřazují i případy, kdy je samčí pohlaví určeno jediným pohlavním chromozom, druhý chybí (XO). Samičí pohlaví je určeno výskytem dvou pohlavních chromozomů (tedy XX). Vyskytuje se u rovnokřídlého hmyzu (Orthoptera) a ploštic (Hemiptera) V některých případech může vzniknout samec druhu vlastnícího chromozom Y i absencí chromozomu Y – a tedy s chromozomy XO. To je ale možné jedině u druhů, kde je pohlaví určeno množstvím chromozomů (dva stejné – samice, jeden jiný, nebo chybějící – samec). V tom případě ale bývá samec neplodný.
Typ Abraxas
Typ abraxas je typicky ptačí typ určení pohlaví. Samci nesou dvě verze stejného chromozomu (ZZ), jsou pohlaví homogametické. Samice jsou pohlaví heterogametické (chromozómy ZW). Je nazváno podle píďalky angreštové (Abraxas glossulariata). Vyskytuje se u všech ptáků, motýlů, některých ryb, obojživelníků a plazů.
Haplodiploidní určení
Haplodiploidní určení pohlaví je vzácnější. U některého hmyzu jsou samice diploidní (mají tedy dvě kopie každého chromozomu) a samci haploidní (s jediným chromozomem z každého páru). Samice vznikají z oplozeného vajíčka, samci z neoplozeného. Tento způsob určení pohlaví pravděpodobně umožnil vznik eusociality u mravenců a včel.
U člověka
Lidské pohlaví je určeno přísně pomocí genů na pohlavních chromozomech. V diploidní (tělní) buňce člověka jsou pohlavní chromozomy dva, zdravá žena má dva chromozomy X („XX“), zdravý muž má jeden X a jeden chromozom Y („XY“). Z pozorování chromozomálních aberací (XXY, X0) je zřejmé, že přítomnost (resp. nepřítomnost) chromozomu Y rozhoduje o tom, zda se vyvine muž (resp. žena). Konkrétně je za to zodpovědný gen SRY sídlící na chromozomu Y, který způsobuje vývoj Sertoliho buněk v primitivních mužských pohlavních orgánech.[1]
Když SRY není aktivován, rozvíjí se namísto Sertoliho buněk samičí pohlaví a vznikají oocyty a folikulární buňky. Pokud se SRY v těle aktivuje, vznikající Sertoliho buňky začnou uskladňovat glykogen a dělit se, navozují vznik prvních spermatogonií a produkují hormon AMH. Zmíněný hormon způsobuje zakrnění Müllerova vývodu. Vlivem Sertoliho buněk také dochází ke vzniku Leydigových buněk, jejichž produkt testosteron má velký význam pro rozvoj samčího pohlaví.[1]
Odkazy
Reference
- Aktuální genetika- Pohlaví a genetika [online]. Ústav biologie a lékařské genetiky 1.LF UK a VFN, 2005-2006. Dostupné online.
