Uhřičice

Místní jméno bylo odvozeno od osobního jména Uhřík (zdrobněliny jména Uher, které znamenalo "Maďar"). Výchozí tvar Uhřičici byl označením obyvatel vesnice a jeho význam byl "Uhříkovi lidé".[3]

Obec Uhřičice leží jihozápadním směrem od města Přerov na pravém břehu řeky Moravy. Jižně nedaleko obce se rozkládá město Kojetín. Kolem západního okraje obce prochází železniční trať vedoucí z Kojetína do Tovačova, která byla původně používaná jako vlečka do tovačovského cukrovaru a po řadu desetiletí též k osobní dopravě. Od východního okraje obce se rozprostírá malebný lužní les, v jehož prostoru je malá studánka. Severovýchodně od obce najdeme zajímavou technickou památku z roku 1911 nesoucí název sifon. Jedná se o uměle vybudované křížení dvou vodních toků – Valové a Bolelouckého náhonu – podtokem. Tento sifon je největší svého druhu v Evropě. Sifon byl vybudován v roce 1908.[4][5] Studánka se nachází v remízku „Čvachůvka“ západně od obce při silnici na Prostějov.

K zajímavým památkám v Uhřičicích patří barokní sousoší svatého Floriana, patrona obce, od J. A. Heinze zhotovené v roce 1742. Nachází se ve středu obce blízko obecního úřadu. U jižního okraje obce jsou barokní boží muka z roku 1798 s obrázkem svatého Floriana. Na budově místní školy je umístěna busta J. A. Komenského, kterou vytvořil F. Úprka v roce 1905. Vedle obce leží přes řeku Valová most, v jehož zábradlí jsou zachovány otvory ze druhé světové války po střelách dum-dum. Na konci války zde proběhla přestřelka mezi partyzány a nacisty. Východně nedaleko obce prochází zelená turistická značka.

• 
  Boží muka
• 
  Náves
• 
  Knihovna Amalie Vrbové
• 
  Obecní úřad (bývalá škola)

Pověst říká, že Uhřičice založil český panovník, když táhl proti Uhrům. O části obce se píše jako o majetku moravské církve v písemné zmínce z roku 1131. V roce 1174 dostal darem celou obec biskupský kostel v Olomouci od moravského knížete Oldřicha.

Významná data:

• 1277 – První připomínka mlýna
• 1450 – První zmínka o škole, dále r. 1515 a trvale od roku 1643.
• 1480 – Za válek Jiřího z Poděbrad obec zpustla, ale v tomto roce je opět uváděna jako osídlená.
• 1515 – V obci 45 usedlých a škola
• 1767 – V obci 40 sedláků, 19 chalupníků, mlynář, šenkýř a 5 domkařů
• 1785 – Vyplacení obce z roboty
• 1819 – Při požáru vyhořela celá obec i ovocné sady od sádla, které se vznítilo při smažení koblihů
• 1830 – V obci 73 domů a 613 obyvatel
• 1830 – Poprvé zaznamenáno užívání pluhu
• 1860 – Poprvé zaznamenáno užívání kosy
• 1874 – Poprvé zaznamenáno užívání secího stroje
• 1878 – Poprvé zaznamenáno užívání mláticího stroje
• 1875 – Občané Uhřičic zachránili 21 cikánů před utonutím
• 1895 – Zbudovaná železniční trať
• 1910 – 116 domů a 749 lidí
• 1911 – Zaplavení části obce při povodni
• 1911 – Vybudován Sifon
• 1997 – Zaplavení části obce při povodni
• 2000 – 210 domů a 608 obyvatel
• 2006 – 602 obyvatel

Pečetí obce bylo několik:

• v 16. století zobrazovala rádlo, brázdu a nápis „Obec Uhřičice“,
• v 18. století nápis „SIGIL COMVNITATIS VHRZITZ“ a poprsí Jana Křtitele a
• v 19. století postavu sv. Floriána hasícího oheň.

• Jan Tomáš Kuzník (1716–1786), český kantor, básník a hudební skladatel
• František Jášek (1797–1849), kněz, hospodářský správce kapituly olomoucké a kanovník kroměřížský
• Amálie Vrbová, psala pod pseudonymem Jiří Sumín (1864–1936), autorka románů z vesnického prostředí
• František Skopalík (1863–1936), malíř a architekt, navrhl státní hřebčinec v Písku. Měl vlastní atelier ve Vídni.

• Římskokatolická farnost Kojetín

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Uhřičice na Wikimedia Commons
• Uhřičice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)