USS Langley (CVL-27)

USS Langley (CVL-27) byla lehká letadlová loď Námořnictva Spojených států, která působila ve službě v letech 1943–1947. Jednalo se o šestou jednotku třídy Independence.

Základní údaje
Typ:	lehká letadlová loď
Třída:	Independence
Jméno podle:	Samuel Pierpont Langley[1]
Zahájení stavby:	11. dubna 1942
Spuštěna na vodu:	22. května 1943
Uvedena do služby:	31. srpna 1943
Osud:	vyřazena 11. února 1947 1951–1963 jako La Fayette (R96) (FRA) sešrotována 1964
Takticko-technická data
Výtlak:	11 176 t (standardní)
Délka:	189,7 m (celkem)
Šířka:	21,8 m (vodoryska)
Ponor:	7,9 m
Pohon:	4× kotel Babcock & Wilcox 4× parní turbína General Electric 4× šroub 100 000 shp
Rychlost:	31,5 uzlů (58,5 km/h)
Posádka:	1569
Výzbroj:	28× 40mm kanón Bofors
Letadla:	45

Loď byla objednána jako lehký křižník třídy Cleveland USS Fargo (CL-85), v březnu 1942 však došlo ke změně objednávky a z budoucího Farga se stala letadlová loď Crown Point. Její stavba byla zahájena 11. dubna 1942 v loděnici New York Naval Shipyard v New Yorku, v listopadu téhož roku byla definitivně přejmenována na Langley na počest USS Langley (CV-1), první americké letadlové lodě, která byla potopena v únoru 1942. K jejímu spuštění na vodu došlo 22. května 1943, v červenci byla překlasifikována na lehkou letadlovou loď a do služby byla zařazena 31. srpna 1943. V letech 1944 a 1945 se zúčastnila operací druhé světové války v Tichém oceánu, včetně bitvy ve Filipínském moři, bitvy o Peleliu a bitvy u Leyte. Krátce po skončení války byla 11. února 1947 vyřazena a odstavena do rezerv. Roku 1951 byla poskytnuta francouzskému námořnictvu, ve kterém sloužila v letech 1951–1963 jako La Fayette (R96). Po návratu do USA byla roku 1964 odprodána do šrotu.[2][3]