Uğur Şahin

Sahinova rodina, původem z Turecka, se přestěhovala do Německa, když mu byly čtyři roky. Vyrůstal v Kolíně nad Rýnem a studoval medicínu na Kolínské univerzitě, kde získal doktorát z imunoterapie rakoviny. Zpočátku zůstal na akademické půdě a věnoval se výzkumu v univerzitních nemocnicích Sárské a Curyšské univerzity. V roce 2000 založil výzkumnou skupinu na Univerzitě Johannese Gutenberga v Mohuči, kde se v roce 2006 stal univerzitním profesorem experimentální onkologie. V roce 2001 se při zachování své pozice na univerzitě začal věnovat podnikatelským aktivitám a v letech 2001 a 2008 založil se svou manželkou Özlemou Türeciovou, která je významnou imunoložkou, dvě farmaceutické společnosti. Druhá z těchto společností, BioNTech, vyvinula společně s americkým koncernem Pfizer v roce 2020 jednu z hlavních vakcín používaných k boji proti pandemii covidu-19, vakcína Pfizer–BioNTech (obchodní název Comirnaty). V důsledku nárůstu hodnoty společnosti se Şahin a Türeciová stali prvními Němci s tureckými kořeny na seznamu 100 nejbohatších lidí v Německu a mnohonásobnými miliardáři.[3]

Uğur Şahin se narodil 29. září 1965 v İskenderunu, v turecké provincii Hatay . Ve čtyřech letech se s matkou přestěhoval do Německa, kde pak žili s jeho otcem, který pracoval v kolínských továrnách automobilky Ford.[4] Kromě fotbalu se zajímal o populárně-vědecké knihy, které si vypůjčoval z katolické církevní knihovny. Zpočátku jeho učitel na základní škole doporučil, aby navštěvoval hauptschule, což by mu neumožnilo snadno navštěvovat univerzitu; po zásahu svého německého souseda místo toho šel na gymnázium. [5] [6] [7] V roce 1984 absolvoval Erich-Kästnerovo gymnázium v Kolíně nad Rýnem-Niehl, jako první dítě ve škole s rodiči tureckých zahraničních pracovníků. Absolvoval pokročilé kurzy matematiky a chemie.

Şahin se setkal se svou budoucí manželkou Özlem Türeciovou během svého působení ve fakultní nemocnici Sárské univerzity v Homburgu. Özlem Türeci zde dokončovala poslední rok svého studia. Pár uzavřel sňatek v roce 2002. Mají spolu jednu dceru.

Se svou manželkou patří mezi stovku nejbohatších lidí v Německu. Drží 17,25 % akcií firmy BioNTech.[8] Podle deníku Die Welt činilo Şahinovo jmění v prosinci 2020 již přes 5 miliard amerických dolarů. Vědec a podnikatel patřil tak již tehdy mezi 500 nejbohatších lidí světa.[9][10] Podle portálu Bloomberg stouplo Şahinovo jmění díky značnému vzrůstu kurzu akcií firmy BioNTech do prosince 2021 na 11,3 miliardy dolarů.[11]

Şahin a jeho manželka obdrželi v březnu 2021 z rukou spolkového prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera Rytířský kříž Železného kříže, jedno z nejvyšších vyznamenání udělovaných v Německu. 

Uğur Şahin v letech 184 až 1992 vystudoval medicínu na univerzitě v Kolíně nad Rýnem. [12] [13] V roce 1992 získal doktorát za disertační prací o imunoterapii nádorových buněk (bispecifické monoklonální protilátky pro aktivaci cytostatických prekurzorů na nádorových buňkách), která byla hodnocena summa cum laude . Vedoucím jeho práce byl Michael Pfreundschuh. V letech 1992 až 1994 studoval matematiku na Fernuniversität Hagen.

Şahin pracoval jako lékař pro interní lékařství a hematologii / onkologii v letech 1991 až 2000 na univerzitní nemocnici v Kolíně nad Rýnema poté ve fakultní nemocnici Sárské univerzity v Homburgu . V roce 1999 se habilitoval v oboru molekulární medicíny a imunologie. Poté, co v roce 2000 pracoval v Institutu experimentální imunologie Fakultní nemocnice v Curychu, přešel do Fakultního lékařské centra v Mohuči. Tam od roku 2001 pracuje na různých vedoucích pozicích ve výzkumu rakoviny a imunologii a od roku 2006 je profesorem experimentální onkologie na III. lékařské klinice.

Şahin pracuje dále na identifikaci a charakterizaci nových cílových molekul ( antigenů ) pro imunoterapii rakovinových nádorů, např. rakoviny prsu, rakoviny prostaty, rakoviny plic a dalších nebezpečných rakovin. Cílem je vyvinout vakcínu proti rakovině na bázi ribonukleové kyseliny (RNA), poselské látky s genetickou informací, která spouští odpovídající reakci imunitního systému, vedoucí k inhibici a regresi nádorů. Tyto RNA vakcíny nezpůsobují trvalé genetické změny v genetickém materiálu buněk. Jednoduše řečeno, jsou po jednoduchém použití znovu rozpuštěny za vzniku proteinu . Jedním z problémů je vyvinout postup genetického inženýrství tak, aby tyto vakcíny po injekci vyvolaly přímou a cílenou reakci imunitního systému. Při vývoji takto optimalizovaných řetězců RNA dosáhl Uğur Şahin a jeho výzkumný tým v posledních letech pozoruhodné úspěchy.

Şahin se považuje za imunitního inženýra, který se snaží pomocí antivirových mechanismů těla léčit například rakovinu, když s ní imunitní systém není schopen bojovat. Svou vizi vidí ve vedení imunitního systému k „ochraně před určitými nemocemi nebo zmírnění jejich výskytu“.

Sídlo společnosti BioNTech SE v Mohuči

Şahin byl jedním ze zakladatelů biotechnologické společnosti BioNTech se sídlem v německém Mohuči v roce 2008 a od té doby je jejím generálním ředitelem. BioNTech se zaměřuje na vývoj a výrobu aktivních imunoterapií pro pacientský přístup k léčbě rakoviny a dalších závažných onemocnění. Hlavním zaměřením jeho výzkumné práce je objev léků na bázi mRNA pro použití jako individualizované rakovinové imunoterapie, jako jsou vakcíny proti infekčním chorobám a jako proteinové substituční terapie pro vzácná onemocnění. Drží menšinový podíl ve společnosti kótované na burze. Od dubna 2020 společnost BioNTech zkoumá vakcínu proti plicní chorobě covid-19 pod vedením Şahina a jeho manželky Özlemi Türeciové, která je rovněž členkou správní rady společnosti. [14] Şahin je držitelem několika patentů, které podal jménem své společnosti a partnerů.

Na pozadí debaty o distribuci potenciální vakcíny Şahin uvedl, že jedním z klíčů v boji proti covidu-19 je mezinárodní spolupráce. „Není diskuse“ o tom, zda je vakcína dostupná pouze pro jednotlivé země. Účinnost a bezpečnost vakcíny, včetně vedlejších účinků, musí být vždy sděleny transparentně. Je odhodlán zajistit, aby to bylo prováděno opakovaně a spolehlivě, aby se informovali a cítili se informováni. Şahin je proti povinnému očkování a zdůrazňuje dobrovolnou povahu očkování. V lednu 2020 vstoupil (při vývoji této vakcíny) do partnerství s americkou farmaceutickou společností Pfizer[15] a do konce roku 2020 byla vakcína uvedena na trh a schválena. V listopadu společnost uvedla 95 procentní účinnost vakcíny Pfizer–BioNTech proti covidu-19 (Comirnaty).

V roce 2019 získal Mustafovu cenu, což je cena udělovaná ob rok pro muslimy a nemuslimské vědce v muslimských zemích za vědu a technologii.[16][17]

Americká národní lékařská knihovna uvádí 345 klinických studií a dalších publikací, kterých se Şahin účastnil; prvním autorem je ve 49 případech. Americký úřad pro patenty a ochranné známky uvádí několik souvisejících patentů.

• 1995: Cena Vincenze Czerného Německé společnosti hematologů a onkolegů (DGHO)
• 1995: Cena za zásluhy Americké společnosti pro klinickou onkologii (ASCO)
• 1997: výzkumná cena Calogero Paglierello
• 2005: Georges Köhlerova cena Německé imunologické společnosti
• 2006 a 2010: Cena GO-Bio Federálního ministerstva školství a výzkumu
• 2012: Cena BMBF Spitzencluster pro projekty TRON jako součást CI3-Regional Cluster pro individualizovanou imunitní intervenci
• 2017/18: ERC pokročilý grant v Life Sciences
• 2019: Mustafova cena
• 2019: Německá cena rakoviny
• 2020: Národní německá cena za udržitelnost [18]
• 2020: osobnost roku dle Financial Times [19]
• 2021: Záslužný řád Spolkové republiky Německo