Tutlecký hloh
Tutlecký hloh byl památný strom, výjimečně starý zástupce svého druhu, který rostl při polní cestě u obce Tutleky v Rychnovském okrese, jedné z nejstarších osad v Čechách.[3] Zanikl před více než 100 lety.
Památný strom (zaniklý) Tutlecký hloh | |
---|---|
Druh | hloh obecný Crataegus oxyacantha[1] |
Zánik | 16. dubna 1894[2] |
Ochrana | ne |
Poloha | |
Kraj | Královéhradecký |
Okres | Rychnov nad Kněžnou |
Obec | Tutleky |
Poloha | u polní cesty |
Souřadnice | 50°8′2″ s. š., 16°14′38″ v. d. |
Tutlecký hloh | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Základní údaje
- název: Tutlecký hloh
- obvod: 248 cm (1882),[1] 296 cm (nad kořeny)[2]
- věk: 300–400 let,[2] 3000 let[1] ¹)
¹) Věk 3000 let (s otazníkem v závorce) uvádí Jan Evangelista Chadt-Ševětínský. Jako zdroj informace je zmíněn „Jos. Mikolášek r. 1882“. Je možné, že v údaji byla uvedena omylem nula navíc. K této možnosti se přiklání i konzervátor František Hrobař.[2]
Stav stromu a údržba
Původně dosahoval dutý kmen v obvodu těsně nad zemí téměř 3 metrů a dělil se na tři mohutné vrcholy. Dva z nich v letech 1887-1888 zlomil vítr. Vichřice 1. října 1893, která poškodila jasany U Dvorečka v Kostelci nad Orlicí, památný strom zlomila. 16. dubna 1894 zničil prudký jihovýchodní vítr i poslední zbytek starého hlohu.[2]
13. dubna 1895 na jeho místo vysadil předseda okrašlovacího spolku, MUDr. Karel Švehla dva bílé a jeden červený hloh, které ale postupně zanikly. Další hloh byl vysazen na jiném místě.[2]
Historie a pověsti
Na stromu visel prastarý obraz panny Marie, u kterého se zastavovali kostelečtí studenti pro požehnání a posilu při cestě na rychnovské gymnázium.[2]
Odkaz v umění
Báseň o památném stromu nazvanou Hloh Tutlecký napsal častolovský farář Alois Potěhník (18. dubna 1829 – 29. října 1898). Je součástí sbírky Z jitra na úsvitě a zahrnul ji i Stanislav Dvořák do knihy Pověsti Rychnovska (1939). Úryvek:
|
|
Fotografii stromu před zánikem pořídil kostelecký měšťan Eduard Sejkora.[2]
Další zajímavosti
Tutlecký hloh byl ve své době vůbec nejsilnějším hlohem v Čechách i střední Evropě. Podobně silný hloh (235 cm ve výšce 160 cm, měřeno v červenci 1908) rostl v zahradě v Soest ve Vestfalsku. Dosahoval výšky 7,5 metru a historické záznamy o něm pocházely již ze 30. let 16. století.[1]
Památné a významné stromy v okolí
Odkazy
Reference
- CHADT-ŠEVĚTÍNSKÝ, Jan Evangelista. Dějiny lesů a lesnictví. Ilustrace V. L. Anderle, Ad. Liebscher. Písek: vlastní náklad, 1913. 1121 s. S. 403, 504.
- HROBAŘ, František. Staré a památné stromy na Rychnovsku n. Kn.. [s.l.]: Svaz spolků okrašlovacích a ochranářských v Praze, 1940. 131 s. Kapitola O zaniklých památných stromech na Kostelecku a Rychnovsku, s. 15–17.
- kolektiv autorů. Království České, VI., Východní Čechy, část druhá. Praha: Pavel Körber, 1914. 636 s. S. 376.
- DVOŘÁK, Stanislav. Pověsti Rychnovska. Ilustrace Vladimír Beneš. Rychnov nad Kněžnou: Okresní osvětový sbor, 1939. 185 s.
Literatura
- HARTMAN, František. Pamětní kniha. [s.l.]: [s.n.]
- dále zápisy ředitele G. J. Laška, prof. Červenky
Odborná
- HROBAŘ, František. Staré a památné stromy na Rychnovsku n. Kn.. [s.l.]: Svaz spolků okrašlovacích a ochranářských v Praze, 1940. 131 s.
- CHADT-ŠEVĚTÍNSKÝ, Jan Evangelista. Dějiny lesů a lesnictví. Ilustrace V. L. Anderle, Ad. Liebscher. Písek: vlastní náklad, 1913. 1121 s.
- CHADT-ŠEVĚTÍNSKÝ, Jan Evangelista. Staré a památné stromy v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 2., rozmn. vyd.. vyd. Praha: vl. náklad, 1913. 215 s.
Krásná
- GUTH-JARKOVSKÝ, Jiří Stanislav. Ulomená haluz. Praha: Českomoravské podniky tiskařské a vydavatelské, 1919. 299 s.
- POTĚHNÍK, Alois. Z jistra na úsvitě. Rychnov nad Kněžnou: vlastní náklad, 1889. 105 s.
- DVOŘÁK, Stanislav. Pověsti Rychnovska. Ilustrace Vladimír Beneš. Rychnov nad Kněžnou: Okresní osvětový sbor, 1939. 185 s.