Tucet špinavců

Na jaře roku 1944 v Anglii vrcholí přípravy na Den D - plán spojenecké invaze na Německem kontrolovaný evropský kontinent. Svérázný major John Reisman, kterému je nadřízenými vytýkána nedisciplinovanost, dostane neobvyklý úkol. Generál Sam Worden mu předestře plán: s malou skupinou vojáků obviněných z těžkých zločinů podnikne diverzní akci, útok na zámek poblíž Rennes na Bretaňském poloostrově ve Francii. Na zámku se schází celá plejáda vysokých německých důstojníků a jejich eliminace může narušit systém německého velení a pomoci plánu invaze. Major Reisman se zasadí o to, aby vojákům, kteří misi přežijí byl prominut zbytek trestu. Je zřejmé, že velitelský štáb považuje misi za téměř sebevražednou a očekává návrat pouze několika mužů, ne-li žádného. Reisman se nemá v oblibě zejména se svým přímým nadřízeným plukovníkem Everettem D. Breedem, jenž několikrát zpochybnil majorovu poslušnost. Že je Reisman tvrdohlavý, o tom se přesvědčí i samotný generál Worden. Je však nucen uznat, že v některých věcech má major pravdu.

Reisman začne s 6měsíčním výcvikem dvanácti vězněných vojáků. Někteří mají dlouholeté tresty odnětí svobody, jiní dokonce trest smrti. Jsou to tito muži:

Skupina si pod dohledem majora Reismana a seržanta vojenské policie Bowrena začne budovat na vyhrazené louce obydlí. Reisman všem důrazně vysvětlí, že celá operace je přísně tajná a oni se přihlásili dobrovolně. Pokud se někdo pokusí utéci nebo prozradí plány, podtrhne tím i ostatní a všichni se vrací do vězení a jejich tresty budou obnoveny. Utéci se pokusí Franco, ale Wladislaw s Jeffersonem si povšimnou jeho úmyslů a útěk mu překazí. Když se Franco pokouší přestříhat kleštěmi plot, s pomocí násilí mu v tom zabrání. Skupina mužů se začne postupně sbližovat a táhnout za jeden provaz. Prvním jejich společným stanoviskem je stížnost na studenou vodu. Vojáci se dožadují teplé vody, ale Reisman jim zatrhne i studenou a oni se tak nemohou holit (odtud přezdívka „tucet špinavců“). Pro parašutistický výcvik je skupina odeslána na základnu plukovníka Breeda. Dojde k nedorozumění a Breed očekává návštěvu generála. Major Reisman vybere Pinkleyho, aby sehrál roli generála a provede s ním společně inspekci Breedových mužů. Tohle divadlo se Breedovi nelíbí a pokouší se zjistit, o jaký tajný projekt jde. Má pocit, že si Reisman uzurpuje některé pravomoci a snaží se mu to znepříjemnit. Jeho dva vojáci napadnou na toaletě Wladislawa, ale ten nic neprozradí. Reismanovi vojáci si nejprve myslí, že je na něj poslal jejich velitel, aby si ověřil jejich loajalitu. Teprve později zjistí, že šlo o Breedovi muže. Poznají je tehdy, když plukovník Breed se svými vojáky přepadne tábor, aby ze „špinavců“ vypáčil cíle akce. To se nestane, neboť major Reisner rázně zasáhne, neváhá pro výstrahu vystřelit Breedovi pod nohy. Breed si stěžuje u generála Wordena. Je navrženo vyzkoušet majorovy muže v cvičení proti Breedovým jednotkám. Jejich úkolem je přepadení Breedova velitelství. Během manévrů používají Reismanovi muži některé neortodoxní praktiky (porušování pravidel, krádež sanitního vozu, simulování zranění atd.) a podaří se jim velitelství dobýt. To je jasný důkaz, že jsou plně připraveni pro svou hlavní misi.

Reismanova jednotka je letecky přepravena do Francie, kde seskočí padákem. V letadle si ještě opakuje naučené rýmy - plán útoku.

1. Down to the road block, we've just begun
2. The guards are through
3. The Major's men are on a spree
4. Major and Wladislaw go through the door
5. Pinkley stays out in the drive
6. The Major gives the rope a fix
7. Wladislaw throws the hook to heaven
8. Jimenez has got a date
9. The other guys go up the line
10. Sawyer and Lever are in the pen
11. Posey guards points five and seven
12. Wladislaw and the Major go down to delve
13. Franko goes up without being seen
14. Zero-hour - Jimenez cuts the cable, Franko cuts the phone
15. Franko goes in where the others have been
16. We all come out like it's Halloween

Při seskoku se zabije jeden z mužů, Jimenez. Ostatní pokračují podle plánu. Major s Wladislawem proniknou v německé uniformě do zámku, zatímco Jefferson a Maggott vyšplhají po laně do horního patra budovy. Ostatní zaujmou pozice vně zámku. Plán je narušen v okamžiku, kdy se Maggott neovládne a přepadne jednu z žen. Přiloží jí nůž ke krku a nařídí jí, aby křičela. Osazenstvo zámku si z toho nic nedělá, domnívá se, že si někdo nahoře jen užívá. Maggott ženu probodne a začne střílet, což Němce zmobilizuje. Jefferson jej pak zastřelí, protože přestal plnit plán a jeho chování se stalo nepředvídatelné. Němečtí důstojníci se s dámským doprovodem ukryjí v podzemním krytu, zatímco vojáci se pustí do boje s neúplným „tuctem špinavců“. Reisman s Wladislawem zamknou důstojnictvo v krytu, ostatní pak nahážou dolů neodjištěné granáty a nalijí benzín. Jefferson poté vhodí do ventilačních rour odjištěné granáty a utíká k vozidlu. Nedostane se k němu, je zastřelen. Reisman, Bowren, Wladislaw a Franko, poslední přeživší z celého přepadového týmu opouští zámek v německém polopásovém vozidle. Franko je zastřelen zezadu právě v momentě, kdy oslavuje přežití mise. Zpět do Anglie se tak vrátí pouze major Reisman, seržant Bowren a Joseph T. Wladislaw. Mise byla splněna.

Film byl nominován na 4 Oscary, přičemž zvítězil pouze v kategorii „nejlepší zvukové efekty“ (Best Sound Effects).[3]

• Oscar za nejlepší mužský herecký výkon ve vedlejší roli: John Cassavetes - nominace
• Oscar za nejlepší střih: Michael Luciano - nominace
• Oscar za nejlepší zvuk: MGM Sound Department - nominace
• Oscar za nejlepší zvukové efekty: John Poyner - vítěz

• Tucet špinavců: Druhá mise (anglicky The Dirty Dozen: The Next Mission) - americký televizní film z roku 1985, režie Andrew V. McLaglen
• Tucet špinavců III: Smrtelná mise (anglicky The Dirty Dozen: The Deadly Mission) - americký televizní film z roku 1987, režie Lee H. Katzin
• Tucet špinavců IV: Osudová mise (anglicky The Dirty Dozen: The Fatal Mission) - televizní film USA/Jugoslávie/Itálie z roku 1988, režie Lee H. Katzin