Trnucha říční

Trnucha říční se běžně živí potravou, kterou nachází na říčním dně. Tomu jsou uzpůsobena i její ústa s dvojicí čelistí, jež slouží k drcení, a malými zuby, které rozmělňují stravu na jemno. Jejich strava se skládá převážně z menších ryb a bezobratlých, především korýšů.[3][6] Zřejmě se živí i žížalami žijícími při okrajích řek.[7]

Obří sladkovodní rejnoci jsou usedlí společenští živočichové. Jejich usedlost se projevuje tím, že obecně zůstávají žít v rámci určité skupiny ve stejném říčním systému, v němž se zrodili.[8] Pravděpodobně jsou schopni vzájemně komunikovat prostřednictvím elektrických impulzů vysílaných tělem, podobně jako je tomu u jiných druhů rejnoků.[9] Tito sladkovodní rejnoci se obvykle nacházejí nad bahnitým nebo písčitým dnem ve velkých řekách, v estuáriích a brakických vodách v hloubce 5 až 20 metrů. Neexistují žádné záznamy o výskytu druhu na mořských stanovištích, avšak nelze vyloučit, že přes moře trnuchy migrují.[6][7]

Trnucha říční v bazénku

Samice trnuchy si zřejmě vybírají samce tak, že využívají svůj elektrosenzorický systém, který reaguje na sexuálně specifické signály vysílané samci. Jakmile je samice oplodněna, opouští samce a společně s ostatními samicemi pobývá v brakických vodách, kde také rodí mláďata. Samci mají na každé břišní ploutvi umístěn párový kopulační orgán nazývaný pterygopod. To jim umožňuje vyhledat po oplodnění první samice druhou a také ji oplodnit. Samci produkují a střádají sperma po celý rok, aby si tak zajistili jeho dostatečné množství v období páření.[8]

O reprodukčním cyklu říčních trnuch ve volné přírodě toho víme jen málo. V zajetí bývají v jednom vrhu jedno až dvě mláďata. Nicméně informací z chovných programů je málo a většina jich byla ukončena.[10] Samice odchycená v roce 1983 vážící 300 kg v sobě měla čtyři mláďata, která následně porodila. Každé mělo průměr disku okolo 30 cm.[2] Samci se po spáření dál o své potomstvo nestarají, samice pečují o mláďata až do jejich dospělosti, přičemž říční estuária mohou sloužit, jako jakési školky. Dospělost nastává, doroste-li mladá trnucha do třetiny matčiny velikosti. Mladý jedinec pak opouští brakické vody a dál žije ve sladkovodním prostředí.[3][5][7][8]

O délce života tohoto druhu existuje málo informací, nicméně jiní členové rodu Himantura se ve volné přírodě dožívají 5–10 let.[6] Trnuchy říční se špatně chovají v zajetí vzhledem k obtížím s poskytováním správné potravy a dostatečného prostoru.

Dospělé trnuchy mají jako největší živočichové ve svém okolí jen málo přirozených nepřátel. Díky usedlému životu a ochrannému zbarvení jsou i menší jedinci dobře chráněni před predátory, neboť splývají s říčním dnem. Silná, pilovitá a jedovatá horní část ocasu může sloužit k sebeobraně.[6]