Těchobuz
Obec Těchobuz (německy Tiechobus) se nachází v okrese Pelhřimov v Kraji Vysočina. Žije zde 73[1] obyvatel.
Těchobuz | |
---|---|
Letecký snímek obce | |
Lokalita | |
Status | obec |
LAU 2 (obec) | CZ0633 561355 |
Pověřená obec a obec s rozšířenou působností | Pacov |
Okres (LAU 1) | Pelhřimov (CZ0633) |
Kraj (NUTS 3) | Vysočina (CZ063) |
Historická země | Čechy |
Zeměpisné souřadnice | 49°30′37″ s. š., 14°55′50″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 73 (2022)[1] |
Rozloha | 7,21 km² |
Katastrální území | Těchobuz |
Nadmořská výška | 537 m n. m. |
PSČ | 394 31 až 395 01 |
Počet domů | 69 (2021)[2] |
Počet částí obce | 1 |
Počet k. ú. | 1 |
Počet ZSJ | 1 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Těchobuz 60 39501 Pacov [email protected] |
Starosta | Ing. Pavel Hájek |
Oficiální web: www | |
Úřední web: techobuz | |
Těchobuz | |
Další údaje | |
Kód obce | 561355 |
Kód části obce | 165441 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1352.
V letech 1823–1848 zde na zámku pobýval český osvícenec italského původu profesor a kněz Bernardo Bolzano, v době, když nesměl působit na Karlově univerzitě.
Sklárna
Ze Staré Hutě přišel do Těchobuz skelmistr František Antonín Adler. Nejprve měl pronajatu skelnou huť v Bošticích, avšak v roce 1721 odkoupil od statku Těchobuz část lesa a na vyklučeném pozemku vybudoval sklárnu Tallenberk. O rok později je však uváděn jako skelmistr ve Slavětíně, kde fungovala sklárna od roku 1710. F. A. Adlerovi se dařilo. Roku 1724 koupil i statek Mezilesí a 24. dubna 1735 se stal za 33 500 zlatých i majitelem panství Těchobuz. V roce 1736 však František Antonín Adler zemřel a vdova po F. A. Adlerovi prodala statek bez Tallenberku švagrovi Antonínu Františku Adlerovi. Antonín František Adler se v roce 1721 oženil v Ratajích s Annou Margaretou Gattermayerovou. Jeho tchán mu, snad jako věno, zřídil sklárnu v Jelenově, kterou pak Adler provozoval až do roku 1735 a dva roky na to koupil pak Těchobuz. Zde zřídil další sklárnu. Ta však dlouho nepracovala, protože v roce 1750 zanikla pro nedostatek dřeva. Tallenberská huť pracovala 18 let, až do roku 1749. Po Antonínově smrti připadla Těchobuz jeho synu Ignácovi. Ten nechal postavit v údolí potoka Trnávky skelnou huť. V roce 1782 však odešel a spolu s bratrem Benediktem provozoval sklárny v prostoru Plání na Vimpersku na Šumavě. Huť v Těchobuzi na čas zanikla.
Po čase ji obnovil Josef Hoffman, jehož otec koupil Těchobuz v roce 1798. K huti patřilo dřevěné stavení zvané „kasárna“ čp. 48, kde žilo 8 sklářských rodin – Adlerovi, Kavalírovi, Štroblovi. Do obnovené huti přišli skláři ze skelné huti v nedalekém Slavětíně. V roce 1825 bylo v těchobuzské huti vyrobeno 17 000 skleněných výrobků, většinou z dutého skla. Z toho asi 1/6 zůstala v zemi, ostatní šlo na vývoz, nejvíce do Dánska, Španělska, Turecka a Ameriky. Skelná huť v Těchobuzi zanikla v roce 1830 z moci úřední. Majitel sklárny ani jeho spolupracovníci totiž nesplňovali podmínky c. k. úřadů k vydání licence ke sklářské výrobě.
Z hutě vzešel sklářský rod Kavalírů, zakladatel sklárny Kavalier na Sázavě František Kavalír (1796–1853). Po uzavření sklárny si František Kavalír roku 1830 pronajal sklářské huť v Ostředku, kde vyráběl laboratorní a technické sklo. Kavalírovi se dařilo a tak 5. 6. 1837 otevřel u mlýna „Na Kácku“ u městečka Sázavy vlastní skelnou huť (Svatoprokopská huť).
Pamětihodnosti
- Kostel svatého Marka
- Kaple svatého Jana Nepomuckého
- Zámek Těchobuz
- Základní škola
- Sýpka (technická památka)
Galerie
- Zámek
- Roubenka a domy
- Dům na křižovatce
- Boží muka
Reference
- Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
- Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Těchobuz na Wikimedia Commons
- Těchobuz v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)