Pšenice

• Spelta Wolf, 1776
• Crithodium Link, 1834
• Gigachilon Seidl in von Berchtold & Seidl, 1836
• Nivieria Seringe, 1842
• Deina Alefeld, 1866
• Frumentum E. H. L. Krause, 1898
• Zeia Lunell, 1915
• Bromus Scopoli, 1777 (nom. inval.)

Pšenice mají duté kolénkaté stéblo. Květenstvím je kláskový lichoklas s obilkami s výraznou podélnou rýhou. Květů v klásku je 2 až 5. Plevy jsou široké, mnohožilnaté. Pluchy jsou hladké. Pluška je blanitá. Osina je přisedlá k vrcholu pluchy. Plodem je obilka. Pokud zůstává obilka až do zralosti volná a nesrůstá s pluchou a pluškou, patří druh mezi tzv. nahé pšenice. Pšenice, u kterých přirůstá obilka k pluše a plušce, jsou nazývány pšenicemi pluchatými (plevnatými). Barva vzcházejících rostlin je zelená. Jazýček je krátký, po okraji vroubkovaný. Ouška jsou malá, ochmýřená.

Tento rod je obvykle členěn na 3 podrody podle stupně ploidie:

diploidní pšenice se 14 chromozomy (2n = 14):

• pšenice planá jednozrnka (Triticum boeoticum Boiss.)
• pšenice kulturní jednozrnka (Triticum monococcum L.)

tetraploidní pšenice s 28 chromozomy (2n = 28):

• pšenice planá dvouzrnka (Triticum dicoccoides Körn.)
• pšenice dvouzrnka (Triticum dicoccum Schrank)
• pšenice Timofejevova (Triticum timopheevi Zhuk.)
• pšenice tvrdá (Triticum durum Desf.)
• pšenice naduřelá (Triticum turgidum L.)
• pšenice polská (Triticum polonicum L.)

hexaploidní pšenice se 42 chromozomy (2n = 42):

• pšenice špalda (Triticum spelta L.)
• pšenice setá (Triticum aestivum L. emend. Fiori et Paol.)

Pluchaté pšenice jsou: pšenice špalda (T. spelta L.), pšenice jednozrnka (T. monococcum L.) a pšenice dvouzrnka (T. dicoccon Schrank).

Pšenice nahé jsou: pšenice polská (T. polonicum L.), pšenice setá (T. aestivum L.), pšenice tvrdá (T. durum Desf.), pšenice naduřelá (T. turgidum L.) a pšenice shloučená (T. compactum Host).

Vývoj ceny pšenice na komoditních burzách [1]

Pšenice poskytují zrno, které se používá jako potravina, krmivo a jako surovina. Zpracovávají se také stébla (sláma) a otruby (semenné slupky). Výhodou pšenice, tak jako u jiných obilovin, je poměrně jednoduchá skladovatelnost a poměrně dlouhá trvanlivost. Pšenice mají vysokou výživnou hodnotu. V Evropě jsou základní potravinářskou surovinou pro výrobu pečiva, těstovin a rozmanitých pokrmů.

Průmyslově se využívá jako surovina k výrobě škrobu, lihu nebo piva, uvažuje se o energetickém využití pšeničné biomasy jako obnovitelného zdroje energie.

Pšenice je komoditní surovinou stejně jako např. kukuřice, měď nebo ropa, se kterou se obchoduje na komoditních burzách.

Archeologické nálezy dokládají pěstování pšenice jednozrnky na území Íránu již 6000 let př. n. l.

Na území České republiky se objevila pšenice setá v neolitu – 5000 let př. n. l.

Podle dat Českého statistického úřadu se pšenice (bez ohledu na konkrétní druh) pěstuje na přibližně třetině všech osevních ploch v Česku, což je nejvyšší podíl ze všech zemědělských plodin.

• 
  Detail pšeničného klasu
• 
  Pšenice setá
• 
  Sklizeň pšenice v Palouse, Washington, USA

Bakterie

• Pseudomonas syringae subsp. syringae
• Pseudomonas fuscovaginae
• Pseudomonas syringae pv. atrofaciens
• Xanthomonas campestris pv. translucens
• Erwinia rhapontici

Houby

• Alternaria triticina
• antraknóza Colletotrichum graminicola
• Ascochyta tritici
• Alternaria spp., Cladosporium spp.
• Sclerophthora macrospora
• sněť mazlavý hladká (Tilletia leavis)
• sněť mazlavá pšeničná (Tilletia caries)
• sněť zakrslá (Tilletia controversa)
• sněť prašná (Ustilago tritici)
• paličkovice nachová (Claviceps purpurea)
• Fusarium spp.
• rez = Puccinia triticina
• Microdochium nivale
• Blumeria graminis
• strupovitost = Fusarium spp., Gibberella zeae, Microdochium nivale
• Septoria tritici = Mycospharella graminicola
• Aspergillus spp., Penicillium spp.

Hlístice

• Punctodera punctata
• Subanguina spp.

Viry

• Rymovirus, (AgMV)
• Hordeivirus, (BSMV)
• Fijivirus, (OSDV)
• Tobamovirus, mozaikovitost listů tabáku (TMV)
• Monogeminivirus, (WDV)