Tribromethanol

Tribromethanol je sedativum a anestetikum používané k celkové anestezii laboratorních zvířat, zejména hlodavců.[2] Je dostupný ve formě roztoku v 2-methylbutan-2-olu pod obchodním názvem Avertin.[3]

Tribromethanol
Název podle IUPAC2,2,2-tribromethan-1-ol
Další názvyAvertin
Kódy
Číslo CAS75-80-9
ChEMBL IDCHEMBL1697852
ChemSpider ID6160
PubChem6400
Chemie
Sumární vzorecC2H3Br3O
SMILESC(C(Br)(Br)Br)O
InChIInChI=1S/C2H3Br3O/c3-2(4,5)1-6/h6H,1H2
Molární hmotnost282,757 g/mol
Teplota tání73 až 79 °C (346 až 352 K)[1]
Teplota varu92 až 93 °C (365 až 366 K) (10 mmHg)[1]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tribromethanol vyvolává rychlou a hlubokou anestezii, po které následuje rychlé zotavení.[4]

V první polovině 20. století se tribromethanol používal jako anestetikum i u lidí.[5] Při elektrofyziologických studiích se ukázalo, že funguje jako pozitivní alosterický modulátor inhibitorů GABAA a glycinových receptorů, mechanismus je podobný jako u 2,2,2-trichlorethanolu.[6]

Bromalhydrát (2,2,2-tribromoethan-1,1-diol), který se také používá k navození celkové anestezie u zvířat, se metabolizuje na tribromethanol.[7]

Odkazy

Související články

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tribromoethanol na anglické Wikipedii.

  1. 2,2,2-Tribromoethanol [online]. Sigma-Aldrich. Dostupné online. (anglicky)
  2. Tribromoethanol (Avertin) [online]. Cold Spring Harbor Laboratory. Dostupné online. (anglicky)
  3. Guidelines for the Use of Tribromoethanol/Avertin Anesthesia [online]. National Cancer Institute [cit. 2019-02-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-01-26. (anglicky)
  4. Tribromoethanol (Avertin) as an anaesthetic in mice. Laboratory Animals. 1999, s. 192–193. Dostupné online. (anglicky)
  5. G. Edwards. Tribromethyl alcohol (avertin, bromethol), 1928-1945. Proceedings of the Royal Society of Medicine. 1945, s. 71–76. PMID 21010258. (anglicky)
  6. M.D. Krasowski & N.L. Harrison. The actions of ether, alcohol and alkane general anaesthetics on GABAA and glycine receptors and the effects of TM2 and TM3 mutations. British Journal of Pharmacology. 2000, s. 731–743. PMID 10683198. (anglicky)
  7. Lehman G and Knoefel PK (1938). Trichloroethanol, tribromoethanol, chloral hydrate, and bromal hydrate. J Pharmacol Exp Ther, 63: 453-465.
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.