Transfer

Výše důchod je determinována pomocí základní výměry (jež je stanovena pevnou částkou, aktuálně 3900 Kč měsíčně) a procetní výměry, jež se stanoví individuálně.[1] Výplata probíhá buď v hotovosti prostřednictvím držitele poštovní licence na adresu trvalého nebo přechodného bydliště nebo bezhotovostním převodem na bankovní účet. Nárok na důchod zaniká smrtí poživatele důchodu, odpadnutím některé z podmínek nároku na důchod nebo za podmínek uvedených v zákoně.

Systém nemocenského pojištění je určen pro výdělečně činné osoby, které při ztrátě příjmu v případech tzv. krátkodobých sociálních událostí (dočasné pracovní neschopnosti z důvodu nemoci nebo úrazu či karantény, ošetřování člena rodiny, těhotenství a mateřství, péče o dítě) zabezpečuje stát peněžitými dávkami.[2]

Vyplácení podpory v nezaměstnanosti je ovlivněno průměrnou čistou mzdou v posledním zaměstnání, způsobem ukončení pracovního poměru a věkem. Její maximální výše je v roce 2022 21 487 Kč.[3]

Ideální výše podpory v nezaměstnanosti je ožehavé téma, jelikož je nutno zvolit správný kompromis mezi zaopatřením základních potřeb a demotivaci osob k práci. Pokud budou dávky přiliš nízké, občané s nízkým příjmem budou strádat, což povede k nižšímu blahobytu společnosti jako celku. V případě dávek příliš vysokých hrozí ztráta motivace k zaměstnání a tím zvýšení nezaměstnanosti.

Nárok na výsluhový příspěvek náleží příslušníkům Armády ČR a bývalým členům bezpečnostního sboru. Mezi ně patří vysloužilí zaměstnanci Policie ČR, Hasičského záchranného sboru, Vězeňské služby, Celní správy a další. Je zde však podmínka, že zaměstnanec musel své povolání vykonávat nejméně 15 let, nebyl odsouzen za trestný čin a nesmí proti němu být vedeno trestní řízení. Pokud jsou zaměstnanci výsluhy přiznány, má nárok na 20% ze svého měsíčního služebního příjmu.[4]

Nárok na rodičovský příspěvek má rodič, který po celý kalendářní měsíc osobně, celodenně a řádně pečuje o dítě, které je nejmladší v rodině, a to až do vyčerpání celkové částky 300 000 Kč, nejdéle do 4 let věku dítěte.

O příspěvek na živobytí mohou zažádat osoby, které nemají dostatek finančních prostředků, aby zabezpečili své základní potřeby. Jedná se o příspěvek na jídlo, ošacení, hygienu, apod.

Základní dlouhodobá dávka pro rodiny s dětmi, na kterou mají nárok rodiny s příjmem do 3,4 násobku životního minima. Je poskytován ve třech výších podle věku dítěte a ve dvou výměrách.

Jednorázový příspěvek na náklady spojené s narozením dítětě pro rodiny s nízkými přijmy. Jedná se o 13 000 Kč na první narozené dítě a 10 000 na dítě druhé.

Je vypláceno osobě jež vypravila pohřeb nezaopatřenému dítěti nebo osobě jež byla rodičem takového dítěte. Výši pohřebného činí vždy 5 000 Kč.

Nárok na sociální pomoc vzniká pouze fyzické osobě s trvalým pobytem v ČR.

Žádosti o takovou podporu vyřizují krajské pobočky Úřadu práce ČR.

Převod majetku z dárce na příjemce může nastat buď jako peněžní převod anebo tzv. převodem nepeněžitého majetku. V peněžním převodu dochází k obdržení peněžité částky na účet nebo do rukou obdarovaného. Přestože většina vyspělých zemí již tyto platby provádí na účet příjemců, v rozvojových zemích se stále můžeme setkat s výplatou v hotovosti nebo v šecích.

Jedná se o platbu, která je uskutečněna za pomocí zboží či služeb. Onou pomocnou rukou může být jak vláda, tak různé neziskové organizace jako například Člověk v tísni, které zajišťují jídlo a pití, zdravotní péči, vzdělání a další služby potřebné pro lidi bez vlastního sociálního zabezpečení.

Finsko patří mezi země s nejlépe propracovaným systémem sociální podpory, za kterou ale finové v produktivním věku platí vysokými daněmi z příjmu, které pro obyvatele z nejvyšší příjmové skupiny tvoří až 66% jejich výdělků.[8] S 29,1% příspěvkem z ročního HDP se řadí na druhé místo mezi členskými zeměmi EU.[7]

Francie je evropský lídr v sociální podpoře, podle uvedených zdrojů přispívá jako stát až 31 % svého HDP.[7]

Na opačné straně vah bychom našli Mexiko, jež přispívá na sociální podporu pouze 7,5 % svého ročního HDP. [7]