Toussaint Louverture

Toussaint Louverture, někdy psáno také Toussaint L’Ouverture, rodným jménem François-Dominique Toussaint, (20. května 1743 poblíž Cap-Français, Haiti – 7. dubna 1803 Fort de Joux, La Cluse-et-Mujoux, Francie) byl haitský černošský vojevůdce a politik, nejvýznamnější postava haitské revoluce, při které byla většina bělošského obyvatelstva Haiti vyvražděna. Je však vůbec prvním černošským vojevůdcem, jemuž se podařilo v bitvě porazit vojsko evropské koloniální mocnosti.

Toussaint Louverture
Narození20. května 1743
Cap-Haïtien
Úmrtí7. dubna 1803 (ve věku 59 let)
Château de Joux
Příčina úmrtízápal plic
Povolánípolitik a voják
Politická stranaJakobíni
Nábož. vyznáníkatolická církev
ChoťSuzanne Simone Baptiste Louverture
DětiLouis de Marsalle
RodičeGaou Guinou
Podpis
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Toussaint Louverture byl haitský generál a nejvýznamnější vůdce haitské revoluce. Během svého života Louverture nejprve bojoval se Španěly proti Francouzům, poté společně s nimi proti Španělům a Britům a nakonec znovu proti Francii v zájmu haitské nezávislosti. Louverturova vojenská a politická prozíravost umožnila přeměnit povstání otroků na revoluční hnutí.

Toussaint Louverture se narodil jako otrok ve francouzské kolonii Saint-Domingue, nyní známé jako Haiti. Postupem času se stal svobodným mužem a jakobínem. Svou vojenskou kariéru zahájil jako vůdce vzpoury otroků v roce 1791 v Saint-Domingue, která skončila masakrem bílého obyvatelstva na ostrově.

Zpočátku se spojil se Španěly ze sousedního Santo Dominga. Avšak, když nová francouzská republikánská vláda zrušila otroctví, Louverture přešel k Francouzům. Louverture postupně získal kontrolu nad celým ostrovem a využil svého politického a vojenského vlivu k získání nadvlády nad svými soupeři. Po celá svá léta u moci usiloval o zlepšení ekonomiky v Saint-Domingue. Obával se zastavení ekonomiky a obnovil plantážní systém prostřednictvím placené práce. Sjednal obchodní dohody se Královstvím Velké Británie a Spojenými státy americkými a udržoval poměrně velkou a dobře vycvičenou armádu. Ačkoli Louverture v roce 1800 nepřerušil vztahy s Francií poté, co porazil vůdce haitské populace mulatů, vyhlásil v roce 1801 pro dosavadní kolonii autonomní ústavu, podle které byl zároveň jmenován generálním guvernérem, a to proti vůli Napoleona Bonaparta.[1]

V roce 1802 byl pozván na mírové jednání francouzským divizním generálem Jean-Baptistem Brunetem, ale po svém příjezdu byl zatčen. Byl deportován do Francie a uvězněn ve Fort de Joux. Byl ponechán bez dostatečného jídla a vody a v roce 1803 ve vězení zemřel. Stalo se tak před závěrečnou a nejnásilnější fází haitské revoluce, avšak jeho předchozí úspěchy vytvořily základ pro konečné vítězství haitské černošské armády. Francouzi, kteří při poslední bitvě utrpěli velké ztráty, kapitulovali a ve stejném roce 1803 se natrvalo stáhli z území Saint-Domingue. Haitskou revoluci dovedl do konce Louverturův poručík Jean-Jacques Dessalines, který vyhlásil nezávislost suverénního státu Haiti dne 1. ledna 1804.

Galerie
  • Toussaint Louverture. Kresba z roku 1825 od Eugénie Tripier Lefranc
  • Busta Toussainta Louvertura ve francouzské věznici Fort de Joux, Franche-Comté
  • Pohled na pevnost Fort de Joux z roku 2005

Odkazy

Reference
  1. POPKIN, Jeremy D. A concise history of the Haitian revolution. Malden, MA: Wiley-Blackwell viii, 202 pages s. ISBN 978-1-4051-9820-2, ISBN 1-4051-9820-6. OCLC 742234460

Literatura
  • BEARD, J. R. (John Relly). „Toussaint L'Ouverture: A Biography and Autobiography“, James Redpath, Boston 1863, 372 str.
  • Popkin Jeremy D. - A Conise History of Haitian Revolution, John Wiley and Sons, (2012)

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.