Tone (1937)
Tone (japonsky: 艦歴) byl první těžký křižník třídy Tone a druhý křižník toho jména v japonském císařském námořnictvu. Většinou se, spolu se svojí sesterskou lodí Čikuma, zúčastnil bojů za druhé světové války, kdy často doprovázel svazy letadlových lodí a svými hydroplány zajišťoval průzkum a hlídkování. Obě lodě tvořily 8. džunjókan sentai (巡洋艦戦隊 ~ křižníková divize), která byla v lednu 1944 rozpuštěna a obě jednotky přiřazeny k 7. džunjókan sentai.
 | |
| Základní údaje |  |
|---|---|
| Typ: | těžký křižník |
| Třída: | Tone |
| Objednána: | ve finančním roce 1932 v loděnicích firmy Micubiši v Nagasaki |
| Zahájení stavby: | 1. prosince 1934 |
| Spuštěna na vodu: | 21. listopadu 1937 |
| Uvedena do služby: | 20. listopadu 1938 |
| Osud: | Těžce poškozen letadly 24. července 1945 v Hirošimské zátoce západně od Kure a posazen na mělčinu |
| Takticko-technická data | |
| Výtlak: | 11 213 t (standardní) 15 201 t (plný) |
| Délka: | 201,6 m |
| Šířka: | 18,5 m |
| Ponor: | 6,5 m |
| Pohon: | 8 vodotrubných kotlů Ro-gó Kanpon šiki 4 parní turbíny Kampon 152 000 shp (113 348 kW) |
| Palivo: | topný olej (2690 tun) |
| Rychlost: | 35 uzlů (64,8 km/h) |
| Dosah: | 8000 námořních mil (14 816 km) při 18 uzlech (33,3 km/h) |
| Posádka: | 873 |
| Pancíř: | 145 mm (pancéřový pás) 35 mm (paluba) |
| Výzbroj: | Po dokončení: 8 × 203,2 mm/50 typu 3. roku (4xII model E3) 8 × 127 mm/40 typu 89 (4xII typu A1 model 1) 12 × 25 mm/60 typu 96 (6xII) 4 × 13mm/76 kulomety typu 93 (2xII) 12 x 610mm torpédometů (4xIII) 1945: 8 × 203,2 mm/50 typu 3. roku (4xII model E3) 8 × 127 mm/40 typu 89 (4xII typu A1 model 1) 62 × 25 mm/60 typu 96 (12xIII, 4xII, 18xI)[1] 12 x 610mm torpédometů (4xIII) |
| Elektronika: | Od února 1943:[1] 1x přehledový radar 21 Gó Od června/července 1944:[1] 1x přehledový radar 21 Gó 2x přehledový radar 22 Gó 1x přehledový radar 13 Gó Od listopadu 1944:[1] 3x přehledový radar 22 Gó 1x přehledový radar 13 Gó |
| Letadla: | 6 hydroplánů 2 katapulty |
Doprovázel úderný svaz letadlových lodí (機動部隊 Kidó Butai) během útoku na Pearl Harbor, podporoval druhý pokus o dobytí atolu Wake a obsazení Rabaulu. Zúčastnil se útoku na Port Darwin a eliminace sil ABDACOM při japonské invazi do jihozápadního Tichomoří. Poté se zúčastnil nájezdu do Indického oceánu. Jeho průzkumný letoun jako první informoval Japonce o přítomnosti amerických letadlových lodí u Midway. Během bitvy u východních Šalomounů doprovázel Rjúdžó na její poslední plavbě a během bitvy u Santa Cruz jeho letoun objevil USS Hornet.[1]
Poté operoval převážně spolu s jádrem Spojeného loďstva, takže do bojů v „krysích dírách“ Šalomounových ostrovů – až na epizodní roli v první námořní bitvě u Guadalcanalu – nezasáhl. V březnu 1944 se zúčastnil dalšího nájezdu do Indického oceánu a poté v červnu bitvy ve Filipínském moři. Během série bitev v souvislosti s japonským pokusem o odražení americké invaze na Filipíny byl součástí Centrálního svazu viceadmirála Kurity, který se ráno 25. října 1944 nečekaně objevil na dostřel od nic netušících amerických eskortních letadlových lodí u ostrova Samar. Na rozdíl od své sestry přežil toto střetnutí, které se stalo známé jako bitva u ostrova Samar. Osudným se mu ale staly americké nálety na oblast Kure, kde byl nejprve 24. července 1945 po útoku letadel z USS Monterey posazen na mělčinu v Hirošimské zátoce a následně 28. července opět napaden letadly z letadlových lodí USS Wasp a USS Ticonderoga.[1]
Popis
Pohon
Pohon zabezpečovalo 8 kotlů Kampon, které poháněly 4 turbíny. Výsledný výkon až 152 000 k přenášely čtyři hřídele. Maximální rychlost lodě byla 35 uzlů (64,8 km/h).
Výzbroj a pancéřování
Hlavní výzbroj sestávala z osmi kanónů ráže 203,2 mm ve čtyřech dvouhlavňových věžích model E3 na přídi, čímž jednotky třídy Tone získaly charakteristickou siluetu. Sekundární a těžkou protiletadlovou výzbroj tvořilo osm děl ráže 127 mm uložených ve čtyřech dvouhlavňových věžích typu A1 model 1. Protiletadlovou výzbroj tvořilo 12 kanónů ráže 25 mm. Loď měla dvanáct torpédometů ráže 610 mm. Během její služby byl v březnu 1943 nainstalován přehledový radar proti vzdušným a námořním cílům 21 Gó a rozšířena protiletadlová výzbroj (20 x 25 mm). V červenci 1943 pak byla opět výzbroj rozšířena na 57 x 25 mm a radarové vybavení bylo obohaceno o jeden přehledový radar proti vzdušným cílům 13 Gó a dva přehledové radary proti vzdušným a námořním cílům 22 Gó. V únoru 1945 už měla loď úctyhodnou protiletadlovou obranu sestávající z 62 x 25 mm (12x3, 4x2, 18x1) a přibyl třetí radar 22 Gó namísto 21 Gó.
Dva katapulty se nacházely v zadní části lodě. Loď mohla nést až osm hydroplánů, avšak nosila jen pět, nejprve Nakadžima E8N a později Aiči E13A.
Boční 145mm pancéřový pás se směrem dolů zužoval na 55 mm. Paluba byla chráněna pancířem o síle 31-65 mm, věže hlavní ráže 25 mm, barbety a velitelská věž až 40-90 mm. Muniční sklady měly pancíř síly až 127 mm.
Stavba
Kýl lodě byl položen 1. prosince 1934 v loděnicích firmy Micubiši v Nagasaki. Spuštění na vodu se dočkala 21. listopadu 1937 a do služby u námořnictva byla přijata 20. listopadu 1938. Původně měly být jednotky třídy Tone lehkými křižníky vyzbrojenými dvanácti 155mm/60 děly ve čtyřech trojhlavňových věžích na přídi. Vypovězení Washingtonské konference 29. prosince 1934 ale mělo za následek, že lodě byly dokončeny rovnou jako těžké křižníky.[2]
Služba
Po válce byl 20. listopadu 1945 Tone vyškrtnut ze seznamu lodí japonského námořnictva a sešrotován v Kure.[1] Vyzvednut a sešrotován byl v letech 1947-1948.
Odkazy
Reference
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Tone (ťažký krížnik) na slovenské Wikipedii a 利根 (重巡洋艦) na japonské Wikipedii.
- HACKETT, Bob; KINGSEPP, Sander. HIJMS TONE: Tabular Record of Movement [online]. 1997, rev. 2009-01-03 [cit. 2009-02-23]. 10. revize. Dostupné online. (japonsky)
- BÉZA, Michal. Tone [online]. Rev. 2008-12-31 [cit. 2009-02-23]. Dostupné online. (česky)
Literatura
- DICKSON, David. Japan's Hybrid Battleships and Carriers: fact and fancy. In: FISHER, JR., Edward C. Warship International. Toledo, Ohio: The Naval Records Club, 31. 12. 1970. Svazek VII/4. S. 356 až 375. (anglicky)
- DULL, Paul S. A Battle History of the Imperial Japanese Navy (1941-1945). Annapolis: Naval Institute Press, 2007. Dostupné online. ISBN 1591142199. (anglicky)
- LACROIX, Eric; WELLS II, Linton. Japanese Cruisers of the Pacific War. Annapolis, Maryland: Naval Institute Press, 1997. ISBN 0-87021-311-3. (anglicky)
- LENGERER, Hans; KOBLER-EDAMATSU, Sumie; REHM-TAKAHARA, Tomoko. Tone: Modifications and War Service. In: GARDINER, Robert; LAMBERT, Andrew. Warship. London: Conway Maritime Press, 10. 1987. ISBN 0-85177-438-5. ISSN 0142-6222. Svazek 44. S. 223–231. (anglicky)
- Reports of the U. S. Naval Technical Mission to Japan 1945 – 1946. Washington, D. C.: U.S. Naval History Division, 1974. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-11. Kapitola JM-200-H S-06-1 Reports of Damage to Japanese Warships - Article 1, NAGATO(BB), KATSURAGI(CV), HARUNA(BB), AOBA(CA), ISE(BB), AMAGI(CV), RYUHO(CVL), OYODO(CL), TONE(CA), HYUGA(BB), ASO(CV), SUZUTSUKI(DD). (anglicky)
- PATTON, Wayne. Japanese Heavy Cruisers of World War II. Carrollton, Texas: Squadron Signal, 2006. (Warships in Action; sv. 26). ISBN 0-89747-498-8. (anglicky)
- SZEWCZYK, Andrzej; TROJCA, Waldemar. Japońskie krążowniki ciężkie. Warszawa: Militaria, 1994. ISBN 83-86209-03-8. (polsky) – převážně technický popis
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Tone na Wikimedia Commons - BÉZA, Michal. Tone [online]. military.cz, rev. 2008-12-31 [cit. 2009-02-23]. Dostupné online. (česky)
- HACKETT, Bob; KINGSEPP, Sander. HIJMS TONE: Tabular Record of Movement [online]. combinedfleet.com, 1997, rev. 2009-01-03 [cit. 2009-02-23]. 10. revize. Dostupné online. (anglicky)
- BREHM, H. Paul. The Tone Strike Mission: An Eyewitness Account [online]. [cit. 2009-02-25]. Dostupné online. (anglicky)
- LOW, Joseph E. Mechanisms of Imperial Japanese Navy Warships in 3-D: Model - CA Tone (Overview) [online]. ijn.dreamhost.com [cit. 2009-09-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-01-22. (anglicky)