Tomáš Pospěch

Žije v Praze a v Hranicích. Vystudoval Institut tvůrčí fotografie při Slezské univerzitě v Opavě (1992–1998), dějiny umění na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci (1992–1995) a na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze (1995–1999). Od roku 1997 je zaměstnán jako pedagog na Institutu tvůrčí fotografie Slezské univerzity v Opavě a v letech 1997–2007 působil rovněž na Fakultě multimediálních komunikací Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. Je také kurátorem sbírky fotografie Uměleckoprůmyslového muzea v Praze.

Jako historik umění se zaměřuje se především na fotografii a současné výtvarné umění střední Evropy. Je autorem více než dvaceti knih, například monografií Vladimíra Birguse, Jindřicha Štreita, o současné slovenské dokumentární fotografii (Slovensko) nebo antologie textů Česká fotografie 1938-2000 v recenzích textech, dokumentech (2010), spoluautorem výstav a knih Česká fotografie 80. a 90. let 20. století (Olomouc, 2002), Viktor Kolář (Kant, 2010) nebo Tenkrát na Východě, Češi očima fotografů 1948-1989 (Kant, 2009), podílel se na vytváření hesel do encyklopedie Nová encyklopedie českých výtvarných umělců (Academia, 2006).

Vedle toho působí jako nezávislý kurátor. Připravil retrospektivy Jindřicha Štreita (Slovenská národní galerie, Bratislava 2006, Dům U Kamenného zvonu, GHMP, 2007) nebo Viktora Koláře (Galerie Starmach, Krakov, 2009), kurátorské výstavy Marginální architektura (Umělecké centrum Lodź, Mezinárodní fotografický festival, 2005), Odpojeno/Spojeno (Centre for Central European Architecture, Praha, 2005), I Image (s Lászlem Gergelym, Krzysztofem Czandrowiczem a Lucíí Lendelovou, Dorottya Gallery, Budapešť, 2005), Via Lucis. Fotografie české společnosti (České centrum, Brusel; Dům umění, Bratislava, 2009; Národní muzeum fotografie Jindřichův Hradec, 2010) nebo Nový život/Nový dokument (s Vladimírem Birgusem, Praguebiennale 2009), Tenkrát na Východě (s Vladimírem Birgusem, Dům U Kamenného zvonu, GHMP, Praha 2009), Andreas Feininger: That's Photography (Dům U Kamenného zvonu, GHMP, Praha 2011), Romantický konstrukt (s Danielou Dostálkovou, Praguebiennale 2011), Fotografie jako fotografie (komunikační prostor Školská 28, Praha 2011), Dagmar Hochová: Akrobat na glóbu života (Leica Gallery Prague, 2011) nebo 1989 (Veletržní palác Národní galerie, Praha 2019).

Pravidelně publikuje v časopisech Ateliér, Fotograf, Imago, Camera Austria, Photonews, Reflex, Flash Art.

Je rovněž provozovatelem malého výběrového nakladatelství PositiF.

Ve vlastní tvorbě vytvářel obrazově působivé momentky, kde se soustředil na specifický region Hlučínska (Pomezí, 1994-1997) nebo sledoval mezilidské vztahy v uzavřených komunitách vesnic, malých měst, klášterů a věznic Ostrovy (1996-2002). Později sledoval vstup globální firemní kultury nadnárodních společností do českého prostředí (Look at the Future, 2001-2006).

Vedle toho vytvářel ateliérové studie na velkoformátové negativy a akce, kde přeinterpretovával dílo Jana Svobody a reflektoval konvence zobrazování a fotografického média (1994-1999). V následujících letech na tyto aktivity navázalo několik projektů, pohrávajících si s kontextuálními odkazy na vizuální strategie krajinářské fotografie - Majitelé hradů (2002-2005), Hrady a zámky ČR (2004-2005, 2009), Krajinky.jpg (2002-2005), Bezúčelná procházka (2004-2008) a Mimo hru (2005-2010). Tomáš Pospěch zde reagoval na vizuální stereotypy, narušoval hranice tradiční dokumentární nebo sportovní fotografie a žánru krajiny.

Některé tyto projekty jsou publikovány v knihách Lidé Hlučínska 90. let 20. století (1999), Lidé v obrazech (2001), Ohraničení (2002), Last&Lost, Bezúčelná procházka (2010).