Ústřední tibetská správa

CTA není jako vláda uznána žádným státem. Od vlád některých zemí i od mezinárodních organizací však dostává finanční pomoc pro tibetskou exilovou komunitu v Indii.

Území Tibetu je v současné době kontrolováno vládou Čínské lidové republiky, což Ústřední tibetská správa pokládá za nelegitimní vojenskou okupaci. Dle CTA je Tibet svrchovaným státem s dlouhou tradicí nezávislosti. Současná politika CTA však nežádá plnou nezávislost Tibetu, jako spíše autonomní statut, podobný jako má Hongkong nebo Macao.

CTA má své sídlo v indickém městě Dharamsala, kde se 14. dalajláma usadil po svém útěku z Tibetu v roce 1959. „Historické území Tibetu“, jež tato vláda nárokuje, zahrnuje Tibetskou autonomní oblast, provincii Čching-chaj a velké části provincií Kan-su, S’-čchuan a Jün-nan.

CTA vykonává mnoho vládních funkcí v rámci tibetské exilové komunity, která čítá zhruba 128 000 členů, z nichž drtivá většina (cca 94 000) žije v Indii.[1] Provozuje řadu škol, zdravotnických zařízení, kulturních aktivit a projektů podporující ekonomický rozvoj. Mimo to finančně podporuje stovky Tibeťanů, kteří utekli z Tibetu, a přišli do Indie, obvykle přes Nepál. Indická vláda svolila tomu, že CTA vykonává v severní Indii dohled nad záležitostmi tibetské komunity.

Od roku 1971 vydává CTA Tibeťanům žijícím mimo Tibet dokument, známy jako Zelená kniha. Více než 90 procent tibetských emigrantů je držitelem tohoto dokumentu. Slouží jako potvrzení o platbě dobrovolné daně a je představiteli CTA označována jako „pas vyhnaných Tibeťanů, kteří požadují svá práva od tibetské exilové vlády“. Je požadována například pro přijetí do školy nebo zaměstnání v exilové komunitě. Platba dobrovolného příspěvku je podmínkou pro získání hlasovacích práv v parlamentních volbách. Platnost dokumentu je 5 let.[2]

Vnitřní struktura exilové vlády vyplývá z ústavy, schválené v roce 1991, která zřizuje základní demokratické instituce CTA.