Theun de Vries

Nedostudoval gymnázium a potom pracoval jako knihovník. Později se již věnoval jen literatuře. Jeho prvním publikovaným dílem byla sbírka básní Terugkeer (Návrat) roku 1927, první román Rembrandt vyšel v roce 1931. Roku 1936 vstoupil do nizozemské komunistické strany.[1]

V době okupace Nizozemska nacistickým Německem se zapojil do odboje a podílel se na vydávání ilegálního časopisu. Za tuto činnost byl vězněn v koncentračním táboře. Za své povídky z období okupace obdržel Národní cenu v kategorii „nejlepší antifašistické dílo“.

V komunistické straně se angažoval i po skončení války, své přesvědčení vyjádřil např. napsáním dvou poém o Stalinovi.[1] V padesátých letech se stal předsedou Společnosti nizozemsko-sovětského přátelství, Sovětský svaz několikrát navštívil. Za svou komunistickou angažovanost byl v Nizozemsku silně kritizován.[2] V pozdějších letech byl stále nespokojenější se sovětským systémem a s politikou nizozemských komunistů, kteří Sovětský svaz poslušně následovali, až nakonec v roce 1971 ze strany vystoupil.[1]

Hrdiny jeho románů jsou často historické postavy ze světa umění a politiky, zabývá se lidskou svobodou, statečností a pevností charakteru. Většinu svých děl napsal v nizozemštině, některá ve fríštině. Byl velmi plodným autorem, napsal přes 130 děl.[3] Z nizozemských spisovatelů je druhý nejpřekládanější do češtiny: do roku 2008 vyšlo celkem 12 titulů (první nejpřekládanější Johan Fabricius 19 titulů, třetí nejpřekládanější Jan de Hartog šest titulů).

Citát (z knihy Křest ohněm): Bohatí někdy zchudnou a chudí někdy zbohatnou, ale dokud budou bohatí a chudí, je svět velká a špatná komedie, ve které jeden druhého podvádí a odstrkuje...

• Rembrandt, Jan Naňka, Praha 1938, přeložil František Heller, román z posledních let Rembrandtova života, kritizován pro historické nepřesnosti[4]
• Svoboda chodí v rudém šatě, Sfinx, Praha 1948, přeložila Marie Polívková, román o mladém černošském umělci na ostrově Guadeloupe na konci 18. století
• Bij vlky pastýři, Vyšehrad, Praha 1952, přeložil Jan Hruška, román ze starověké Babylonie
• Dívka s rudými vlasy, SNPL, Praha 1959, přeložila Olga Krijtová, znovu SNPL, Praha 1962, román o mladé komunistické odbojářce Hannie Schaftové, v roce 1981 zfilmováno[5]
• Pan mezi lidmi / Svatební píseň pro Swaantji, SNKLHU, Praha 1960, přeložila Olga Krijtová, román popisující životní osudy chudého, velmi hudebně nadaného mladíka Allarda, připojena krátká novela o jeho lásce k dívce Swaantji, část románového cyklu Fuga času
• Křest ohněm, SNPL, Praha 1964, přeložila Olga Krijtová, románová trilogie o Marxovi a Engelsovi v době revolučního roku 1848
• Anna Caspariová, Svoboda, Praha 1973, přeložila Olga Krijtová, román o hudebně nadané dívce ze zchudlé rodiny, další část cyklu Fuga času
• Vincent v Haagu, Melantrich, Praha 1975, přeložila Blanka Pešinová, román popisující život Vincenta van Gogha v letech 1881 až 1883
• Ženojed, Lidové nakladatelství, Praha 1981, přeložila Olga Krijtová, román o Guy de Maupassantovi a ruské malířce Mariji Baškircevové
• Skřeti z podsvětí, Odeon, Praha 1984, přeložila Olga Krijtová, román na motivy života Hieronyma Bosche
• Haydnova hlava, Odeon, Praha 1990, přeložila Olga Krijtová, detektivní román, odehrávající se ve Vídni roku 1820, popisuje vyšetřování krádeže lebky Josepha Haydna