Theodor Wundt

Po ukončení studia, když ho na jaře 1877 povýšili na poručíka, navštívil Švýcarsko. V roce 1882, během dovolené, odcestoval do polského Krakova a do Zakopaného. Využil služeb horského vůdce Gąsienica a navštívil Mořské oko. Pokusil se vystoupit na Rysy, ale musel se pro špatné počasí vrátit. Nezdarem skončil další pokus tentokrát na Svinicu, opět pro nepříznivé počasí. O několik dní později přešel přes Poľský hrebeň na druhou stranu Vysokých Tater a ubytoval se v Starém Smokovci. Potom z Popradu odcestoval do Pruska.

V roce 1884 se do Vysokých Tater vrátil. Za vůdce si vybral Jakuba Horvaya a 9. dubna se vydal na Popradské pleso, kde přenocoval. Druhý den vystoupil na Rysy. Byl to první zimní výstup na tento štít a v horolezecké literatuře označuje jako začátek vysokotatranského zimního horolezectví. V análech se však zachovaly i jiné zimní tatranské výstupy - Eduard Blasy 15. ledna 1873 vystoupil na Slavkovský štít, Mikuláš Szontagh vystoupil v roce 1880 na lyžích na Slavkovský štít, František Dénes vystoupil 5. února 1882 na Lomnický hrebeň. Traduje se, že už v únoru 1867 dva Goralé ze Zakopaného vystoupili na Woloszyn (Vološin) (2034 m n. m.). Theodor Wundt se 11. dubna 1884 pokusil vystoupit na Vysokú. Výstup skončil 150 metrů pod vrcholem. Po přenocování na Štrbském Plese dne 12. dubna 1884 vystoupil spolu s horským vůdcem Jakubem Horvayom na Kriváň a 14. dubna na Slavkovský štít. Dne 22. prosince 1891 sám udělal první zimní výstup na Patriu a 24. prosince 1891 také sám první zimní výstup na Ostrvu a 27. prosince 1891 spolu s Jakubem Horvayom jako první v zimě vystoupili na Lomnický štít. Dne 28. prosince 1891 jako první v zimním období vystoupili na Ľadový štít. Jeho první zimní výstupy ve Vysokých Tatrách byly ojedinělé a dlouho nebyly překonány. [1]

Ani v Alpách neměl dlouho v zimním horolezectví předchůdců. Po zkušenostech, které získal v letech během krátkých pobytech ve Švýcarsku a v Rakousku se odvážil na velmi těžké výstupy v Dolomitech. Zaznamenal spolu s Michellom Bettegou první zimní výstup na Kleine Zinn (2881 m n. m.), Na Grosse Zinn, Monte Cristallo a na Tofanu (3241 m n. m.) s Antoniem Dimaiom. Během těchto cest fotografuje a vydává první obrázkové publikace o Dolomitech. Vystupuje na Monte Pelmo (3169 m n. m.), Sorapis (3206 m n. m.), Wetterhorn (3703 m n. m.), Gran zebra (3735 m n. m.) a desítky dalších alpských štítů.

Největším Wundtovým alpským úspěchem byly první zimní výstupy na Cima Piccola a Cima Grande v Dolomitech v prosinci roku 1892. Byly to velmi významné světové horolezecké výkony. Jeho partnery v Alpách byly horolezci Michele Bettega a Sepp Innerkolfer, Antonio Dima a jedna z prvních horolezkyně Jeanne Imminková ( 1853 - 1929 ).