Ľadový štít

Ľadový štít je s výškou 2627 m n. m. třetí nejvyšší horou Vysokých Tater i celého Slovenska. Masiv Ľadového štítu tvoří vedle hlavního vrcholu ještě Malý Ľadový štít 2603 m n. m. a Zadný Ľadový štít 2507 m n. m.

Ľadový štít
Ľadový štít vpravo nad Téryho chatou
Vrchol2627 m n. m.
Prominence286 m
SeznamySlovenské dvoutisícovky #3
Štíty Vysokých Tater #3
Poloha
StátSlovensko Slovensko
PohoříVysoké Tatry
Souřadnice49°11′56″ s. š., 20°10′56″ v. d.
Ľadový štít
Prvovýstup1843 – John Ball, Wilhelm Richter, Carl Ritter
PovodíPoprad
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Od Malého Ľadového štítu ho odděluje Ľadová štrbina, ze severu od Zadného Ľadového štítu zase Ľadová priehyba. Na západ z něho vybíhá Suchý hrebeň. Mohutnými srázy spadá na sever a severozápad. Pod nimi se rozprostírají stálá firnová pole, která jsou důvodem pojmenování štítu.

Přístup

Vrchol je pro turisty dostupný pouze v doprovodu horského vůdce kvůli návštěvnímu řádu Tatranského národního parku. Horolezci registrovaní v jakémkoliv horolezeckém spolku mohou na vrchol vystupovat libovolnou trasou obtížnější než II UIAA.

Výstupy

Horolezci si oblíbili východní stěnu. Turisté vystupují hřebenem od severu nebo stěnou z jihu.

První známý výstup na vrchol vykonali v roce 1843 John Ball (Anglie), Wilhelm Richter, Carl Ritter, neznámý maďarský malíř a tři horští vůdci z polského Jurgova. Vylezli Suchým žľabem na Ľadovou štrbinu a na vrchol. Dnes je to tzv. normální cesta obtížnosti I.

Významný výstup vede po severní hřebeni přes Ľadovou priehybu a ostrý Ľadový koň na vrchol. Je to oblíbená cesta horských vůdců obtížnosti II.

Populární výstup středem východní stěny poprvé otevřeli Alfréd Grósz a Julius Lingsch 29. července 1923. Obtížnost je III.

Oblíbený Brnčalův pilíř poprvé vylezli Albert Brnčal a R. Horníček 7. září 1946 v obtížnosti V.

Galerie
  • Vzadu Ľadový štít z Kolového štítu, zprava lesklé plotny „Koňa“.
  • Ľadový a Malý Ľadový štít ze severovýchodu.
  • Prostredný hrot a Ľadové štíty.

Odkazy

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.