Thea Červenková

Thea Červenková, či Tea Červenková, křtěná Terezie (17. května 1878 Praha[1][p 1], – 1961 či 1957, São Paulo), byla druhá česká filmová režisérka (po Olze Rautenkranzové, 1891–??),[2] scenáristka, žurnalistka a spisovatelka (zejména autorka divadelních her).

Thea Červenková
Rodné jménoTerezie Červenková
Narození27. května 1878
Praha
Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí1961 (ve věku 82–83 let)
São Paulo
Brazílie Brazílie
Povoláníherečka, spisovatelka, filmová režisérka, filmová herečka, filmová dokumentaristka, filmová kritička, novinářka, dramatička, filmová producentka, scenáristka a překladatelka
Aktivní roky1914–1923
ZaměstnavateléFilmový ústav (1918–1923)
Pragafilm
Sascha-Film
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Život

Mládí

Narodila se v rodině pražského řezníka na Klicperově (Záhřebské) ulici č. 634/13 v Praze na Vinohradech Václava Červenky (1845–??) a jeho manželky Žofie, rozené Barochovské (1848–1915).[3] Měla bratra Václava.[4] Vzdělání údajně získávala i v cizině, mj. ve Vídni u režiséra Maxe Reinhardta.[5][p 2]

Používaná jména a příjmení

V letech 1910–1913 byla v policejních přihláškách zapsána jako Terezie Císařová-Dvorská (rozená Červenková, dramatická umělkyně), vždy však byla přihlášena sama, bez manžela. Manželem byl Antonín Císař, továrník.[6] Měli syna Václava Císařa (narozen 1900). Záznamy o jejím sňatku se prozatím nepodařilo dohledat. Manželství bylo rozvedeno v roce 1901. V letech 1913–1914 se v tisku podepisovala též jako Tea Červenková-Dvorská.

Veřejně známá byla jako Tea (Thea) Červenková.

Žurnalistka, dramatička a divadelní režisérka

Začátky ve filmu

Ve filmu se údajně[zdroj?] angažovala již v roce 1914, kdy se měla podílet na natáčení snímku Láska a dřeváky, jako jeho autor je uváděn pouze Josef Brabec.[12]

V roce 1916 ji tisk uvedl jako autorku myšlenky, podle které by cizina měla být seznamována s díly české literatury prostřednictvím filmu (tuto myšlenku realizovala např. v roce 1921 filmem Babička).[13] Prokazatelné počátky filmové práce Tey Červenkové se řadí do roku 1918.

Byl první máj (film)

Natočením tohoto filmu společně s kameramanem Josefem Brabcem pro Slaviafilm se v roce 1919 stala druhou českou filmovou režisérkou. Do jednoduchého děje o mladíkovi snícím před schůzkou s milou se jí podařilo angažovat pozdějšího významného režiséra Svatopluka Innemanna, jeho matku, operní zpěvačku Ludmilu Innemannovou a známého komika Josefa Švába-Malostranského.

Půjčovna filmů Slavia (Slaviafilm)

V červnu 1918 založila Tea Červenková spolu s kinooperátorem Josefem Brabcem, který se stal technickým ředitelem, kinematografickou společnost Slavia (též Slaviafilm). Červenková se věnovala umělecké stránce.[14] Ve Slavii měly vzniknout první pokusné filmy Náměsíčník a Monarchistické spiknutí v Praze. Slavia se nevyhnula politickým potížím. V roce 1918, kdy Červenková natáčela na pražském Staroměstském náměstí převratové události, upadla v podezření, že chtěla aranžovat scény, které by Čechy ostouzely a předat je rakouským společnostem. Červenková tento úmysl popřela. (Snímek se nedochoval.) V říjnu 1918 společnost prodala.[15]

Výrobna filmů Filmový ústav

Poté, co se Slavia stala výhradně filmovu půjčovnou, provozovala letech 1920 až 1923, společně s Janem Brabcem, ve svém rodném domě na Vinohradech vlastní výrobní firmu Filmový ústav, která zahrnovala výrobnu, malý filmový ateliér a laboratoř. Tam mezi jiným poprvé zfilmovala novelu Boženy Němcové Babička (1921).

Ve Filmovém ústavu debutovali i režisér Václav Wasserman (Kam s ním, 1922) a z jeho produkce vzešly i dokumentární a kulturní snímky (např. o Karlu Havlíčku Borovském). Realizovaná filmografie Tey Červenkové je uvedena níže, nerealizovaným snímkem byla Pohorská vesnice.

Další osudy

Činnost Filmového ústavu skončila v roce 1923, když opustila Československo. O jejím dalším životě nejsou prozatím dohledány spolehlivé zdroje; literatura uvádí bez dalších podrobností a zdrojů jako místo jejího pobytu a úmrtí Brazílii.[p 3] Národní politika (do které přispívala v době svého pobytu v Praze) uveřejnila v roce 1929 fejeton podepsaný T. Červenková s označením místa a času vzniku prosinec 1928 Rio de Janeiro, což potvrzuje její pobyt v Latinské Americe.[16]

Angažovanost v jiných oblastech
  • Tea Červenková byla náhradnicí výboru Svérázu (Hospodářské družstvo pro svéráz krojový a bytový)[17]
  • V listopadu 1914 podepsala (podpis T. Červenková-Dvorská) spolu s předními osobnostmi jako T. G. Masaryk, Ladislav Šaloun, Josef Thomayer, František Úprka a dalšími výzvu k podpoře fondu ve prospěch českých literátů, žurnalistů a výtvarníků.[18]
  • Politicky se za česká práva angažovala v květnu 1917, když připojila svůj podpis[19] pod tzv. Projev českého spisovatelstva[20] (též Manifest českých spisovatelů).[p 4]
  • Působila i jako filmová teoretička a kritička. Své články v letech 1919–1920 uveřejňovala v časopise Československý film[21]

Filmografie

Odborníci poukazují na technické nedostatky filmového díla Tey Červenkové, ale současně konstatují, že adaptacemi klasických děl české literatury si kladla vyšší cíle.[5]

Režie
  • Byl první máj (1919)
  • Zloděj (1919, též role služebné)
  • Babička (1921)
  • Košile šťastného člověka (1921)
  • Křest sv. Vladimíra (1921)
  • Ty petřínské stráně (1922, námět Jaroslav Kvapil, jiný název Bludička)
  • Paličova dcera (1923, podle hry Josefa Kajetána Tyla)

Scénář
  • Lásko třikrát svatá (1918)
  • Ada se učí jezdit (1919)
  • Byl první máj (1919)
  • Babička (1921)
  • Ty petřínské stráně (1922)
  • Paličova dcera (1923)

Námět
  • Ada se učí jezdit (1919)
  • Byl první máj (1919)
  • Zloděj (1919)
  • Košile šťastného člověka (1921)

Herečka
  • Zloděj (1919, služebná)

Zajímavost

Ve filmu Křest svatého Vladimíra (podle Karla Havlíčka Borovského, režie Tea Červenková, 1921) se poprvé před kamerou objevil František Smolík.[5]

Odkazy

Poznámky
  1. Dle zápisu v matrice ŠT N31 • 1875-1878, fol. 237 se Terezie Červenková narodila 17. května 1878 na Novém Městě pražském v domě č.p.687
  2. Literatura k tomuto tvrzení zdroj neuvádí, o možné pravdivosti nasvědčuje zmínka v Národní politice 18. 1. 1915 „...bylo viděti, že je žačkou Reinhardtovou“.
  3. Pravděpodobně se uchýlila ke svému bratrovi v Brazílii, kde nakonec v São Paulu ve věku 79 let v roce 1961 zemřela; přesné datum úmrtí ale není známo a dle některých pramenů k němu mohlo dojít už v roce 1957.
  4. V tomto manifestu se čeští spisovatelé, vedení Aloisem Jiráskem, obrátili na české poslance rakouské říšské rady s požadavkem ve jménu národa „...jenž sám promluviti nemůže...“, aby se zastali českých práv a požadavků a pokud tak neučiní, aby se raději vzdali svých mandátů.

Reference
  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost při kostele sv. Štěpán na Novém Městě pražském
  2. Národní filmový archiv: Olga Rautenkranzová
  3. Archivní katalog. katalog.ahmp.cz [online]. [cit. 2021-07-30]. Dostupné online.
  4. úmrtní oznámení Žofie Červenkové. Národní listy. 14. 4. 1915, s. 6. Dostupné online.
  5. BARTOŠEK, Luboš. Náš film. první. vyd. Praha: Mladá fronta, 1985. S. 62.
  6. Policejni prihlasky. digi.nacr.cz [online]. [cit. 2021-07-30]. Dostupné online.
  7. např. Tea Červenková: Karla Klostermanna „Žichovičtí půlpáni“. Český denník. 7. 6. 194, s. 1. Dostupné online.
  8. např. Tea Červenková: Malostranská pohádka. Národní politika. 16. 6. 1915, s. 3. Dostupné online.
  9. Poznámky literární (recenze knihy). Lidové noviny. 25. 1. 1918, s. 1.
  10. Divadlo a hudba/Hřích paní Hýrové. Národní politika. 18. 1. 1915, s. 6. Dostupné online.
  11. Divadlo a umění/Požár továrny. Národní listy. 17. 9. 1916, s. 6. Dostupné online.
  12. Filmová databáze FDb.cz: Láska a dřeváky
  13. Literatura/České romány ve filmech. Našinec. 3. 7. 1916, s. 4.
  14. Nová česká filmová společnost. Domov. 19. 9. 1918, s. 4. Dostupné online.
  15. POLÁK, Ivan. Nejistá sezona: Slaviafilm napříč obdobím němého film. Brno, 2016. Bakalářská diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Michal Večeřa. Dostupné online.
  16. President Hoover v Rio. Národní politika. 16. 1. 1929, s. 1. Dostupné online.
  17. Valná hromada Svérázu. Ženský svět. 25. 4. 1918, s. 31–32. Dostupné online.
  18. Pomocná činnost. Lidové noviny. 8. 11. 1914, s. 2. Dostupné online.
  19. Osvědčení souhlasu s národním projevem českého spisovatelstva. Národní politika. 30. 5. 1917, s. 5. Dostupné online.
  20. Appel spisovatelů na české poslance rakouské říšské rady. Národní listy. 14. 5. 1927, s. 1. Dostupné online.
  21. Jindřiška Bláhová: Thea Červenková (anglicky)

Literatura

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.