Matrix

V 21. století byla sestrojena první umělá inteligence. Zpočátku žili lidé s roboty v míru, avšak jak začala válka (někdy v roce 2090), tak lidé nechali zčernat nebe, aby roboti neměli zdroj energie. Ti si však zdroj našli v podobě transportu biologické elektřiny z živých lidí do svých baterií a Města strojů. Tedy roboti si doslova pěstují lidi. K zastírání skutečnosti slouží program virtuální reality Matrix, který byl původně vymyšlen jako svět, kde na nikom nebylo pácháno příkoří. V údajném roce 2199 je v provozu už jeho šestá verze. Poslední zbytky svobodných lidí se usadily v městě Siónu u zemského jádra.

Poté, co lidé nechali zčernat nebe, čímž znemožnili sluneční reakce na zemi, tak roboti vyhnali člověka z povrchu zemského a bývalá velkoměsta začala chátrat. Roboti se stali pány tvorstva. Je zde také hodně scén, kdy vznášedlo letí starým kanalizačním systémem o průměru asi patnáct metrů. Tyto stoky vedoucí vodorovně i svisle jsou spojnicemi mezi nehostinným, temně pustým zemským povrchem (s Městem strojů) a pohostinnou poslední základnou lidstva, městem Siónem.

Toto podzemní město je největším lidským městem a ukrývají se zde poslední zbytky kdysi většinou svobodného lidstva. Je vykutáno několik desítek kilometrů pod zemí a tak se zde stále drží teplo od zemského jádra. Město se skládá z několika částí: Chrámu, Doků, velitelství, poradního sálu, několika moderních samostřílen a také Technického podlaží.

Dle lidí byl Sion vybudován krátce po propuknutí války, v níž stroje razantně vyhrávaly, a to jako prostředek poslední záchrany civilizace před mechanizovanou hrozbou. Avšak dle Architekta z druhého dílu je to trochu komplikovanější; Sion je jen součástí Primárního programu – programu důležitého pro samotný chod Matrixu. Jednou za nějaký čas dojde k opakování pravidelného cyklu – stroje zcela vyhladí celý Sion, přičemž Vyvolený (anomální program na základě neodstranitelné nerovnice) později odpojí několik lidí (16 žen a 7 mužů) z Matrixu, kteří Sion opět obnoví, a to aniž by jakkoliv věděli o předchozích vyhlazovacích cyklech. Takto se celý cyklus pravidelně opakuje, bez nějž by Matrix nefungoval (Sion slouží jako útočiště pro ty, jejichž mozky se napojení na Matrix brání, tedy hrozba pro samotný chod Matrixu. Sice tito lidé tvoří jen 1 %, nicméně stále pro stroje a jejich propracovaný systém tvoří hrozbu).

Je to velká, klenutá, krápníková jeskyně, ve které žhnou nepřetržitě pochodně, které ji zahřívají. Vstup do Chrámu vypadá poněkud goticky, i když tuto gotiku hyzdí kabely (všudypřítomné). Jsou zde prováděny modlitby, bývají zde taneční zábavy a lid se zde schovává v případě nebezpečí i jindy.

Zde parkují lodě (elektrovznášedla), vjíždí se sem mohutnými bránami, jsou tady také řídící věže, virtuální dispečinky a automatické samopalné věže. Aby toho nebylo málo, tak zde jsou i některá velitelství a stávají zde mechové. V docích je také velké množství kolejí.

Jako jediná místnost zde nemá prakticky žádné kabely. Je to klenutý dóm, něco mezi americkým Kapitolem, barokními katedrálami a klasicistními budovami, avšak notně šedivější. Zasedá zde rada a také zástupci stavů.

Je to soubor podlaží, s velkou kruhovou dírou uprostřed. V některých patrech jsou byty, někde zase výroba potravin. Osvěcují je staré velké trojžárovky, které se na noc zhasínají a za ně nastupují úsporná modrá světla, která dělají 3D efekt noční oblohy. Aby se však mohli lidé dopravit mezi podlažími, slouží jim k tomu několik výtahů.

Technické podlaží je ze všech nejznámější především proto, že se zde nacházejí zařízení na podporu života, například k recyklaci vody a výrobě elektřiny z tepla. Jinak je víceméně bez dozoru.

V první scéně vidíme na černé obrazovce zelený blikající kurzor. V této první metafoře je skryt nejhlubší význam celého filmu – živoucí stroj, dualita mezi člověkem a umělou inteligencí. Ve scénáři z roku 1996 přirovnávají Wachowští onen blikající kurzor k bijícímu srdci.

Zrcadla se ve filmu objevují velmi často: odlesk červené a modré pilulky v Morpheových brýlích, chycení Nea je sledováno zpětným zrcátkem na Trinitině motorce, odraz zakolísá, když je lžíce ohýbána, odraz prolétající helikoptéry na mrakodrapu. Film také často zmiňuje Alenku v říši divů, jejíž pokračování nese název Alenka v zemi za zrcadlem (Through the Looking-Glass). Například text Alenky v říši divů začíná tím, že Alenka pronásleduje bílého králíka a spadne do králičí nory, kterou se dostane do říše divů, podobně v jedné z úvodních scén Matrixu je Neo vyzván nápisem na počítači, aby následoval bílého králíka.

Hudební skladatel Don Davis se také zaměřil na tento motiv reflexe, když tvořil soundtrack. Pracoval se sekcemi orchestru a pokoušel se zakomponovat protichůdné prvky. Použil orchestr a symfonii k reprezentaci lidí a syntetizéry pro stroje.

V celé sérii Matrix jména často souvisejí s významem postav v ději

• Neo znamená nový a je to zároveň anagram od One čili Vyvolený. Toto slovo se skládá ze tří znaků, stejně jako celé jméno ze tří slov. Trojka nese plno různých významů skrz celý příběh. Jedna dělená třemi se rovná 0,33 až do nekonečna. Tato operace nemůže být udělána stroji bez umělého zastavení nebo zaokrouhlení. Poukazuje se také na fakt, že je zároveň Neo a zároveň zkáza Matrixu. Jeho celé jméno Thomas A. Anderson má spousty dalších náboženských, filozofických a jiných významů.
• Trinity znamená svatá trojice.
• Morpheus v řečtině znamená ten, co se hýbe, mění tvar. Také je to řecký bůh snění a snů. To on Nea probudí.
• Cypher se od zbytku posádky podstatně liší v několika směrech. Když Morpheus představoval nového společníka, byl jediný, kdo promluvil. Jeho jméno vychází ze jména Lucifer, Satan. Jeho jméno také znamená Jidáš. Zradí své přátele a většinu zabije. V angličtině se slovy cypher rovněž označuje „šifra“, což reflektuje fakt, že Cypher po celou dobu příběhu skrývá svůj skutečný záměr.
• Smith, Jones a Brown jsou nejčastější americká příjmení, což poukazuje na bezidentickou povahu agentů.

K těmto i k mnohým dalším jménům existuje řada dalších výkladů.

Při budování kulis pro scény uvnitř Matrixu bylo použito určitých vzorců a osnov, aby byla navozena atmosféra odtažité a chladné vypočítavosti tohoto umělého světa. Ve scénách reálného světa je kladen důraz na modré odstíny, kdežto v Matrixu na zelenou, barvu stékajícího kódu Matrixu. Zelená byla použita záměrně, aby podtrhovala spojitost této barvy a počítačů, díky starým monochromatickým monitorům. Také při použití zvláštních efektů se scény z reálného světa točily na modrém pozadí a ty z Matrixu na zeleném.

Kabeláž v Nabuchadnezzaru má červenou a modrou barvu, aby připomínala schematické zobrazení krevního oběhu. Dává se tak najevo, že loď je žijící věc, což dává posádce šanci na přežití. Potřebuje ale také milující péči od všech jejích členů, takže ji neustále opravují, čistí a starají se o ni, což připomíná symbiotický vztah mezi dvěma entitami. Jedna nemůže žít bez druhé, typické pro Matrix.

• Filosofie
  • Platón
  • Jean Baudrillard
  • Indická filosofie
• Kyberpunk
  • Neuromancer
• Anime
  • Ghost in the Shell
• Kung-fu
• Matrix recesed – knižní parodie z roku 2004
• Matrix - Mýtus o naší době - Úděl vyvoleného – filosofický průvodce Matrixem, založený na předpokladu: co když je celý film naprosto pravdivý? 2003

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Matrix na Wikimedia Commons
• Téma Matrix ve Wikicitátech (anglicky)

• Matrix v Česko-Slovenské filmové databázi
• Matrix ve Filmové databázi
• Matrix na SMS.cz

• Neoficiální scénář
• Matrix v Internet Movie Database (anglicky)