Textilní továrna Grohmann a spol.

Karel Grohmann v roce 1867 založil továrnu na výrobu drátu, řetězů a hřebíků ve Vrbně s pobočkou v Markvarticích. V polovině 19. století přestavěl mlýn v Markvarticích na drátovnu a řetězárnu. V roce 1898 byla přeložena železářská výroba z Markvartic do Bohumína a v roce 1900 objekt zakoupil Emil Grohmann a přestavěl jej na výrobu nití (kolem roku 1910). K pohonu strojního zařízení byla využívána řeka Opava, na jejímž toku ve dvacátých létech 20. století na 12km úseku pracovaly tři turbíny s elektrickými alternátory. Markvartická turbína měla nejvyšší spád 10,4 m, dávala výkon 84 kW při spotřebě 1,43 m³/s. Přebytek elektřiny sloužil k osvětlení domácností blízkých vesnic.[2][3]

V roce 1948 po znárodnění byla přestavěna na skárnu bavlny. Od roku 1951 byla vlastněna firmou Olomoucký velkoobchod. Vodní elektrárna fungovala až do roku 1964.[4] Bývalé vodní dílo bylo přestavěno firmou GEEN Holding a.s. na malou vodní elektrárnu v blízkosti strojovny mlýna v říčním km 98,550. Z původních objektů je využit jez a odběrný objekt. Nová elektrárna v roce 2017 měla spád 14,5 m a výkon 200 kW.[5]

Továrna je zděná stavba členěná na jedno- a dvoupodlažní části na členitém osově symetrickém podélném půdorysu, krytá sedlovými střechami. Hlavní dvoupodlažní budova má v ose průčelí rizalit s hlavním vchodem a po stranách dvě jednopodlažní křídla, kde byly pomocné provozy a sklady. V přízemí je použit železobeton, v patře litinové sloupy. Fasáda je omítaná, členěná římsou a lizénami, které vytvářejí pole, v nichž jsou vždy dvě okna se společným segmentovým záklenkem. Budova strojovny turbíny (zbouraná) se nacházela v ose jihozápadní podélné strany, ke které byla přiváděna voda náhonem ze svahu nad objektem.[6]