Textilní beton

Textilní beton je kompozit sestávající z cementové matrice vyztužené plošnou anorganickou textilií. [1]

Materiálové složení

  • Matrice sestává z jemného betonu (přesně malty) s max. veliostí zrna cca 1 mm a zpravidla s obsahem vysokopecního pucolánového cementu. Chemické složení matrice musí být přizpůsobeno vlastnostem textilie.
  • Jako výztuž jsou vhodné textilní materiály s patřičnou pevností a vysokým modulem elasticity. Těmto požadavkům vyhovují nejlépe vlákna z alkalirezistentního skla (ekonomičtější varianta) a z uhlíku (vyšší pevnost).

Filamenty (vlákna) nebo rovingy (svazky obsahující několik set až několik tisíc vláken) z těchto materiálů se zpracovávají na plošné nebo prostorové textilie s mřížkovitou strukturou. Mřížky mají být 3-4 x větší než rozměry zrnek v matrici. Nejčastěji se používají tkaniny v perlinkové vazbě nebo osnovní pleteniny (případně distanční), známé jsou také proplétané rohože.

  • Pro zlepšení únosnosti výztuže (ovšem na úkor její flexibility) se textile impregnují vhodným polymerem. Povrstvování (až 20 % objemu) se provádí na hotových textiliích a nebo na strojích s patřičným zařízením během výroby textilie.
Lávka pro pěší z textilního betonu v německém Lautlingenu (2010)

Příklad složení textilního betonu (v objemových %) :

Materiál %
textilie5
písek40
voda17
cement24
pucolán13
tekutina1

Vlastnosti textilního betonu.

S pomocí textilní výztuže se dá podstatně zvýšit nosnost betonových konstrukcí, jejich duktilita a současně snížit šířky a rozestupy trhlin v betonu. Zároveň je pro textilie oproti železobetonu zapotřebí mnohem menší krycí vrstva. Pevnost v tahu je při praktických stupních vyztužení v porovnání s prostým betonem přibližně pětinásobná. [2]

Betonové dílce s dostatečnou nosností se dají např. zhotovit se 4-6 vrstvami textilní výztuže v celkové tloušťce 2 cm. [3]

Předchůdcem textilního betonu byl tzv. vláknový beton, který je vyztužen neuspořádanými krátkými vlákny. Tyto výztuže umožňují jen snížení tvorby trhlin a zvýšení odporu proti tlaku a oděru. Nosnost betonu není příměsí krátkých vláken ovlivněna.

Použití textilního betonu

Začátky praktického použití jsou známé z prvních let 21. století. [4]

Přes jednoznačné technické a výrobně technologické přednosti se dosud (do roku 2012) použití nosných dílů z textilního betonu omezovalo jen na jednotlivé projekty. [5] V širším rozsahu se počítá s uplatněním na fasády, balkony a vyzdívky pecí. Rozšíření brání především nedostatečné zkušenosti s dlouhodobým praktickým použitím. Protože se dosud neprosadila sériová výroba, jsou produkty z textilního betonu poměrně drahé.

Reference

Literatura

  • Denninger: Lexikon Technische Textilien, Deutscher Fachverlag Frankfurt/Main 2009, ISBN 978-3-86641-093-0, str. 405 a 416-417
  • Chokri Cherif: Textile Werkstoffe für den Leichtbau, Springer-Verlag Berlin Heidelberg 2011, ISBN 978-3-642-17991-4, str. 666-675
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.