Teodor Romža

V roce 1930 skončil gymnázium v ​ Chustu a téhož roku jej vladyka Peter Gebej poslal studovat do Říma na Papežskou gregoriánskou univerzitu. Během svého pobytu v Římě bydlel v Papežském ruském kolegiu (Russicum). Za kněze byl vysvěcen 25. prosince 1936. Vysvětil ho Alexander Evreinov (ruský biskup) v chrámu sv. Antonína Velikého. Po návratu do vlasti a absolvování povinné vojenské služby působil jako kněz. V roce 1938 byl jmenován spirituálem a profesorem filozofie v semináři v Užhorodě.

Dne 24. září 1944 se v užhorodské katedrále konala jeho biskupské svěcení. Brzy poté Podkarpatská Rus připadla Sovětskému svazu. Po obsazení Podkarpatské Rusi sovětským vojskem začal stalinistický režim utlačovat věřící v této oblasti. Romža aktivně podporoval věřící a pro režim se stal nežádoucím. Dne 27. října 1947 byl na něj spáchán atentát, který vypadal jako dopravní nehoda. Teodor Romža sice tento útok přežil, ale v nemocnici byl zavražděn agentkou sovětské tajné služby podáním smrtící injekce. Zemřel v noci z 31. října na 1. listopadu 1947. Stal se tak prvním novodobým mučedníkem z území bývalého Československa[1].

Blahořečen byl 27. června 2001 sv. Janem Pavlem II. ve Lvově.

Po rozházení a zneuctění pozůstatků za vlády komunistů byly jeho ostatky poslány na expertízu do Budapešti. V roce 2003 (28. června) byly slavnostně přes Máriapócs a Sobrance přeneseny do Užhorodu, kde jsou uloženy v katedrálním chrámu Povýšení svatého Kříže.

Svátek blahoslaveného Teodora, biskupa mukačevského je 31. října.[2] (Svátek v roce 2008 přesunut z pastoračních důvodů z původního 1. listopadu s dovolením Svatého stolce, na žádost mukačevského biskupa Mons. Milana Šášika CM). Přenesení ostatků bl. Teodora se slaví 28. června.