Tekoma

Tekoma[1] (Tecoma), česky též protiha, je rod dřevin z čeledi trubačovité (Bignoniaceae). Jsou to keře a nevelké stromy obvykle se zpeřenými listy a nápadnými žlutými až červenými květy. Rod zahrnuje 8 druhů a je rozšířen v Americe od jižních oblastí USA po Argentinu. Některé druhy jsou pěstovány v tropech a subtropech jako okrasné dřeviny, zejména tekoma vzpřímená. Je často pěstována i ve Středomoří.

Tekoma
Tecoma 'Flaming Belles'
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádhluchavkotvaré (Lamiales)
Čeleďtrubačovité (Bignoniaceae)
Rodtekoma (Tecoma)
Juss., 1838
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Tekoma vzpřímená

Popis

Tekomy jsou keře a malé stromy. Listy jsou lichozpeřené nebo výjimečně jednoduché (Tecoma castanifolia), lístky jsou na okraji pilovité. Květenství jsou vrcholové hrozny nebo laty. Kalich je zvonkovitý, s trojúhelníkovitými cípy. Koruna je zvonkovitě až trubkovitě nálevkovitá, nejčastěji žlutá, oranžová nebo červená, mimo okrajů laloků většinou lysá. Tyčinky nevyčnívají z květů. Semeník je podlouhlý. Tobolky jsou dlouhé a úzké, lehce smáčknuté, hladké. Pukají 2 podélnými, lehce kožovitými chlopněmi. Semena jsou podlouhlá, se 2 širokými blanitými křídly.[2][3]

Rozšíření

Rod tekoma zahrnuje 8 druhů.[4][5] Je rozšířen v tropické a subtropické Americe. Největší areál rozšíření má tekoma vzpřímená (Tecoma stans), která se vyskytuje od Arizony, Texasu a Floridy až po Argentinu. V Jižní Americe tekomy rostou zejména v suchých vnitřních andských údolích a podél Karibského pobřeží.[6][7]

Ekologické interakce

Květy tekom navštěvují kolibříci a různý hmyz, zejména včely.[8][9][10]

Taxonomie

Rod Tecoma je v rámci čeledi trubačovité řazen do tribu Tecomeae. Někdy je do něj vřazován africký rod Tecomaria, zahrnující 2 druhy. Ve fylogenetické studii z roku 2009 se však zjistilo, že rod Tecomaria je příbuznější rodu Podranea a taxon Tecoma v takovém pojetí není monofyletický.[5][4]

Zástupci

Význam

Tekoma vzpřímená (Tecoma stans) je pěstována jako okrasná dřevina v tropech a subtropech celého světa. Často je vysazována i ve Středomoří.[11] Rostlina má též využití v medicíně při cukrovce a bolestech žaludku, silný odvar z listů a kůry se používá jako diuretikum, při léčbě syfilis a proti střevním parazitům.[9] Z listů se vyrábí přírodní insekticid proti housenkám.[zdroj?!] Z dalších druhů je pěstována např. Tecoma castanifolia se žlutými květy a jednoduchými listy a hybridní Tecoma x smithii, kříženec tekomy vzpřímené a tekomárie kapské.[3]

Odkazy

Reference

  1. SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3. (česky)
  2. STANDLEY, Paul C.; STEYERMARK, Julian A. Flora of Guatemala X. [s.l.]: Chicago Natural History Museum, 1974. (anglicky)
  3. LLAMAS, Kirsten Albrecht. Tropical Flowering Plants. Cambridge: Timber Press, 2003. Dostupné online. ISBN 0-88192-585-3. (anglicky)
  4. The Plant List [online]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-05-23. (anglicky)
  5. OLMSTEAD, Richard G. et al. A molecular phylogeny and classification of Bignoniaceae. American Journal of Botany. 2009, čís. 96(9). Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-08-07. Archivováno 7. 8. 2011 na Wayback Machine
  6. GRANDTNER, M.M.; CHEVRETTE, Julien. Dictionary of trees. Volume 2. South America. [s.l.]: Elsevier, 2014. ISBN 978-0-12-396490-8. (anglicky)
  7. GENTRY, A.H. Wooden Plants of Northwest South America. Chicago: The Univ. of Chicago Press, 1996. ISBN 0226289435. (anglicky)
  8. WOJCIK, Victoria. Resource abundance and distribution drive bee visitation within developing tropical urban landscapes. Journal of Pollination Ecology. 2011, čís. 4(7). Dostupné online.
  9. ORWA, et al. Agroforestry Database: Tecoma stans [online]. 2004. Dostupné online. (anglicky)
  10. BROWN, Stephen H. Tecoma stans var. stans [online]. University of Florida, 2014. Dostupné online. (anglicky)
  11. ZELENÝ, Václav. Rostliny Středozemí. Praha: Academia, 2005. ISBN 80-200-1224-9. (česky)

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.