Tatra 52

V roce 1926 Tatra uvedla na trh vůz střední třídy Tatra 30. Využíval páteřový rám s výkyvnými polonápravami vzadu, poháněl jej vzduchem chlazený plochý čtyřválec objemu 1680 cm³. V roce 1929 byl motor převrtán na zdvihový objem 1910 cm³, výkon vzrostl na 22 kW (30 k). Takto upravený mezityp dostal označení Tatra 30/52, do roku 1931 vzniklo asi 100 kusů.[1]

Dalším vývojem typu Tatra 30/52 vznikl vůz Tatra 52, představený roku 1931. Hlavní změnu tvořilo hydraulické ovládání bubnových brzd, nahrazující dosavadní mechanické pomocí lanka. Menšími úpravami prošla také karosérie. Automobilka vůz nabízela ve dvou rozvorech, 3170 mm nebo 2770 mm; převážná většina vyrobených vozů měla delší rozvor. Od roku 1935 se zvýšil výkon motoru na 23,5 kW (32 k). V květnu 1936 prodělal vůz facelift karoserie po vzoru typu Tatra 75. Dosavadní žehličkovou masku nahradila nová s vodorovnými štěrbinami, karoserie získala modernější oblejší tvary. Výroba vozu skončila v roce 1939. Vzniklo přibližně 1700 kusů, z toho dvě třetiny do roku 1933.[1]

Dvě třetiny všech vyrobených automobilů Tatra 52 nesly šestimístnou karosérii limuzína, stavěnou na dlouhém rozvoru. Kromě toho vznikaly také landaulety, sedany, kabriolety i dodávkové vozy nebo sanitky. Řadu vozů si zákazníci nechali zakázkově karosovat u předních českých karosářů, jako Sodomka, Bohemia nebo Petera. Desítky automobilů Tatra 52 zakoupila i státní správa a bezpečnostní složky.[1] Motory Tatra 52 využívaly i nákladní typy T43 a T72. Motory se vyráběly i po válce, sloužily pro pohon jeřábových nástaveb autojeřábů Tatra 111 a Tatra 138.[2]