Tvršice

Osídlení obce spadá až do doby kamenné. V blízkosti Tvršic bylo nalezeno množství prehistorických památek.

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1378, kdy zde kapitula kostela Všech Svatých na Pražském hradu vysadila zákupným právem pět lánů. Až do poloviny 18. století byla majetková držba ve vsi rozdrobena. V letech 1585–1587 patřil díl Tvršic nejbohatšímu českému velmoži Vilémovi z Rožmberka. Po roce 1628 zase získal Tvršice Pavel Michna z Vacínova, což byl po Valdštejnovi největší pobělohorský zbohatlík. V roce 1692 koupil panství Postoloprty, kam už trvale patřily i Tvršice, kníže Ferdinand Schwarzenberk. Už v roce 1787 se uvádí zdejší léčivý pramen, u nějž byla později postavena restaurace. V roce 1925 zde byla zřízena vodárna Ústředních elektráren, která dodávala vodu elektrárně v Ervěnicích.

V roce 1924 zde žilo 385 obyvatel, z toho 32 Čechů (8 %).

Vesnice se nachází na cestě ze Staňkovic do Rybňan nebo Selibic. Od Žatce je vzdálená vzdušnou čarou přibližně dva kilometry, po silnici asi 8 km. Nedaleko od vesnice teče řeka Ohře, jejíž slepé rameno sahá až k obci.

U železniční trati Žatec–Obrnice vyvěrá slabě kyselá minerální voda s obsahem 1060 mg·l⁻¹ oxidu uhličitého, vyšším obsahem železa (9,5 mg·l⁻¹) a celkovým obsahem rozpuštěných pevných látek 0,8 g·l⁻¹. Po stabilizaci železa má voda dobré chuťové vlastnosti. Podobné kyselky byly zjištěny také staršími vrty v nivě Ohře jižně od vesnice.[2] Pramen byl vyveden průzkumným geologickým vrtem V-2 v roce 1956. Vrt je 40 metrů hluboký. Do roku 1989 byl v péči Státní meliorační správy, která pověřovala údržbou jednotné zemědělské družstvo Staňkovice. Pak byl dlouho bezprizorní. Od roku 2018 jej udržuje obec Staňkovice. Vyčistila přilehlé pozemky a strouhy, upravila samotný pramen, nechala provést rozbor vody. Voda neobsahuje žádné bakterie ani dusičnany a dusitany. Přesto nemůže být označena za pitnou podle normy, protože má vysoký obsah železa a manganu a mírně překračuje další tři parametry pro pitnou vodu. Je zdravotně nezávadná, ale nevhodná k dlouhodobému pití. Doporučuje se jednorázové osvěžení přímo u pramene. Vysoký obsah železa způsobuje zakalení v láhvi už po 6–8 hodinách.^[zdroj?!]

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 385 obyvatel (z toho 195 mužů), z nichž bylo 32 Čechoslováků, 352 Němců a jeden cizinec. Kromě jednoho evangelíka a dvou lidí bez vyznání se hlásili k římskokatolické církvi.[3] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 448 obyvatel: padesát Čechoslováků, 396 Němců a dva cizince. V náboženské struktuře výrazně převažovali katolíci, ale sedm lidí se hlásilo k evangelickým církvím, sedm k církvi československé a dva byli bez vyznání.[4]

Kaple na návsi je zasvěcená Panně Marii Bolestné. Pochází z konce osmnáctého století a její interiér je sklenut plackovou klenbou. Sloup s křížkem na západním okraji vesnice je barokní z počátku osmnáctého století.[7]

Dopravní obslužnost je zajištěna pravidelnou autobusovou linkou Žatec–Louny. Na okraji vesnice vede též železniční trať železniční trať Žatec–Obrnice. Nádraží vybudované v roce 1977 bylo uzavřeno v roce 2005 a od té doby chátrá. Současně s tím byly uzavřeny dvě ze tří nádražních kolejí.

• 
  Tvršice pohled od řeky z cesty na Žatec v roce 2017
• 
  Průjezdní silnice
• 
  Barokní křížek při průjezdní silnici
• 
  Tvršice náves s kapličkou pohled od řeky v roce 2017
• 
  Kaple na návsi
• 
  Bývalá škola
• 
  Tvršice Pramen Kyselka po údržbě v červenci 2018

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Tvršice na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Tvršice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích