Tas z Boskovic
Tas z Boskovic (1430/1432?[1] – 25. srpna 1482 Vyškov) (Tas Černohorský z Boskovic, Protasius von Boskowitz) byl diplomat, šlechtic a roku 1457 se stal olomouckým biskupem.
Tas Černohorský z Boskovic | |
---|---|
Narození | 1430/1432? |
Úmrtí | 25. srpna 1482 (ve věku 35–36 let) Vyškov |
Příčina úmrtí | mor |
Místo pohřbení | Olomouc |
Povolání | katolický kněz |
Nábož. vyznání | katolická církev |
Rodiče | Beneš Černohorský z Boskovic |
Rod | Boskovicové |
Příbuzní | Perchta II. z Boskovic (sourozenec) |
Funkce | probošt (1453–1482) olomoucký biskup (1457–1482) diecézní biskup (od 1459) katolický biskup (od 1460) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Původ
Pocházel z černohorské větve starého moravského rodu pánů z Boskovic. Jeho otec byl podkomoří markrabství moravského Beneš Černohorský z Boskovic, který se roku 1451 odřekl kalicha.
Biskupská činnost
Tas se stal roku 1450 brněnským kanovníkem a roku 1457 byl zvolen za olomouckého biskupa. Po vysvěcení v roce 1459 a převzetí biskupského úřadu slíbil Tas z Černé Hory, že bude podporovat krále Jiřího z Poděbrad,[2] pokud se jeho činnost nebude příčit víře a církvi. V králových službách absolvoval řadu diplomatických jednání a vykonal několik poselství. Biskup Tas měl velké zásluhy o zvelebení školství na Moravě a také o založení tiskárny. V roce 1465 dal pořídit veškerý soupis biskupského zboží. V roce 1468 vykoupil ze zástavy hrad Mírov a o rok později dal zbudovat městský kostel ve Vyškově. Tamější hrad dal přestavět na renesanční zámek. Do zámecké zdi vyškovského zámku byl vsazen biskupův znak.
Česko-uherské války a podpora Jagellonců na český trůn
Když dal roku 1466 papež Pavel II. českého krále do klatby a začaly česko-uherské války, přešel biskup Tas na stranu uherského krále Matyáše Korvína a stál v pozadí za jeho volbou českým králem roku 1469. Jako plnomocník Matyáše Korvína jednal s posly Jiřího z Poděbrad. Jiří z Poděbrad se však dědických nároků na trůn vzdal a nabídl svoji korunu polským Jagelloncům. Biskup Tas z Boskovic následně vyjednával s polským králem Kazimírem IV. Jagellonským, stále ve prospěch Matyáše Korvína.[3] Po Poděbradově smrti (†1471) však Matyáše opustil a podporoval jagellonskou kandidaturu na trůn. Do Polska vedl poselstvo, které tam oznámilo Vladislavovu volbu. Za jeho přispění byla uzavřena 7. prosince 1478 Olomoucká smlouva.
Biskup a dobrodinec města Vyškova, jakožto i vyškovské farnosti, zemřel 25. srpna 1482 na morovou epidemii.
Odkazy
Reference
- http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php/BOSKOVIC_%C4%8CERNOHORSK%C3%9D_Tas_z_%3F1430/1432-25.8.1482
- Osobnosti Olomouckého kraje. 1. vydání. vyd. Olomouc: [s.n.], 2016. 414 s. ISBN 9788085037777, ISBN 8085037777. OCLC 965749064 S. 22.
- Protáz Černohorský z Boskovic | Arcidiecéze olomoucká. www.ado.cz [online]. [cit. 2018-11-24]. Dostupné online.
Literatura
- BUBEN, Milan M. Encyklopedie českých a moravských sídelních biskupů. Praha: Logik, 2000. ISBN 80-902811-0-9.
- VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 6. sešit : Boh-Bož. Praha: Libri, 2007. 109 s. ISBN 978-80-7277-239-1. S. 84–86.
- Čáda František, Zlomky ztraceného spisu olomouckého biskupa Tasa, Studie o rukopisech, 1973, s. 5-31.
- Kouřil Miloš, Diplomat a humanista. Tas Černohorský z Boskovic. In: Osobnosti moravských dějin (1). Brno, Matice moravská 2006, s. 155-162.
- Kdo byl kdo v našich dějinách do roku 1918 / (Pavel Augusta … et al.). 4. vyd. Praha: Libri, 1999. 571 s. ISBN 80-85983-94-X. S. 420.
- Fifková, Renáta a Holásek, Břetislav. Osobnosti Olomouckého kraje. Olomouc: Vlastivědné muzeum v Olomouci, 2016. ISBN 978-80-85037-77-7
- HORKY, Josef Edmund. Prothasius Bischof zu Olmütz und seine Neffen. Archiv für Geographie, Historie, Staats- und Kriegskunst. Wien: Anton Strantz, 1819, s. 170–172. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Tas Černohorský z Boskovic na Wikimedia Commons
- ŠMERAL, Jiří. BOSKOVIC ČERNOHORSKÝ Tas z ?1430/1432-25.8.1482 [online]. Biografický slovník [cit. 2019-03-08]. Dostupné online.
Předchůdce: Bohuslav ze Zvole |
biskup olomoucký 1457–1482 |
Nástupce: Jan XIV. Vitéz |