Tangara

Všechny druhy jsou z neotropických oblastí a většina z nich jsou poměrně rozšířené, většina má dle IUCN status málo dotčený, tedy nechráněný. Existují ale výjimky, jejich populace jsou nestabilní a ohrožené, takovým případem je například tangara zelenokápová (status zranitelný) nebo tangara Cabanisova (status ohrožený). Jejich oblíbeným stanovištěm jsou baldachýnové lesy, u některých výjimek jsou to ale i otevřená stanoviště. Nalézají se ve všech nadmořských výškách, ale nejčastěji je najdeme v andských subtropických a podhorských lesích Kolumbie, Ekvádoru a Peru.

Jsou to poměrně malí ptáci, délka jejich těla se pohybuje od 11,5 až do 15 cm. Obecně se o tomto rodu tvrdí, že zahrnuje i jedny z nejpestřejších a nejbarevnějších druhů ptáků na světě.

Samice obvykle samy staví dobře skrytá hnízda pohárovitého tvaru a kladou do nich většinou dvě až tři hnědá nebo fialově kropenatá vejce. Z nich se mláďata vylíhnou do dvou týdnů a v dalších 15 až 16 dnech se plně opeří. Oba rodiče krmí mladé hmyzem a ovocem. Dospělí se výjimečně živí hmyzem, který sbírají za letu z listů, ale běžně je hlavní složkou jejich potravy ovoce, které tvoří 53–86 % jejich jídelníčku.