Tadeáš Hájek z Hájku

Tadeáš Hájek z Hájku, latinským jménem Thaddaus Hagecius ab Hagez či Thaddeus Nemicus (1525, Praha?1. září 1600, Praha) byl český renesanční přírodovědec – astronom, matematik, alchymista a osobní lékař císaře Rudolfa II.

Tadeáš Hájek z Hájku
Narození1. prosince 1525
Praha
Úmrtí1. září 1600 (ve věku 74 let)
Praha
PracovištěUniverzita Karlova
RodičeŠimon Hájek
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Hájkova předmluva k herbáři, který přeložil

Život

Tadeáš Hájek byl synem Šimona Hájka (asi 14851551), potomka staré české rodiny. Roku 1554 jej Ferdinand I. povýšil do šlechtického stavu, Maxmilián II. jej roku 1571 pasoval na rytíře. Třikrát se oženil a měl tři syny a jednu dceru.

Hájek bydlel v dnes již zbořeném domě U zlatého koníčka v současnosti zvaném U červeného srdce.

Rudolf II. potřeboval na svém dvoře někoho, kdo by se stal arbitrem elegance a váženosti a kdo by podával reference, doporučení a také odmítnutí alchymistům, kteří pracovali v pražských laboratořích. Stal se jím Tadeáš Hájek. Jako ředitel alchymistických dílen musel čelit Hájek různým podvodníkům a starat se o správný chod práce. Mimo to také vědecky pracoval a napsal několik knih. Mezi ně hlavně patří spis „O kometách“.

Napsal ale také učené pojednání O pivu (De cerevisia eiusque conficiendi ratione), které vyšlo v roce 1554 a Hájek v něm dospěl k jedné z prvních teorií oxidace. Sepsal také spis Aphorismorum Metoposcopicorum libellus unus, ve kterém rozpracoval metoposkopii, metodu, jak věštit z lidských vrásek.

V letech 15481549 studoval medicínu a astronomii ve Vídni, magistrem umění se stal roku 1551. Roku 1554 studoval v Bologni medicínu, poté přešel do Milána, kde poslouchal přednášky Girolama Cardana. Záhy se však vrátil do Prahy. Na univerzitě přednášel matematiku a astronomii až do roku 1558. Později se věnoval lékařské praxi. Byl osobním lékařem císařů Maxmiliána II. a Rudolfa II. Na Hájkův popud byl do Prahy pozván Tycho Brahe, se kterým Hájka poutalo přátelství. Hájek byl ve vědecké korespondenci s předními evropskými učenci své doby.

V náboženském rozvrstvení tehdejší české společnosti náležel k rozhodným novoutrakvistům.[1] V roce 1575 byl členem komise pro přípravu České konfese.[2][3] Vystupoval též na obranu jednoty bratrské, i když jejím členem nebyl.[4][2]

Zemřel v Praze 1. září 1600 a byl pohřben v Betlémské kapli.[5]

Astronomie, matematika, lékařství a botanika

Hájek jako první uveřejnil v tisku způsob, jak určit polohu hvězd stanovením přesné doby jejich průchodu poledníkem. Je autorem řady astronomických a lékařských spisů. Do dějin české matematiky se vepsal svojí zahajovací univerzitní přednáškou, která vyšla pod názvem De laudibus geometriae (tj.: Řeč o chvále geometrie). Jedná se o první spis českého původu, který si všímá minulosti matematických věd v našich zemích. Vyměřil oblast kolem Prahy a je spoluautorem mapy z roku 1563, která se ale ztratila. V listopadu roku 1572 zaznamenal vznik nové hvězdy – supernovy SN 1572 v souhvězdí Kasiopeja. Svůj objev zaznamenal v spise Dialexis de novae et prius incognite stelae, němž také vysvětlil, že do té doby převládající z Aristotela vycházející představa o neměnnosti hvězdného nebe je chybná.

Působil též jako překladatel do češtiny, v roce 1562 přeložil několikasetstránkový Mattioliho herbář, který doplnil botanickými poznatky z Čech. Při této práci musel vytvořit zcela nové české názvosloví, které se z části používá ještě dnes. Překlad vyšel pod titulem Herbarz: ginak Bylinář welmi vžitečný a figůrami pieknymi y zřetedlnymi podlé praweho a yako ziwého zrostu bylin ozdobeny y také mnohymi a zkussenymi lékarzstwijmi rozhognieny gessto takowy nikdá w ziádnem yazyku prwé wydán nebyl, ve slově „figůrami“ tedy bylo použito kroužkované ů již o 9 let dříve, než ho ve své gramatice z roku 1571 doporučil Jan Blahoslav.

Tadeáš Hájek chemik a botanik

Když Hájek vydal Mattioliho herbář v češtině, rozšířil část zabývající se chmelem. Stýkal se se současnými sládky a získané vědomosti pak popsal v latinské publikaci "De cerevisia ejusque conficiendi ratione, natura, viribus et facultatibus" (O pivu, způsobech jeho přípravy, jeho podstatě, silách a účincích), kterou vydal v roce 1584 ve Frankfurtu nad Mohanem. Český překlad publikace vyšel například v pivovarském časopise Kvas v roce 1878. Hájek zde popisuje technologii výroby kvasu a piva. Nadčasově zabývá i problémy spojenými se zpracováním pivovarských odpadů a píše i o zdravotních účincích piva. Tato latinská publikace je bezesporu první publikací o pivu vydaná v Čechách a velmi pravděpodobně i první publikací svého druhu na světě.[6]

Zajímavosti

  • Jako osobní lékař císařů Maxmiliána II. a Rudolfa II. byl Rudolfem II. povýšen do šlechtického stavu.
  • Jméno Tadeáše z Hájku bylo umístěno pod okny Národního muzea v Praze spolu s mnoha dalšími, viz Dvaasedmdesát jmen české historie.
  • Po Hájkovi je pojmenován měsíční kráter Hagecius[7][8] a planetka 1995 Hajek.
  • Od roku 1566 působil jako vrchní lékař u císařského vojska bojujícího s Turky.
  • Seznámil se s významnými anglickými alchymisty – Johnem Deem a Edwardem Kelleym

Odkazy

Dialexis de novae et prius incognitae stellae inusitatae magnitudinis et splendidissimi luminis apparitione, et de eiusdem stellae vero loco constituendo, 1574

Reference

  1. HREJSA, Ferdinand. Česká konfesse, její vznik, podstata a děiny. V Praze: Nákladem České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1912. 817 s. cnb000594013. S. 63.
  2. FORST, Vladimír, ed. a kol. Lexikon české literatury: osobnosti, díla, instituce. 2, H-L. Svazek I, H-J. 1. vyd. Praha: Academia, 1993. 589 s. ISBN 80-200-0345-2. Kapitola „Tadeáš Hájek z Hájku", autor Jaroslav Kolár, s. 31.
  3. HREJSA, Ferdinand. Česká konfesse, její vznik, podstata a děiny. V Praze: Nákladem České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1912. 817 s. cnb000594013. S. 149.
  4. ČAPEK, Jan Blahoslav. Vývoj a význam Jednoty na poli kulturním. In: ŘÍČAN, Rudolf, et al. Jednota bratrská 1457-1957: sborník k pětistému výročí založení. Praha: Kalich, 1956. cnb000727994. S. 235.
  5. HLAVÁČEK, Petr, et al. Kacířská univerzita: osobnosti pražské utrakvistické univerzity 1417-1622. 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova ve vydavatelství Togga, spol. s r. o., 2013. 159 s. ISBN 978-80-7308-481-3. Kapitola „Tadeáš Hájek z Hájku", autorka Jaroslava Hausenblasová, s. 110.
  6. CHLÁDEK, Ladislav. Pivovarnictví. Praha 7, U Průhonu 22: Grada Publishing a.s., 2007. ISBN 978-80-247-1616-9. S. 171.
  7. RÜKL, Antonín. Atlas Měsíce. Praha: Aventinum, 1991. ISBN 80-85277-10-7. Kapitola Hagecius, s. 176/75.
  8. Crater Hagecius on Moon Gazetteer of Planetary Nomenclature, IAU, USGS (anglicky)

Literatura

  • FORST, Vladimír, a kol. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. 2/I. H-J. Praha: Academia, 1993. 589 s. ISBN 80-200-0468-8.
  • HLAVÁČEK, Petr, et al. Kacířská univerzita: osobnosti pražské utrakvistické univerzity 1417-1622. 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova ve vydavatelství Togga, spol. s r. o., 2013. 159 s. ISBN 978-80-7308-481-3. Kapitola „Tadeáš Hájek z Hájku", autorka Jaroslava Hausenblasová, s. 106–110.
  • SMOLÍK, Josef. Mathematikové v Čechách od založení university Pražské až do počátku tohoto století. Praha: vl.n., 1864. Dostupné online. - kapitola Tadeáš Hájek z Hájku, s. 57–77.
  • Zdeněk Horský: Koperník a České země – soubor studií o renesanční kosmologii a nové vědě, ISBN 978-80-87378-87-8

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.