Tachovský vrch

Vrch náleží do podokrsku Tachovská vrchovina okrsku Jestřebská kotlina, který je součástí podcelku Dokeská pahorkatina geomorfologického celku Ralská pahorkatina.[2]

Znělcový lom na Tachovském vrchu

Z geologického hlediska je lokalita, která je součástí České křídové pánve, ukázkou kontaktu třetihorního fonolitu s křídovým pískovcem.[4] Jedná se o izolovaný neovulkanický suk ve tvaru krátkého hřbetu, protaženého ve směru SV – JZ, který vznikl vypreparováním tělesa sodalitického fonolitu neboli znělce z koniackých vápnitých jílovců a prachovců a středoturonských křemenných pískovců. Na severovýchodě se nacházejí vrcholové skály, na příkřejších jihovýchodních svazích (40–50°) mrazové srázy a sruby s balvanovými haldami a proudy. Balvanové sutě se vyskytují také na mírnějších severozápadních svazích (20–30°). Pískovce při úpatí kopce jsou přikryty sutí. Vrch je zalesněný smíšeným jehličnato-listnatým porostem (smrk, borovice, javor).[5] Ze severozápadního svahu a z okrajů lomu jsou výhledy na Ralskou pahorkatinu, Máchovo jezero, část Kokořínska a Českého středohoří.[6]

Podstatná část vulkanitů byla z vrchu odtěžena rozsáhlým kamenolomem. Kopec, který býval nejvyšším bodem Jestřebské kotliny, tak jako významný krajinný prvek téměř zanikl (podobně, jako například nedaleký Maršovický vrch u obce Chlum). Kamenolom na Tachovském vrchu je jedním ze dvou desítek kamenolomů, provozovaných na území České republiky společností Eurovia Kamenolomy.[7] Vzhledem k tomu, že se jedná o unikátní geologickou lokalitu s ukázkou ložní žíly fonolitu, v jejímž nadloží se nacházejí křídové pískovce, je odborníky doporučováno, aby tato lokalita byla po ukončení těžby zachována v odkrytém stavu a zpřístupněna veřejnosti.[4]

Nejblíže je možno dojet automobilem do Tachova, poté pokračovat pěšky po zarůstající cestě kolem vrcholu. Cesta na vrchol je nebezpečná a vstup do kamenolomu je zakázán.[7]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Tachovský vrch na Wikimedia Commons