TJ Sokol České Budějovice

Podnět k založení spolku přišel v roce 1869 od JUDr. Antonína Špinara, který se o Sokol začal zajímat během svých studií v Praze. Českobudějovický Sokol se tak stal první jednotou založenou v jižních Čechách a spolu s jednotou vodňanskou byl v dané oblasti po 24 let jediný.[1]

Po řadě rozporů byla roku 1894 ve městě založena druhá jednota s názvem Sokol Tyrš, později pojmenovaná Sokol II. Obě organizace na sobě byly zcela nezávislé, s vlastním vedením, členy i majetkem. Pro svou činnost spolek koupil hostinec U Kotvy na Linecké třídě, přejmenovaný na Národní dům, a se starším Sokolem I se zase spojil až roku 1968, kdy krátce svitla naděje na obnovení činnosti Sokola.[1][2] V meziválečném období existovaly další lokální jednoty Sokol, např. v Suchém Vrbném, Mladém, Čtyřech Dvorech, Rožnově a Kněžských Dvorech.

V roce 1900 je založen samostatný ženský odbor, který se s mateřským spolkem spojil v roce 1924. Organizace se úspěšně rozvíjela, nicméně během 2. světové války a později komunistického režimu prošla těžkými obdobími, kdy byla její činnost omezována a nakonec zcela zrušena.[1]

V letech 1965—1971 byl na Sokolském ostrově vystavěn krytý plavecký stadion,[3] samozřejmě již nikoli v rámci Sokola.

Ve svobodnější době kolem Pražského jara se sice činnost organizace nepovedlo obnovit v plném rozsahu, nicméně v Budějovicích alespoň vznikla v rámci ČSTV sokolská jednota, která fungovala až do rozpadu socialistického bloku a tvořila základ Sokola ve městě obnoveného hned v únoru po Sametové revoluci.[1]

Dne 1. ledna 2005 vznikla Sokolská župa Jihočeská, jejíž součástí je i českobudějovická jednota. O rok později byla započata rekonstrukce technických sektorů a atletické dráhy stadionu. Slavnostního otevření se zúčastnila také Dana Zátopková. Následovaly projekty dostavby běžeckého koridoru, šaten a funkčního zázemí.[4]

Českobudějovická jednota ve městě nadále vlastní tři sokolovny a atletický stadion. K 1. lednu 2018 v ní bylo v místní jednotě registrováno 1614 členů. Od roku 2015 se účastní nově vyhlášené Noci sokoloven, zapojila se i do projektu ČOS 100 sokolských keší republice. V roce 2018 pokračovala jednání rekonstrukci tribuny na atletickém stadionu, jež je spolu se sokolovnou kulturní památkou České republiky.[5]

TJ Sokol České Budějovice nacvičil skladby pro XVI. všesokolský slet 2018. V roce 2018 pracovalo 20 sportovních oddílů včetně mj. atletického, oddílu badmintonu, korfbalu, horolezectví, nohejbalu, kulturistika, nebo frisbee, mezi bojovými sporty jsou to mj. oddíly karate a capoeiry, dále oddíl roztleskávaček, sportovního tance, historického a scénického šermu.[4]

Už na konci 19. století jednota provozovala u Předního mlýna sokolskou plovárnu, která má mj. pomoci financování výstavby sokolovny. Původně byla situována přímo do toku Vltavy, ale s vrůstajícím znečištěním řeky a po regulaci Vltavy z roku 1930 zanikla[6] a bylo přistoupeno k vybudování dvou oddělených betonových bazénů.[1] Větší z nich s rozměry 50 x 25 m byl v tehdejším Československu největším bazénem.[6]

Organizaci se v roce 1923[2] koupí a směnou podařilo získat Schnarcherův (Dominikánský)[7] ostrov, brzy poté přejmenovaný na ostrov Sokolský. O rok později je dokončen stadión, jehož slavnostního otevření se zúčastnil i prezident Tomáš Garrigue Masaryk, na následný Krajový slet sokolstva přijeli také zahraniční sokoli. Na stadiónu, který pojmul 16 000 diváků,[8] postupně vznikla řada sportovišť.[1]

Roku 1929 byly položeny čtyři základní kameny sokolovny přivezené ze čtyřech památných míst kraje. Druhá světová válka stavbu zkomplikovala nejen kvůli tomu, že byla činnost Sokola zakázána -- jednota přišla i o 550 000 Kč, které jí byly zabaveny, a odevzdat Deutscher Turnverbandu[8] musela i Sokolský ostrov. Zpět do rukou původního vlastníka se dostal až po 5. květnu 1945. Nejdříve bylo zapotřebí odstranit škody, a teprve od léta roku 1946 začaly probíhat dokončovací práce.[8]

Sokolovna byla slanostně otevřena v sobotu dne 14. června 1947, v neděli pak následoval Slet sokolské župy Husovy, zakončený od 20:00 hodin Prvním sokolským věnečkem v Sokolovně.[9]

V hlavní chodbě se nachází pamětní deska sokolům, kteří byli 9. května 1945 zastřeleni nacisty.

• 
  Setkání sokolů s T. G. Masarykem v roce 1924
• 
  Plán přízemí sokolovny z roku 1948
• 
  Stadión v roce 1924, v pozadí již zbořený hudební pavilón
• 
  Pohled na hlavní tribunu stadionu
• 
  Busta Miroslava Tyrše v kanceláři sokolovny
• 
  Pamětní deska zavražděným sokolům