Tři Trubky

Tři Trubky (německy Drei Röhren) je lovecký zámeček stojící na soutoku Třítrubeckého potoka a říčky Klabava. V jejímž údolí se nachází asi tři kilometry jihovýchodním směrem od Strašic[1] v Chráněné krajinné oblasti Brdy. V roce 2014 byl zámeček s přilehlými pozemky včetně nádrže a vodní elektrárny prohlášen kulturní památkou.[2][3] Do konce roku 2015 spadal do vojenského újezdu Brdy v okrese Příbram ve Středočeském kraji, od 1. ledna 2016 k obci Strašice v okrese Rokycany v Plzeňském kraji.

Tři Trubky
Základní informace
Slohromantický
ArchitektCamillo Sitte
Výstavba80. léta 19. století
StavebníkJeroným Colloredo-Mansfeld
Další majiteléColloredové
Současný majitelVojenské lesy a statky
Poloha
AdresaTři Trubky, Strašice, Česko Česko
Souřadnice49°42′17,38″ s. š., 13°47′25,63″ v. d.
Tři Trubky
Tři Trubky, Česko
Další informace
Rejstříkové číslo památky105459 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Polní maršál Walther von Brauchitsch na Třech trubkách
Situační náčrtek areálu Tři trubky

Název

Objekt se původně nazýval „Zámeček U Tří Trubek“ podle hájovny, která byla odsud vzdálena asi 2 kilometry. Někdy byl též nazýván „Amerika“ podle jiné hájovny, která se nalézala v údolí směrem k obci Strašice. Mezi 1. a 2. světovou válkou byl objekt označován jen jako „Lovecký zámeček“ případně s dovětkem „u Tří jelenů“.[1]

Historie

V letech 1888 až 1890[4][5] si jej nechal vystavět dobříšský kníže – hrabě Jeroným Colloredo-Mannsfeld [p 1], jemuž patřily zdejší lesy a jenž vlastnil tuto část Brd spolu s panstvími Dobříš a Zbiroh. Autorem projektu (návrhu) je vídeňský architekt Camillo Sitte, původem z Itálie. Stavbu zámečku v duchu pozdního romantismu, provedla vídeňská firma inženýra Kohla a účtovala si za ní 180 tisíc zlatých. Celý objekt byl určen k reprezentačním účelům, byl vybaven loveckými trofejemi, malbami a rytinami s loveckými výjevy, měl vlastní vodárnu a vodní elektrárnu. Okolní lesní přírodní park byl osázen vzácnými exotickými dřevinami. [p 2] Po vytvoření vojenského prostoru a střelnice došlo k přemístění [p 3] většiny sbírek na zámek Dobříš, ovšem zámeček nadále sloužil k reprezentačním účelům. Ve 30. letech 20. století zde krátkou dobu pobýval prezident Tomáš Garrigue Masaryk [p 4], v roce 1938 pak i jeho nástupce Edvard Beneš [p 5]. Během německé okupace a především pak po roce 1942 (prakticky až do května 1945) zde pobýval polní maršál Walter von Brauchitsch. [p 6] Po roce 1948 nadále sloužil objekt k ubytování generálů a pohlavárů z ministerstva obrany a vlády. To bylo hlavním důvodem, proč jej nepostihl osud obdobných samot v oblasti. V 80. letech 20. století prošel zámeček úpravami podle projektu Ing. arch. Chvojky z Vojenského projektového ústavu. Stylová budova byla obklopena přístavbami, zděné části byly opatřeny břízolitovou omítkou, došlo i na rekonstrukci vytápění a vodovodu. Interiéry byly dovybaveny luxusním nábytkem a předměty pocházejícími z různých evropských zemí.[1] Po otevření Vojenského újezdu Brdy, se plánovalo zámeček zrekonstruovat a zbudovat zde expozici „Dům přírody“. Vojenské lesy a statky, ale na opravu zámečku nemají peníze kvůli kůrovcové kalamitě.[11]

Popis areálu

Lovecký zámeček

Hlavní budova – lovecký zámeček má zděné přízemí. Patra jsou dřevěná (roubená). Budova je zakončena strmou sedlovou střechou. [8] Hlavní vchod do budovy je ze zahrady, další (menší) vchod pak na protilehlé straně budovy z přilehlého loubí.

  • Lovecký zámeček (pohledy)
  • Dobová pohlednice
  • Z nádvoří
  • Boční ze zahrady
  • Ze zahrady severním směrem
  • Ze zahrady na štít s balkonem

Přízemí zámečku

Přízemí loveckého zámečku je tvořeno z hlavní části vstupní halou vyplněnou stolky s křesílky a masivními zdobnými stojacími lampami. Součástí vstupní haly je i boční přilehlý lovecký salonek, úzká barová kuchyňka, dále pak dvě malé dřevem obložené místnůstky: vstupní šatna a místnost deklarovaní jako „telefonní hovorna“. Zbylá část přízemí je vyplněna sociálním zařízením (WC, umývárna). U východu z budovy směrem do loubí je na úrovni přízemí ještě velká kuchyně a pomocná kuchyňská místnost s ledničkami a mrazničkou.

  • Přízemí zámečku
  • Lustr z paroží u vchodu
  • Vstup do salonku
  • Celkový pohled
  • Rohové posezení
  • Posezení u gobelínu
  • Tetřev nade dveřmi na schodiště
  • Dveře na schodiště

Vstupní hala v přízemí je zakončena dveřmi vedoucími k centrálnímu dřevěnému schodišti. To prochází oběma patry loveckého zámečku. Schodiště je ozdobeno na stěnách loveckými trofejemi.

  • Lovecký zámeček (schodiště)
  • Mezi přízemím a prvním patrem
  • Mezi prvním a druhým patrem
  • Celkový pohled shora
  • Vyústění do hostinských pokojů (na konci schodiště)

První patro zámečku

První patro loveckého zámečku je věnováno okázalému sálu osvětlenému protáhlým obdélníkovým kovaným lustrem. Ten je umístěn nad řadou masivních dřevěných stolů obklopených stylovými loveckými židlemi. Sál je na jedné straně vybaven rozměrným krbem a na protilehlé straně pak obřím obrazem s loveckou tematikou. Po obou stranách sálu (ze strany centrálního schodiště) jsou vstupy do dvou obytných apartmánů pro hosty. Na konci sálu je velké prosklené průčelí se dveřmi vedoucími na balkon (balkon je určen jako kuřárna) s výhledem do hlavní části zámecké zahrady. Konec sálu (u vchodu na balkon) ústí na jedné straně do tzv. Masarykova pokoje, na druhé straně pak do „debatního pánského“ salonku s rozložitými koženými klubovkami, stolkem, a lustrem z paroží.

  • Lovecký zámeček (první patro)
  • Hlavní sál (pohled od schodiště)
  • Hlavní sál (pohled od balkonu)
  • Masarykův pokoj, lůžko
  • Masarykův pokoj, koupelna
  • Pánský salonek
  • Pánský salonek, lustr

Druhé patro zámečku

Druhé patro loveckého zámečku obsahuje hostinské pokoje (ubytovací kapacity) a technologickou komoru.

  • Pokoje pro hosty
  • Pokoj s dřevěným obložením
  • Koupelna s umyvadlem "tři v jednom"

Nádvoří

Excentricky je k budově loveckého zámečku připojeno zastřešené roubené loubí přibližně čtvercového půdorysu. Loubí je vybaveno dvěma zdobnými branami. Hlavní směřuje do přední části zahrady (k silnici), boční brána pak kolmo na ni do zadní části zahrady. Tento krytý ochoz spojuje hlavní budovu s kdysi hospodářskými budovami (mimo jiné zde byly i stáje pro koně). V současné době slouží tyto hospodářské budovy jako ubytovací prostory. Loubí s hlavní budovou vytváří dojem uzavřeného prostranství – nádvoří. Travnatý povrch nádvoří je přerušen dlážděnou cestou vedoucí středem od hlavní brány ke bráně boční. V geometrickém středu nádvoří je malá bílá kašna se sochou dívky. Úhlopříčně proti hlavní budově je umístěna v rohu nádvoří zděná rohová budova s komínem. Ta slouží v současnosti jako kotelna.

  • Nádvoří
  • Rohová budova kotelny
  • Socha dívky v kašně
  • Loubí, hlavní brána
  • Loubí, boční brána

Hájovna

Proti hlavní budově zámečku, stranou od uzavřeného nádvoří (směrem k silnici), se nachází budova bývalé hájovny. V současné době slouží budova hájovny k ubytování a v přízemí jsou skladové prostory správce objektu.

  • Bývalá hájovna
  • Hájovna, pohled od loubí
  • Hájovna, pohled ze silnice

Garáže
Budovy bývalých garáží

Další hospodářské budovy (označované jako garáže) jsou umístěny opticky až za prostranstvím nádvoří (na straně protilehlé zámečku). Z loubí je tento prostor dostupný průjezdem umístěným poblíž rohové budovy kotelny. Tento areál je veřejnosti nepřístupný. V současnosti zde sídlí správce nemovitosti (původně měl byt v hlavní budově – zámečku) a jsou zde budovy, sloužící k podpoře a údržbě provozu areálu (sklady, dílna apod.).

Zahrada

Okolí zámečku je oploceno a upraveno jako přírodní park se vzácnými dřevinami (arboretum). Mezi hlavní budovou a silnicí se nachází např. vysoká douglaska tisolistá, která se nízko nad zemí rozděluje na dva mohutné kmeny.[1] Její odhadovaný věk je 160 let.[9]

Vodní elektrárna

Mimo výše popsaný areál na druhé straně přístupové silnice, nad soutokem Klabavy a Třítrubeckého potoka se nachází v těsné blízkosti cesty (pod malým rybníčkem) o samotě stojící roubená budova (ve velmi špatném stavu, rok 2015) – bývalá malá vodní elektrárna. Ta byla v minulosti funkční a dodávala do zámečku elektřinu.[9] Naposledy byla modernizována v roce 1936.[1]

  • Bývalá vodní elektrárna
  • Vodní elektrárna s nádrží
  • Vodní elektrárna na Třítrubeckém potoce

Odkazy

Poznámky
  1. Lovecký zámeček Tři trubky byl vybudován na sklonku osmdesátých let 19. století. Jako stavitel je označován Graf Hieronymus Ferdinand Rudolf von Mannsfeld (1842–1881) [6], ale ten byl tou dobou již mrtev. Zdá se, že stavitelem byl nejspíše jeho otec Joseph Franz Hieronymus von Colloredo-Mannsfeld (1813–1895) [7].
  2. Kromě vysoké Douglasky tisolisté se zde nachází například několik exemplářů cypřišku Lawsonova.[1]
  3. Po založení vojenského újezdu to byli Mansfeldové, kdo odvezl většinu loveckých sbírek ze Tří Trubek zpět na dobříšský zámek.[1]
  4. Prezident T. G. Masaryk zdejší vojenský prostor navštívil při příležitosti jeho zřízení. [8] Přespal zde v noci z 26. května 1930 na 27. května 1930. [5])
  5. Prezident Edvard Beneš zde v roce 1938 přihlížel cvičným dělostřeleckým střelbám. [8]
  6. Polní maršál Walter von Brauchitsch (* 1881 – 1948) byl na počátku války důležitou osobností německé armády. Neshody s Hitlerem, neúspěchy na východní frontě jakož i vážné zdravotní problémy (v roce 1941 prodělal infarkt [9]) zapříčinily jeho rezignaci a odchod z aktivní vojenské služby. [10] Odešel do ústraní, respektive byl internován [10] (v roce 1942) do Tří trubek. Zde vykonával funkci "vrchního lovčího" [9]. Počátek roku 1945 jej zastihl v Brdech. Před koncem války se vrátil do Německa. Po válce (v srpnu 1945) byl zajat Spojenci [10] na svém panství a vězněn v "Camp 198" v Jižním Walesu. Byl vyšetřován a za zločiny proti lidskosti odsouzen. Ještě než mohl být řádně potrestán, zemřel 18. října 1948 na infarkt v Brity kontrolované vojenské [10] nemocnici v Hamburku. Je pohřben na hřbitově Salzgitter v Dolním Sasku (Německo).[8]

Reference
  1. HAJŠMAN, Jan; VOGELTANZ, Jaroslav. BRDY opět otevřené (průvodce). 1. vyd. Plzeň: Starý most s.r.o., 2015. 317, 7 nečíslovaných stran s. Katalogový záznam v Národní knihovně Dostupné online. ISBN 978-80-87338-51-3. Kapitola Tři trubky (lovecký zámeček), s. 269, 270. 350 místopisných hesel; 300 nejen současných fotografií; ilustrace (převážně barevné), faksimile ; 20 cm; EAN 9788087338513; (brožováno).
  2. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2014-10-25]. Identifikátor záznamu 474444411 : zámek – lovecký zámeček Tři trubky. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .
  3. HUTR, Karel. Zámeček Tři trubky je kulturní památkou [online]. Příbramský deník, 2014-7-8 [cit. 2021-09-13]. Dostupné online.
  4. KONEČNÝ, Vratislav. Brdy skrývají krásnou přírodu i hrady. Armáda je otevírá jen na víkend [online]. cestovani.idnes.cz, 2009-06-12 [cit. 2015-04-29]. Dostupné online.
  5. LEZEC. Ke Třem Trubkám na kole (FOTOGRAFIE interiérů) [online]. 2012-03-27 [cit. 2015-04-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-02-16.
  6. Graf Hieronymus Ferdinand Rudolf von Mannsfeld [online]. [cit. 2015-04-29]. Dostupné online.
  7. Joseph Franz Hieronymus von Colloredo-Mannsfeld [online]. [cit. 2015-04-29]. Dostupné online.
  8. Tři trubky [online]. www.hrady.cz, 2003-07-13 [cit. 2015-04-29]. Dostupné online.
  9. Tři trubky + mnoho historických pohlednic na Tři trubky [online]. [cit. 2015-04-29]. Dostupné online.
  10. KONEČNÝ, Vratislav. Maršála Brauchitsche věznil Hitler v brdských Třech trubkách [online]. 2011-10-22 [cit. 2015-04-29]. Dostupné online.
  11. JEŽEK, Petr. Na opravu loveckého zámečku v Brdech nejsou peníze, může za to kůrovec Zdroj: https://www.idnes.cz/plzen/zpravy/lovecky-zamecek-vojensky-ujezd-brdy-tri-trubky-skanzen-rekonstrukce-kurovec-kalamita.A191104_512137_plzen-zpravy_vb [online]. idnes.cz, 2019-11-5 [cit. 2020-10-20]. Dostupné online.

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.